Plicní embolie ohrožuje život. Jakmile se objeví typické příznaky, je třeba volat záchranku

Plicní embolie je závažný stav, při kterém dochází k obstrukci plicnice nebo některé z jejích větví. Plicnice je hlavní tepna, která přivádí neokysličenou krev do plic. Ucpání tepny způsobuje nějaká pevná hmota označovaná jako embolus (česky „vmetek“). Nejčastěji se jedná o krevní sraženinu (trombus), která vznikla v hlubokém žilním systému dolních končetin. Trombus se může utrhnout a dostat se pak krevním řečištěm až do plic.

Omezení nebo zastavení průtoku krve do plic může způsobit poškození srdce a plic. Pokud není pacientovi včas poskytnuta lékařská pomoc, je zde vysoké riziko úmrtí. U akutní neléčené plicní embolie se mortalita pohybuje kolem 30 %. [1, 2, 3, 4]

Příčiny plicní embolie

K embolizaci dochází nejčastěji kvůli utržení krevní sraženiny. Ta pochází ve většině případů z dolních končetin, v ohrožení jsou tudíž pacienti trpící hlubokou žilní trombózou dolních končetin. Ke vzniku trombu mohou přispět nejrůznější rizikové faktory. Často jde o kombinaci hned několika faktorů naráz:

• kardiovaskulární onemocnění,
• cévní komplikace po prodělání covidu-19,
• dlouhodobé upoutání na lůžko,
• dlouhé lety letadlem nebo jízdy autem,
• kouření,
• obezita,
• poruchy krevní srážlivosti,
• těhotenství,
• užívání hormonální antikoncepce,
• některá zhoubná onemocnění.

K tomu, aby se následně trombus utrhl, pak stačí náhlá změna krevního tlaku. Ta může být vyvolána zakašláním, zatlačením při defekaci nebo prudkým pohybem.

Netrombotické plicní embolie

Ve vzácných případech mohou jako embolus vystupovat i jiné částice a tělesa:

• Tuk: k tukové embolii může dojít v důsledku těžkého úrazu či ortopedické operace. Vyšší riziko tukových embolií mají pacienti s frakturami pánve a dolních končetin.
• Vzduch: v ojedinělých případech může do plicnice proniknout vzduch během potápění. Mezi další možné příčiny plynové embolie patří těžké úrazy hrudníku a některé zdravotní výkony (angiografie, pneumografie nebo biopsie).
• Plodová voda: embolie plodovou vodou je závažná komplikace při porodu, ke které ale dochází skutečně jen vzácně. Mezi možné rizikové faktory patří císařský řez, vyšší věk matky, ruptura dělohy, preeklampsie a jiné patologické stavy.
• Mikroorganismy: při tzv. septické plicní embolii se do plic dostane embolus tvořený bakteriemi, plísněmi nebo parazity. Tento stav bývá dáván do souvislosti s endokarditidou, infikovanými centrálními žilními katetry, osteomyelitidou, alkoholismem, užíváním návykových látek či Lemierrovým syndromem.
• Cizí tělesa: do plicních tepen se mohou vzácně dostat i nejrůznější cizí tělesa při lékařských výkonech. Konkrétně může jít o fragmenty katetrů, kyanoakrylát, lipiodol, jodovaný olej, silikon nebo radioaktivní částice. [5, 6, 7, 8, 9, 10]

Přečtěte si také:

V Česku dýcháme vzduch, který škodí zdraví. Zvyšuje riziko rakoviny prsu, infarktu i rozedmy plic

Příznaky plicní embolie

• Dušnost: při plicní embolii nemůže pacient správně dýchat, takže je dušný. Silná dušnost se projevuje i při dýchání v klidu.
• Bolest na hrudi: dalším charakteristickým příznakem bývá ostrá bolest na hrudi, a to zejména při hlubokém dýchání. Svou intenzitou může připomínat bolesti při infarktu.
• Kašel a hemoptýza: ke ztíženému dýchání se často přidružuje silný kašel. Pokud začne pacient vykašlávat kromě hlenu i krev (hemoptýza), je to známka toho, že začala plicní tkáň odumírat. Tento stav se označuje jako plicní infarkt.
• Cyanóza: nedostatečné okysličení periferních částí těla vede k tomu, že začínají promodrávat. Namodralé až fialové zabarvení lze pozorovat hlavně na konečcích prstů, rtech a ušních boltcích.
• Nestabilita krevního oběhu: dále lze pozorovat snížení krevního tlaku, zrychlení tepové frekvence a bušení srdce.
• Poruchy vědomí: pacient může trpět mdlobami, točením hlavy, úzkostmi a závratěmi. Výjimkou nebývá ani krátkodobá ztráta vědomí.
• Náhlé úmrtí: při masivní plicní embolii může organismus utrpět šok a srdeční selhání. Úmrtnost se v případě neléčené embolie pohybuje kolem 30 %. Pokud je embolie rozpoznána a pacientovi je poskytnuta lékařská péče, riziko úmrtí klesá na 8 %.

K určení správné diagnózy lékaři využívají hlavně laboratorní vyšetření (D-dimery), koronární angiografii (CT angiografie), echokardiogram (EKG), plicní angiogram a rentgen hrudníku. Tromby v dolních končetinách lze odhalit pomocí ultrazvuku. [11, 12, 13, 14]

Plicní embolie: léčba

Aby byla prognóza co nejlepší, je nutné zahájit léčbu plicní embolie co nejrychleji. To znamená zavolat rychlou záchranou službu hned, jak se u pacienta objeví příznaky typické pro plicní embolii. Léčba se zaměřuje na snížení krevní srážlivosti nebo na rozpouštění již vzniklých trombů. Cílem je zabránit další embolizaci a odstranit blokádu plicní tepny.

• Antikoagulační léčba: antikoagulancia jsou léky snižující krevní srážlivost, čímž se zabraňuje zvětšování již vytvořených sraženin a tvorbě nových. Pacientovi je nejprve podáván nitrožilně nebo podkožně nízkomolekulární heparin, po zlepšení stavu lze přejít na perorální užívání warfarinu. Někteří pacienti pak musí warfarin užívat po zbytek života.
• Trombolytická léčba: v závažných případech jsou pacientovi aplikována trombolytika, což jsou léky rozpouštějící již vytvořené tromby. Je zde ale vyšší riziko závažných komplikací, proto se používají jen u život ohrožujících stavů.
• Chirurgická léčba: embolus je možné vyoperovat z plicnice, pokud by byla pro pacienta příliš riskantní trombolytická léčba. Kromě plicní embolektomie se dá trombus odstranit i jinak. Zavedením flexibilního katetru do tříselné žíly se dá dostat až do plicnice a mechanicky ho rozrušit. Tomuto postupu se říká perkutánní mechanická trombektomie.

Rekonvalescence po plicní embolii trvá minimálně 6 týdnů. U většiny pacientů se jedná o delší období, které může trvat i několik měsíců nebo rok. [15, 16, 17, 18]

Jak vypadá a jak se léčí plicní embolie

Plicní embolie v těhotenství

Těhotenství je jedním z rizikových faktorů plicní embolie. Těhotné ženy mají totiž až sedminásobně vyšší riziko vzniku hluboké žilní trombózy. Plod rostoucí v děloze vytváří tlak na cévy uložené v pánevní oblasti, čímž se zpomaluje průtok krve do dolních končetin. Organismus navíc produkuje více fibrinogenu a dalších faktorů, které přispívají ke koagulaci. Tento mechanismus má zabránit větším ztrátám krve během porodu. Proto jsou ženy během těhotenství náchylnější ke vzniku žilní trombózy a plicní embolie.

Komplikace spojené s plicní embolií

Komplikace neléčené embolie mohou být velice závažné. Patří mezi ně:

• Plicní hypertenze: pokud jsou plicní cévy zneprůchodněné, srdce musí více pracovat, aby jimi krev prošla. Proto dochází ke zvyšování krevního tlaku v plicích. Dlouhotrvající plicní hypertenze vyčerpává pravou srdeční komoru.
• Chronická tromboembolická plicní hypertenze (CTEPH): pokud se v plicních cévách nachází větší množství vmetků, které nejsou dokonale rozpuštěny, vede to k postupnému zužování průsvitu plicních tepen. Tato komplikace je sice vzácná, ale může nastat kvůli opakování plicních embolií.
• Pleurální výpotek: další možnou komplikací je nahromadění tekutiny mezi plícemi a hrudníkem v mezeře, která se nazývá pleurální dutina.
• Kardiogenní šok: jedná se o život ohrožující stav, při kterém není tělo schopno fungovat jako pumpa a dostávat krev k mozku a dalším důležitým orgánům. [19, 20, 21, 22, 23]

VIDEO: Plicní embolie – příznaky a léčba