Nejnovější dostupná data z Norska prokázala, že když se při pěstování nepoužívají hnojiva a pesticidy, tak to neznamená, že by potraviny obsahovaly zvýšené množství mykotoxinů. Kontaminace plísněmi a hladina mykotoxinů byla u obilovin z ekologického zemědělství významně nižší než u obilovin pocházejících ze zemědělství konvenčního.
čtěte ještě: Jsou biopotraviny rizikové?
Kontaminace plísněmi a hladina mykotoxinů byla u obilovin z ekologického zemědělství naopak významně nižší. Studie zkoumala 602 vzorků ječmene, ovsa a pšenice pěstovaných v konvenčním a ekologickém zemědělství. Jiná vědecká zjištění udávají, že riziko kontaminace u konvenčního a organického zrna je stejné, včetně zjištění z České republiky. Při dlouhodobých polních experimentech se opakovaně prokazuje, že mýty o vyšší úrovni kontaminace biopotravin mykotoxiny nejsou průkazné.
Proč se používá chemie?
Fungicidy, tedy jisté skupiny pesticidů, jsou chemické látky určené k potlačování houbových chorob, které mohou být mimo jiné zdrojem mykotoxinů. „Zkratkovitý způsob myšlení říká, že pokud nejsou v ekologickém zemědělství fungicidy používány, musí být veškerá bioprodukce jako obilí, zelenina a podobně, napadena plísněmi,“ říká Sylva Horáková ze Svazu ekologických zemědělců.
„Naším zájmem zcela jistě není zastírat, pokud by se vyskytl problém se zdravotní nezávadností bioproduktů, právě naopak. Ze stejného důvodu však musíme a donekonečna budeme opakovat, že správně pěstované plodiny v režimu ekologického zemědělství nejsou kontaminovány plísněmi (a jejich metabolity – mykotoxiny),“ upřesnil Milan Kouřil ze Svazu PRO-BIO.
Na ekologicky hospodařící farmě nejsou mimo jiné používána minerální dusíkatá hnojiva, což vede k pomalejšímu růstu rostlin, které mají pevnější pletiva a jsou tudíž méně náchylné k napadení houbovými chorobami.
čtěte také: Kde nejvíc utrácíme za biopotraviny
„Ukazuje se, že správně pěstované, uskladňované a ošetřované bioplodiny nejsou ve zvýšené míře napadány plísněmi a tudíž neobsahují mykotoxiny. Našim členům, ekologickým zemědělcům, radíme, jak správně bioprodukci skladovat tak, aby k její kontaminaci plísněmi nemohlo dojít,“ řekla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Na kontrolu kvality skladů se zaměřují také státní kontroly (například Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským), a kontroly v rámci ekologického zemědělství.
„Tyto kontroly spolu s nadstandardními požadavky na ekologickou produkci a se znalostmi ekologických sedláků vedou k jistotě, že biopotraviny jsou nejen vysoce kvalitní, ale hlavně zdravotně nezávadné,“ uzavřela Kateřina Nesrstová. Spotřebitelé si tak mohou být jisti, že kupují-li tuzemskou bioprodukci, dostává se jim zcela bezpečných potravin.