„Intenzita plodnosti rostla a v roce 2021 dosáhla nejvyšší úrovně od roku 1992. Podle dat z roku 2020 tak Česká republika patřila v Evropě k nadprůměrným. Do roku 2021 pak plodnost ještě vzrostla,“ uvedla Magdalena Baštecká z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ).
V roce 2011 přitom Češky patřily mezi Evropanky, které mají průměrně nejméně dětí. Hodnota úhrnné plodnosti činila 1,43, pro celou Evropu pak 1,54. V posledních letech se ale trend obrátil a zatímco ženy ze zemí zejména západní a severní Evropy rodí méně dětí, u Češek je to naopak.
„Zatímco na evropské úrovni poklesla mezi lety 2016 a 2020 plodnost z 1,57 na 1,50 dítěte na jednu ženu, v Česku se plodnost zvýšila z 1,63 na 1,71 a v roce 2021 dále až na hodnotu 1,83 dítěte. Zařadili jsme se tak mezi země s nejvyšší úrovní plodnosti v Evropě,“ upozornil Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
Plodnost vzrostla napříč celou republikou, ovšem nerovnoměrně. Zatímco v roce 2011 měly nejvyšší hodnoty Středočeský, Ústecký a Liberecký kraj, loni se už v první trojce udržel jen prvně jmenovaný kraj. „Naopak kraj Zlínský, ve kterém byla v roce 2011 plodnost žen z krajů nejnižší, se v roce 2021 řadil mezi kraje s nejvyšší plodností. Vůbec nejvyšší – 1,95 dítěte na jednu ženu – pak byla v Kraji Vysočina,“ dodala Baštecká. Mezi kraje s nejnižší úrovní plodnosti se dlouhodobě řadí hlavní město Praha.
Přibývá starších matek
Plodnost za posledních deset let rostla ve všech věkových kategoriích žen kromě těch nejmladších – žen do dvaceti let. Naopak u nejstarších matek, v kategorii nad 36 let, byl nárůst plodnosti více než poloviční. Tento nerovnoměrný vývoj se ve výsledku odrazil na průměrném věku rodiček.
„Zatímco v roce 2011 rodily ženy v průměru ve věku 29,7 let, v roce 2021 to bylo o 0,7 roku později, tedy ve věku 30,4 let,“ řekla Magdalena Baštecká.
Ve srovnání s rokem 2011 se nejvíce zvýšil průměrný věk prvorodiček, a to o 1 rok na 28,8 let v roce 2021. Věk druhorodiček vzrostl o půl roku na 31,4 let, zatímco průměrný věk matek při narození dítěte třetího a vyššího pořadí kolísal na úrovni 33,2–33,4 let.
Děti přicházejí na svět větší
Český statistický úřad sleduje například i hmotnost novorozenců. Ukazuje se, že děti se rodí čím dál větší. „Mezi lety 2011 a 2021 vzrostla průměrná hmotnost živě narozených dětí o 47 g z 3275 g na 3323 g,“ uvedl ČSÚ.
Hmotnost miminek souvisí s délkou trvání těhotenství. Třetina dětí se narodí ve 41. týdnu těhotenství, čtvrtina ve 40. týdnu. V posledním desetiletí také ubylo předčasně narozených dětí z 8 na 6,6 procent.
„Důvody předčasného porodu mohou být různé. Mezi ty známé patří například vícečetné těhotenství, infekce těhotné ženy, diabetes, vysoký krevní tlak, užívání návykových látek nebo kouření. Z hlediska věku mají vyšší riziko předčasného porodu velmi mladé ženy nebo naopak ty starší, věk hraje roli zvláště u prvorodiček,“ stojí ve zprávě ČSÚ.
Nejčastěji se rodí v létě
Měsícem, ve kterém se dlouhodobě rodí nejvíce dětí, je podle statistik červenec. Od roku 2013 přišlo v tomto měsíci na svět vždy více než 10 tisíc živě narozených dětí. Červenec roku 2019, kdy se narodilo 10 502 dětí, je měsícem s absolutně nejvyšším počtem živě narozených dětí v desetiletí 2011 až 2021.
Který věk ženy považujete za ideální k prvnímu otěhotnění?
Naopak zimní měsíce patří mezi ty s nejnižším počtem narozených dětí. V letech 2013 až 2018 byl měsícem s nejnižším počtem narozených dětí únor, což je dáno také jeho nižším počtem dnů. V letech 2011 a 2020 se nejméně dětí narodilo v listopadu a v ostatních letech (tj. 2012, 2019 a 2021) byl měsícem s nejnižším počtem živě narozených dětí prosinec.
Absolutně nejnižší počet živě narozených dětí byl zaznamenán v únoru 2013, kdy se narodilo 7872 dětí a byl to jediný měsíc, ve kterém byl počet živě narozených dětí nižší než 8 tisíc.
ČLÁNKY DO MAILU