Barevné značky na stromech, sloupech nebo plotech a domech (tzv. pásové značení) malují dobrovolníci z řad členů Klubu českých turistů. Říká se jim značkaři a loni jich „značkovalo“ 1437, převážně důchodového věku, i když v některých okresech je věkový průměr nižší. Značení cesty má určitá pravidla a tím nejdůležitějším je volba místa, kam se čtverec formátu 10×10 centimetrů namaluje. Místo musí být pochopitelně dobře viditelné a zřetelně ukazovat směr.
Klub českých turistů vítá každou připomínku
Klub českých turistů, který loni oslavil stodvacáté narozeniny, značení pravidelně kontroluje. Jednou za tři roky každou značku přemalujeme, vyřežeme kolem ní nálet a zkontrolujeme stav směrovek a nástěnných map KČT,
prozradil mi Karel Markvart, předseda rady značení KČT. Samozřejmě se může stát, že turista při svém výletě dojde k rozcestí a neví, kudy pokračovat. V této chvíli většinou přichází na řadu mapa, v nejhorším případě se „seknete“ a uhnete jinam, než je směr vašeho výletu. V naší zemi naštěstí nejsou příliš hluboké lesy, takže správnou cestu brzy pravděpodobně naleznete.
Pokud nejste se značením dané turistické stezky spokojeni – zdá se vám nedostatečné, nebo je třeba poškozené, můžete se obrátit na KČT, který je za připomínky vděčný: Každou připomínku ke kvalitě značení, každou informaci o závadě vítáme a co nejdříve situaci řešíme. Máme v tomto směru i „stálé dopisovatele“, kterým není zatěžko nám to po zjištění závady sdělit. Nejlépe pište e-mailem na adresu kct@kct.cz nebo znaceni@kct.cz,
doporučuje Karel Markvart.
Značky máme různé
Turista se na výletě nejčastěji drží zmíněného pásového značení, jde tedy po barvě. V našich končinách jednotně používáme čtyři barvy, které značkaři nevolí náhodně. Pro trasu dlouhou, například takovou, která vede po hřebeni, se používá barva červená, barva zelená značí místní cestu, žlutá je spíše spojnice nebo zkratka a modrá barva ukazuje významnější trasu. Barevná páska může mít i špičatý hrot, kterým upozorňuje na změnu směru.
Chcete-li se opravdu něco dozvědět o okolí a modrá trasa vám nestačí, vyhledejte naučnou stezku. Jedná se o zvláštní druh značené turistické trasy, která je v mapách zakreslena přerušovanou zelenou čárou a návštěvníky pomocí informačních tabulí (většinou deset až patnáct zastavení) seznamuje s přírodovědnými nebo kulturními zajímavostmi místa. Naučné stezky většinou nebývají příliš dlouhé, někdy však dosahují i několika kilometrů a informacechtivý turista se může po cestě zapotit. Naučné stezky jsou v terénu značeny šikmým zeleným pruhem ve čtvercovém bílém poli.
Kudy kam
Na našich výletech nás nedoprovázejí pouze barevné čtverce na stromech, ale čas od času potkáme i tabulky, tzv. směrovníky, které nám ukazují směr a počty kilometrů. Vzdálené by od sebe neměly být více než čtyři kilometry. Údržba těchto tabulek je rovněž na bedrech KČT, který navíc veškeré značené trasy pečlivě zaznamenává do mapy.
Některá turistická značka nás upozorňuje na nějaký zajímavý objekt a nabádá nás k odbočení. Jedná se o „slepé“ odbočky z tras značených pásovým značením:
- Barevný rovnostranný trojúhelník s vrcholem nahoře v bílém čtverci základních rozměrů: Odbočka na vyhlídku nebo k vrcholu.
- Barevný čtverec s chybějící pravou horní čtvrtinou: Odbočka ke zřícenině hradu apod.
- Barevný symbol tvaru stupně vítězů v bílém čtverci: Odbočka k zajímavému objektu.
- Barevný dolní půlkruh v bílém čtverci: Odbočka ke studánce nebo prameni.
Barva značení vždy odpovídá barvě trasy, na kterou odbočka navazuje. Vzdálenost zajímavého objektu bývá do jednoho kilometru od rozcestí, tudíž by byla škoda doporučení vynechat.
Turistické trasy v zahraničí
Komu už je Česká republika malá, může vyrazit na pěší výlet do zahraničí. V dnešní době nám nic nebrání přejít plynule například do Rakouska nebo Německa či k dalším sousedům. Všude po Evropě jsou turistické trasy nějak značené, pokud tedy za značku bereme i sporadické barevné šmouhy na skalách a podobně. Většinou však nemají jednotný systém a pokrytí celého území daného státu. Česká republika si v konkurenci se zahraničím stojí velice dobře, systém značení bývá dokonce považován za nejlepší a to pro jednotný a přehledný systém na celém území republiky, jeho pravidelnou údržbu a dobrou kvalitu značení. Máme být na co hrdí – ve značení pěších turistických tras jsme Evropu jednoznačně předběhli.
Turistické značení není pochopitelně levnou záležitostí, údržba pěších značení v ČR stojí ročně kolem 9,5 milionu korun. Je v tom hlavně nový potřebný materiál, cestovní náklady a náhrady. Naši značkaři tuto práci dělají bez nároku na mzdu. Máme spočítáno, že kdybychom jim platili jen průměrnou mzdu, potřebovali bychom dalších 10,5 mil. Kč ročně. Takže to je každoroční dar Klubu českých turistů pro rozvoj turistiky v naší zemi,
dodává Karel Markvart.
Jak naplánovat pěší výlet
Pěší výlet plánujeme s ohledem na naše fyzické schopnosti, hledíme na počet kilometrů a převýšení. „Výletit" se dá u nás celoročně. Terén samozřejmě vybíráme podle počasí a aktuálního stavu, například zjara po oblevě se měkkým terénům v blízkosti řek a potoků raději vyhýbáme, před letními prudkými slunečními paprsky nebo před větrem se schováme do lesa atd.
Chcete-li na výlet, ale nenapadá vás, kam se vydat, inspirujte se nějakým naším sobotním tipem na výlet.
Turistických tras je u nás opravdu mnoho, vydat se můžete jakýmkoliv směrem. Značené turistické trasy navíc stále přibývají. K prvnímu lednu letošního roku jsme evidovali 40 219,3 kilometru pěších tras, což je téměř o čtyři sta tři kilometrů více něž vloni. Můžete si tedy vybrat, zda obejdete Zemi kolem rovníku, nebo si pořádně projdete jednu malou republiku.
Foto: Helena Fišerová
ČLÁNKY DO MAILU