Imunologové říkají, že chybění vedlejších reakcí na očkování neznamená sníženou účinnost vakcíny, ověřily to už klinické studie. Řada lidí získá u vakcín, kde se očkuje dvěma dávkami, dojem, že „tělo na očkování reaguje“ až po druhé dávce vakcíny, kdy se vedlejší účinky dostaví častěji. Proč ale u někoho nepříjemné vedlejší účinky nastanou a u někoho ne, nedokážeme zatím zdůvodnit ani předpovědět.
Co se dozvíte v článku
Reakce na očkování je individuální
Zásadní úlohu hraje určitě individuální odlišnost imunitního systému každého člověka, roli zde hrají genetika, věk, pohlaví, stav zdraví před očkováním (např. dostatek spánku, stres, fyzická námaha), a dokonce i charakter naší stravy.
Individuální reakce na očkování může být též ovlivněna setkáním s běžnými sezónními koronaviry (strukturou příbuznou viru SARS-CoV-2). To je častější u rodičů s dětmi, které se aktuálně s těmito viry setkávají a mohou je na rodiče přenést, nebo byli dospělí již exponováni v minulosti a vytvořili si zkříženě reagující protilátky.
Všechny tyto vlivy mohou v konečném součtu způsobit silnější reakci po očkování. Vedlejší účinky vakcín proti SARS-CoV-2 jsou u starších lidí hlášeny méně často nežli u mladých lidí, což se přisuzuje stárnutí imunitního systému. Imunitní odpověď na vakcíny je sice podle klinických studií v porovnání s mladými lidmi obecně o něco málo nižší, pořád to ale znamená vysokou ochranu pro tuto věkovou kategorii.
Co se vlastně v těle po očkování děje
Nejprve reaguje jen část imunitního systému, vrozená imunita, která reaguje na tělu cizí bílkovinu vakcíny, což může být dočasně doprovázeno místním zánětem, bolestí, zvýšenou teplotou, únavou a dalšími méně častými příznaky.
Následuje postupné zapojení systému získané adaptivní imunity, která ale nabíhá pomalu a zahrnuje specializované bílé krvinky (B buňky) produkující protilátky a specializované buňky (T lymfocyty a další), které přímo likvidují virus.
Postupně jde o jakýsi stále dokonalejší trénink imunitního systému. Ten končí tvorbou paměťových buněk, které si pamatují konkrétní strukturu viru SARS-CoV-2, se kterým se setkaly a jsou připraveny zprostředkovat tvorbu protilátek a buněk ničících virus při dalším setkání s virem. A právě doba, po kterou si paměťové buňky na setkání s virem SARS-CoV-2 pamatují a jsou schopny navodit adekvátní obrannou reakci, je v současnosti předmětem řady studií.
Kdy jsme chránění?
V laboratořích běžně měříme hladinu protilátek proti SARS-CoV-2, protože je to proveditelné i ve velkých počtech a cenově dostupné. Z hlediska dlouhodobé ochrany nás zajímají zejména protilátky třídy IgG. Je to ale jenom část obrazu, významná je i buněčná imunita prokazovaná i u lidí, kteří po infekci či vakcinaci nevytvořili dostatek protilátek.
Protilátky – kdy a které se objevují
Protilátky třídy IgA
- Mohou se objevit již 3. den, většinou ale až po 5. dni od nástupu příznaků onemocnění.
- Tyto protilátky jsou charakteristické pro slizniční imunitu a právě sliznice jsou vstupní branou pro respirační infekce – tedy i SARS-CoV-2.
- Tyto protilátky vymizí většinou do 20.–30. dne od nástupu příznaků.
Protilátky třídy IgM
- Objeví se asi po 8–11 dnech od nástupu příznaků onemocnění.
- Vymizí většinou do 30.–50. dne od nástupu příznaků.
Protilátky třídy IgG
- Ukazují na prodělanou infekci.
- Tvoří se za 2–3 týdny po prvních příznacích onemocnění.
- Přetrvávají v krvi několik měsíců, celková doba přetrvávání těchto protilátek je předmětem řady současných studií.
Více v článku Nejste si jistí, jestli jste měli covid-19? Zjistí to testy na protilátky proti koronaviru.
Galerie: Jak probíhá test hladiny protilátek proti covidu
Je vyšetření protilátek hrazeno zdravotními pojišťovnami?
Měření hladin protilátek běžně není zdravotními pojišťovnami po onemocnění covid-19 či očkování hrazeno, laboratoře je provádějí většinou za přímou úhradu. Ještě nedávno bylo možné se přihlásit (do konce března t. r.) do prvního kola běžící studie vyšetření hladin IgG protilátek realizované ve spolupráci Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde jsou náklady na vyšetření protilátek pro klienty pojišťovny z větší části propláceny.
Vyšetření protilátek si může také vyžádat lékař – imunolog, hematolog nebo infektolog, eventuálně epidemiolog Krajské hygienické stanice v ohnisku nákazy za podmínek stanovených zdravotními pojišťovnami.
Pro samoplátce se současná cena vyšetření hladin protilátek třídy IgG proti viru SARS-CoV-2 v laboratořích pohybuje kolem 500 Kč, například v EUC Laboratořích činí 490 Kč. Vyšetření se provádí z krve, výsledek je dostupný do dvou pracovních dnů zabezpečeným e-mailem a heslem na mobilním telefonu. S postupujícím plošným očkováním populace laboratoře zaznamenávají stále stoupající zájem o tato vyšetření.
ČLÁNKY DO MAILU