„Letní sádra“ sice může do vody, na plavání a tobogány ale zapomeňte

O novince mezi možnostmi, jak fixovat zlomeninu, jsme psali už loni v létě. Nová karbonová fixace vyvolala vlnu zájmu, protože na rozdíl od jiných typů má otvory, takže její nošení může být zejména v parnu pohodlnější. Zájemců o ni proto přibývá, navzdory tomu, že si ji musí platit ze svého. Přibývá i klinik, které ji nabízejí. 

Nově je to třeba Fakultní nemocnice (FN) Ostrava, která o rozšíření služeb informovala v tiskové zprávě. Její lékaři ale vysvětlují, že ačkoliv fixace už od pohledu budí zájem a zcela jistě má své výhody, není pro každého zraněného ani pro každou denní situaci.

Proč někdy nelze novinku použít

I když si karbonovou mřížku hradí sami pacienti (dětem a dospívajícím pojištěným u VZP na ni zpětně přispívá pojišťovna), jejímu nasazení musí předcházet doporučení ze strany lékaře. Bez indikace si pacient „letní sádru“ nepořídí.

Je totiž vhodná jen pro nekomplikované typy zlomenin, nikoliv třeba pro ty tříštivé.

Lékař její použití zvažuje vždy individuálně, protože jsou typy zlomenin, které vyžadují při fixaci určité speciální polohy a ty nejdou z tohoto materiálu adekvátně tvarovat. Stejně tak není karbonová fixace vhodná v případě, že je vyšší riziko komplikací spojených s otokem, vysvětluje traumatolog z FN Ostrava Jan Stránský.

Navíc novinka je určena jen pro fixování některých částí rukou a nohou. Třeba pro úrazy kolene se nevyrábí. Je dostupná pro celou horní končetinu a pro dolní končetinu od kolene níže, doplňuje lékař, který ve FN Ostrava pracuje na Klinice úrazové chirurgie a ortopedie. Máte-li tedy zlomeninu kostí jinde, čeká vás klasická či odlehčená sádra.

Přečtěte si také:

Za „letní sádru“ si připlatíte, můžete se v ní ale i koupat

Nejdřív týden po úraze

Ale i v situacích, kdy karbonovou fixaci použít lze, nemůže pacient čekat, že ji lékař nasadí hned při prvotním ošetření. Používáme ji až po odeznění nejakutnější fáze úrazu, ve chvíli, kdy dojde ke stabilizaci otoku, zpravidla po jednom až dvou týdnech, podotýká Jan Stránský.

Obecně platí, že po zlomení kosti bezprostředně následuje otok. Jeho velikost se zejména v prvních dnech může rychle měnit. Proto je nebezpečí, že použitá fixace bude příliš těsná, což pacientovi může způsobit nemalé komplikace.

Zatímco klasická fixace sádrovou dlahou v akutní fázi podle lékaře poskytuje jistou míru tolerance a přizpůsobivosti, fixace z karbonu tuto vlastnosti postrádá.

Plavání se zlomeninou možné není

Dobré je také vědět, jak je to s používáním novinky ve vodě. Právě kvůli možnosti ji namáčet vzbudila bílá mřížka velký zájem široké veřejnosti. 

Jak potvrzují ve FN Ostrava, materiál skutečně vodu vydrží, letní radovánky si ale zraněný moc neužije. Fixaci lze namočit na neomezenou dobu, nemá rovněž limity z hlediska tolerance teploty či slunečního záření. Její mantinely jsou tedy spíše dány tolerancí pacienta, říká Jan Stránský. 

Ve smyslu hygieny, prodyšnosti a třeba možnosti relaxace ve vodě sice karbonová fixace poskytuje větší míru komfortu než klasická sádra, omezení fyzické aktivity však zůstává ve srovnání s klasickou fixací totožné. Pacient se tedy ani s novinkou nemůže chovat tak, jako by žádný úraz v tu chvíli neměl, dodává lékař.

• 
• 
• 

Dalších 5 fotografií

Ačkoliv na propagačních snímcích modelka s bílou mřížkou na ruce plave pod hladinou bazénu a vypadá, jako by do něj před chvíli skočila, se zlomeninou to až tak snadné není. 

Rozhodně není vhodné plavání ani jízda na tobogánu. Rovněž nejsou vhodné dlouhé túry a podobné aktivity. Ve všech těchto případech dochází k riziku nárůstu otoku a rozvoji komplikací s tím spojených. Zároveň při vyšší aktivitě může tahem svalů, navzdory fixaci, dojít k posunu jednotlivých úlomků zlomeniny, varuje Jan Stránský.

A nutno dodat, že doba, po kterou je nutné zlomeninu fixovat, je stejná jak s karbonem, tak se sádrou. Karbonová mřížka tedy léčbu neurychlí.

Podívejte se na video FN Ostrava, jak se s novou fixací pracuje a jak se nasazuje pacientovi: