Pneumonie postihuje jednu nebo obě plíce. Poznat zápal od běžného kašle není vždy snadné

Co je to pneumonie?

Pneumonie (anglicky pneumonia) je odborný název pro infekci postihující plíce, kterou způsobují různé druhy mikroorganismů, jako jsou bakterie, viry či houby. V České republice se však častěji setkáte s označením zápal plic. Tato infekce vyvolává otok plicní tkáně, kde se může zároveň hromadit tekutina a vytvářet hnis, což má u pacienta za následek rozvoj kašle a potíže s dýcháním.

Závažnost zápalu plic bývá někdy mírná, ale může být i život ohrožující, a to zejména u některých konkrétních skupin pacientů. Ve většině případů přitom platí, že virová pneumonie je méně závažná než bakteriální a poměrně často sama od sebe odezní. Tato infekce zasahuje buď jednu, nebo obě dvě plíce, přičemž v případě, kdy nemoc postihuje oba plicní laloky, hovoří lékaři o takzvané bilaterální pneumonii.

Mezi skupiny osob, pro které je pneumonie nejvíce nebezpečná, patří:

• osoby starší 65 let,
• kojenci a batolata,
• pacienti s onemocněním plic nebo srdce (např. cystická fibróza, astma či chronická obstrukční plicní nemoc),
• pacienti s neurologickým onemocněním, které ztěžuje polykání,
• osoby nacházející se v nemocnici nebo v léčebně dlouhodobě nemocných,
• osoby, které kouří,
• těhotné ženy,
• osoby s oslabeným imunitním systémem. [1, 2, 3, 4, 5]

Příčiny plicní pneumonie

Jak bylo výše uvedeno, zápal plic mohou vyvolat různé druhy mikroorganismů, které se do těla člověka nejčastěji dostanou ze vzduchu. I u jinak zdravého jedince tak mohou tyto organismy přemoci jeho imunitní systém a způsobit infekci. Podle typů choroboplodných zárodků, které nemoc způsobují, a podle toho, odkud se pacient nakazil, je pak možné pneumonii dále klasifikovat. Mezi původce tohoto onemocnění přitom obvykle patří:

• Bakterie: nejběžnějším původcem bakteriální nákazy je Streptococcus pneumoniae. Tento typ zápalu plic se může objevit buď samostatně, nebo po nachlazení či chřipce. Většinou bývá postižen pouze jeden plicní lalok, což je stav nazývaný lobární pneumonie.
• Houby: u osob s chronickými zdravotními stavy nebo oslabeným imunitním systémem se často setkáte s infekcí způsobenou některými houbami. Jedná se o organismy, které se nejčastěji vyskytují v půdě či ptačím trusu.
• Viry: zápal plic také vyvolávají některé viry způsobující chřipku nebo nachlazení. Jedná se zároveň o nejčastější příčinu pneumonie u dětí mladších 5 let. Většinou je její průběh mírný, avšak najdou se i případy s těžším průběhem nemoci.

Poměrně běžnou situací je, že zápal plic chytí pacienti během pobytu v nemocnici nebo nějakém léčebném zařízení. V takovém případě se hovoří o takzvané nemocniční pneumonii. Tento stav může být závažný, jelikož bakterie, které nemoc způsobují, mohou být v tomto prostředí odolnější vůči antibiotikům, a navíc je imunitní systém nemocného člověka ještě více oslabený.

Kromě výše uvedeného navíc lékaři rozlišují také aspirační pneumonii, což je stav, který nastane, když pacient vdechne jídlo, pití, zvratky nebo sliny. Výskyt tohoto onemocnění je pravděpodobnější v případě, když je u pacienta narušen normální dávicí reflex. To se děje například při poranění mozku nebo při problémech s polykáním či nadměrným užíváním alkoholu a drog. [6, 7, 8, 9, 10]

Jaké má pneumonie příznaky?

Pro zápal plic jsou charakteristické určité příznaky, které mají někdy pouze mírnou formu, ale stejně tak mohou v některých případech pacienta dokonce ohrozit na životě. Jelikož tato nemoc postihuje plíce, mezi typické symptomy patří kašel a často také dušnost, ke které může docházet při běžných činnostech i při odpočinku. Mezi další obvyklé příznaky pneumonie patří:

• horečka,
• pocení nebo zimnice,
• bolest na hrudi, která se zhoršuje při kašli nebo nádechu,
• únava,
• ztráta chuti k jídlu,
• nevolnost a zvracení,
• bolesti hlavy.

Další příznaky se pak liší v závislosti na věku a zdravotním stavu pacienta. Například někteří kojenci často nemají žádné výrazné symptomy. Může se u nich ale objevit zvracení, nedostatek energie nebo problémy s konzumací jídla. U dětí do 5 let se zase nemoc často projevuje zrychleným dýcháním nebo sípáním. U starších osob se pak někdy dostavuje navíc zmatenost a mohou zaznamenat také nižší tělesnou teplotu. [11, 12, 13, 14]

Diagnostika nemoci

Máte-li podezření na zápal plic, pak je nutné navštívit lékaře. Ten provede potřebná vyšetření, na základě kterých bude moci stanovit správnou diagnózu. Nejprve ho bude zajímat vaše zdravotní anamnéza a následně provede fyzikální prohlídku. Ta spočívá především v poslechu plic pomocí stetoskopu.

Aby mohla být diagnóza stoprocentně potvrzena, je obvykle potřeba provést ještě určité lékařské testy, jejichž prostřednictvím je možné sledovat příznaky infekce. Lékaře bude zajímat, zda plíce pacienta fungují správně, a pravděpodobně bude chtít provést také rozbor krve nebo jiných tělesných tekutin, aby mohl určit přesnou příčinu nemoci. Pneumonie se dále může vyšetřovat následujícími diagnostickými metodami:

• rentgenem hrudníku,
• CT vyšetřením,
• krevními testy,
• kultivačním vyšetřením sputa,
• pulzní oxymetrií,
• kultivací pleurální tekutiny,
• testem arteriálních krevních plynů,
• bronchoskopií. [15, 16, 17, 18]

Léčba pneumonie

Léčba pneumonie se pak odvíjí od její příčiny. Jiné léčebné metody jsou doporučeny v případě virové infekce a jiné zase, pokud nemoc vyvolaly bakterie nebo houby. Kromě toho hraje roli také to, jak vážný je pacientův stav. V mnoha případech navíc nelze příčinu určit, a léčba se tak zaměřuje na zvládnutí příznaků a zajištění toho, aby se stav pacienta nezhoršil.

Přečtěte si také:

CHOPN postihuje hlavně kuřáky. Onemocní až čtvrtina z nich, léčba zahrnuje léky i operaci

V případě bakteriální pneumonie jsou obvykle nasazena antibiotika, kdežto u houbové infekce se zase užívají antimykotika. Je-li nemoc způsobena virovou nákazou, pak se léčba odvíjí od závažnosti infekce. Pokud jsou příznaky a průběh nemoci mírné, mohou potíže postupem času samy odeznít i bez užívání léků. Jestliže je ale průběh těžší, lékař vám předepíše antivirotika.

Co se týká domácího režimu, je nezbytné, aby pacient odpočíval a udržoval se v teple. Pro zmírnění kašle se doporučuje popíjení mátového čaje a užívání některých volně prodejných léků, jako jsou kapky na kašel, sirup na kašel nebo pastilky na kašel. Kromě toho některé babské rady doporučují také kloktání slané vody. Horečku pak pomohou snížit chladivé obklady a zábaly.

V závažnějších případech, kdy se pacientovi nedostává dostatek kyslíku, je nezbytná hospitalizace v nemocnici. Pacient zde obvykle podstupuje takzvanou kyslíkovou terapii, kdy je kyslík nemocnému dodáván přes hadičku v nose nebo obličejovou masku. Pakliže se navíc mezi hrudní stěnou a plícemi hromadí tekutina (takzvaný pleurální výpotek), je potřeba ji z místa odstranit. To se obvykle provádí katetrem nebo chirurgickým zákrokem. [19, 20, 21, 22]

Prevence pneumonie

Základem prevence proti každé virové, bakteriální či houbové infekci je důkladná a pravidelná hygiena. Proto je potřeba si vždy po návratu domů z venku umýt dostatečně ruce teplou vodou a mýdlem nebo případně vydezinfikovat dezinfekčními prostředky na bázi alkoholu, které dokáží mikroorganismy zlikvidovat.

Kromě dodržování hygieny byste také měli přestat s kouřením a měli byste se snažit posilovat svůj imunitní systém. Toho docílíte, budete-li dodržovat zdravý stravovací plán a dostatečně se hýbat. Nemusíte přitom každý den uběhnout půlmaraton. Stačí si dopřát alespoň půlhodinovou procházku ideálně někde v přírodě na čerstvém vzduchu.

Účinnou prevencí je pak vedle výše uvedených opatření také očkování. V současné době je v České republice dostupných několik vakcín proti pneumokokovým bakteriím, přičemž některé z nich je možné aplikovat i malým dětem. Očkovat ale není možné těhotné ženy a pacienty s akutním horečnatým onemocněním (u nich lze vakcínu podat zhruba 14 dnů po úplném vyléčení). [23, 24, 25]