Když musí dítě do nemocnice… Kdy můžete s ním a jak je to s ošetřovným?

Místo pomoci zmatky. Nemocnice brožuru upraví

Podle čtenářky tvrzení nemocnice není pravdivé a může ty, kterým je brožura určena, spíše vyděsit než uklidnit. „Není pravdou, že by s dítětem starším 6 let nemohl být rodič v nemocnici. Dítě má právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce po celou dobu hospitalizace, a to až do věku 18 let,“ upozornila čtenářka.

Nemocnice chybu uznala a brožuru ze svého webu stáhla. Podle jejího mluvčího Petra Sulka kritizovanou část upraví. „Šlo o zjednodušení textu, aby mu rozumělo i dítě. V žádném případě tím nebylo myšleno to, že dovolujeme přítomnost rodičů jen u hospitalizovaných dětí do šesti let. Pouze jsme tím chtěli říci, že do šesti let věku dítěte hradí ‚hospitalizaci‘ rodičů pojišťovna, ale nad šest let si to musí hradit rodiče již z vlastních prostředků,“ uvedl Petr Sulek.

• 
• 

Další 2 fotografie

Dítě má právo na doprovod při hospitalizaci až do 18 let

Chyba vyvolala opět otázky, na co má hospitalizované dítě právo a zda nejsou nemocnice v tomto směru málo vstřícné, či dokonce neporušují zákon o zdravotních službách, který práva pacientů upravuje. Server Vitalia.cz proto zjišťoval, za jakých podmínek v nich mohou rodiče s hospitalizovanými dětmi pobývat.

Odpověď od všech oslovených institucí je jednoznačná: Na intenzivní doprovod má právo dítě nebo dospívající až do 18. narozenin. „Toto právo má dítě, ne rodič,“ podotýká ovšem mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Doprovázet dítě či dospívajícího může jeden z rodičů, ale nejen on. Pokud se rodina domluví, v nemocnici může být s dítětem třeba babička nebo dědeček. Zákon o zdravotních službách totiž říká, že dítě má právo i na nepřetržitou přítomnost „osoby určené zákonným zástupcem rodiny“. S dítětem v nemocnici také může být opatrovník nebo pěstoun.

Přítomnost rodiče v nemocnici může být omezena

Zákon ale zároveň říká, že výše uvedené právo má své hranice v podobě „jiných právních předpisů a vnitřního řádu“ nemocnice. Přítomnost rodiče také nesmí narušit poskytování zdravotních služeb.

Například zmíněná Fakultní Thomayerova nemocnice umožňuje dle svého mluvčího přítomnost rodičů u hospitalizovaných dětí starších šesti let, pokud má volné prostorové i kapacitní možnosti. „Snažíme se rodičům vycházet maximálně vstříc, ale musíme brát také ohledy na ostatní dětské pacienty, příjem akutních případů a rovněž je nutné se přizpůsobit aktuálním provozním podmínkám daného oddělení. Vždy záleží na aktuální situaci a individuální dohodě s ošetřujícím lékařem. Naším primárním úkolem je zajistit bezproblémové a bezpečné podmínky pro poskytnutí kvalitní zdravotní péče pro naše pacienty, a teprve poté umožnit případnou přítomnost rodičů u jejich dítěte,“ dodává Petr Sulek.

Vystihuje tak to, na co poukazují i další oslovené nemocnice – Fakultní nemocnice Motol a Fakultní nemocnice Brno. Pod obě spadají největší dětská lůžková zařízení u nás. Z pravidel na jejich webech vyplývá, že poslední slovo má vždy ošetřující lékař dítěte. Nebo jiní zdravotníci, kteří mu zajišťují péči.

„Personál je v nemocnici především pro pacienty, o ty se musí starat, a doprovod není pacient. Všichni se ale maximálně snaží vyjít doprovodům hospitalizovaných dětí vstříc a vždy je to o vzájemné dohodě,“ uvádí mluvčí FN Motol Pavlína Danková.

Právě kvůli výše zmíněnému dovětku v zákoně o zdravotních službách, a tedy i možnosti nemocnic přítomnost rodičů odmítnout, vznikají někdy konflikty mezi zdravotníky a mnohdy zoufalými rodiči. Na některé vyhrocené situace upozornila například novinářka Jana Ustohalová z Deníku N a věnuje se jim také jeden díl pořadu České televize s názvem Novinářky.

Nepřítomnost rodičů by měla být zcela výjimečná

Podle zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové právo hospitalizovaného dítěte na nepřetržitou přítomnost rodiče neplatí absolutně.

Na ombudsmana se například obrátili rodiče, kteří nesouhlasili s tím, že nemohli své dítě doprovodit na operační sál, protože chtěli být při jeho uspání a probouzení. Nemocnice jim to ale neumožnila s tím, že to nelze kvůli prostorovému uspořádání operačního sálu, nedostatku personálu a z hygienických důvodů. V tomto případě Monika Šimůnková dospěla k názoru, že práva malého pacienta mohla být takto omezena.

Zároveň podotýká, že nemocnice by k nepřítomnosti rodičů měly přistupovat výjimečně, a pokud rodiče za dítětem nepustí, měly by řádně odůvodnit, proč se tak stalo.

Nabádá také nemocnice k tomu, aby s přítomností rodičů počítaly a myslely na ni při rekonstrukcích či výstavbách nových pavilonů. „Zástupkyně ombudsmana uvítá, když na to budou nemocnice pamatovat a budou podnikat další kroky k umožnění přítomnosti rodiče – například vytvoří prostor pro uspání a probouzení,“ podotýká mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Markéta Bočková.

Charta práv hospitalizovaných dětí uvádí, že právo dětí na to, aby u sebe kdykoli měly své rodiče, „se týká všech situací, kdy děti přítomnost svých rodičů potřebují nebo potřebovat mohou“. Jde například o tyto situace:

Kvůli covidu nelze z nemocnice vykázat všechny rodiče

Mnohem častěji ale docházelo v minulosti ke sporům kvůli covidovým omezením v nemocnici, kdy rodiče za dítětem nemohli například s odůvodněním, že jsou zakázány návštěvy. Na něco takového ale u hospitalizovaných dětí a jejich rodičů nemají nemocnice právo.

Podle metodického doporučení ministerstva zdravotnictví z dubna roku 2020 může nemocnice odmítnout přítomnost rodiče, který vykazuje známky respiračního onemocnění, „nelze však paušálně odmítnout přítomnost všech zákonných zástupců“, protože vnitřní řád není nadřazen zákonu, takže „může pouze stanovit bližší pravidla výkonu tohoto práva, nemůže jej ale zcela vyloučit“.

„V případě nepříznivé epidemiologické situace je nanejvýš vhodné přijmout jednoho z rodičů jako doprovod. Tím se zajistí třeba i to, že rodič zůstává v nemocnici, vychází ven pouze minimálně, a tak se i snižuje riziko vnesení nákazy,“ upozorňuje za kancelář ombudsmana také Markéta Bočková.

Rodiče ale musí počítat s tím, že pokud se rozhodnou pobývat s dítětem v nemocnici, zpravidla to bude umožněno jen jednomu z nich. A podle ministerstva zdravotnictví je to až na výjimky správný postup.

Ošetřovné na dítě v nemocnici rodiče nedostanou, nemocenskou někdy ano

Při hospitalizaci dítěte nemá rodič, který s ním je v nemocnici, nárok na ošetřovné. Ten může nastat po ukončení hospitalizace. „Pokud po propuštění dítěte z nemocnice lékař rozhodne, že dítě bude muset doma i nadále někdo ošetřovat, vzniká nárok na ošetřovné po dobu 9 dnů (u samoživitelů 16 dnů), v případě dlouhodobého ošetřovného po dobu až 90 dnů od propuštění z nemocnice,“ vysvětluje Jakub Augusta, vedoucí oddělení mediální komunikace ministerstva práce a sociálních věcí.

Nárok na dlouhodobé ošetřovné vzniká pouze tehdy, když u dítěte došlo k závažnému zhoršení zdravotního stavu, jež vyžaduje alespoň čtyřdenní hospitalizaci v nemocnici, a v den propuštění bude potvrzeno, že domácí celodenní péče bude trvat nejméně dalších 30 dnů.

Rodič v určitých případech může po dobu hospitalizace dítěte čerpat nemocenskou. „Lze toho využít v situaci, kdy je vhodná přítomnost rodiče u dítěte v nemocnici (např. u onkologických pacientů). Ošetřující lékař rozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti pojištěnce, který byl přijat do nemocnice jako tzv. průvodce nezletilého dítěte. Doba poskytování nemocenské je vázána na pobyt ve zdravotnickém zařízení, proto má rodič nárok na dávku až do propuštění dítěte z nemocnice,“ dodává Jakub Augusta.

Zdravotní pojišťovna hradí jen pobyt rodičů u dětí mladších 6 let

Rodič také musí počítat s tím, že zdravotní pojišťovna dítěte mu pobyt v nemocnici uhradí pouze do 6 let věku hospitalizovaného dítěte. Pokud je dítě starší, může pojišťovna pobyt hradit, musí to ale schválit její revizní lékař. Nebo si ubytování a stravu hradí sami rodiče.

Například ve FN Motol stojí ubytovna 120 korun za noc pro první dospělou osobu, 200 Kč pro druhou doprovodnou osobu. Ve Fakultní nemocnici Brno jde o 350 až 550 korun za noc dle toho, zda má pokoj na ubytovně vlastní sociální zařízení, nebo ne. 350 Kč pak platí i rodiče, kterým pobyt nehradí pojišťovna a kteří přespávají přímo u nemocného dítěte na rozkládacím křesle.

Ať už má rodič pobyt uhrazen z veřejného zdravotního pojištění, či nikoliv, sehnat nocleh nemusí být jednoduché. Ne vždy může rodič spát v pokoji malého pacienta a nocleh v nemocniční ubytovně si většinou nelze zamluvit předem. Situace proto může být složitá a nemocnice nemají povinnost zajistit nocleh doprovodu. Charta práv hospitalizovaných dětí ale podotýká, že by zdravotníci a další odpovědné osoby měly udělat vše proto, aby rodič s dítětem mohl být. Včetně toho, aby se všem rodičům dostalo ubytování.

Stejně tak je to s jídlem, které nemocnice rodičům nemusí vozit na pokoj malého pacienta. Například ve FN Motol matky dětí před lety řešily, jak to udělat, aby dítě nezůstalo samo a zároveň aby si mohly zajít na oběd do jídelny, která byla vzdálena od pokojů s hospitalizovanými dětmi.

Podle mluvčí FN Motol Pavlíny Dankové dítě samo nezůstává, i když od něj rodič potřebuje odejít. Pokud opouští oddělení, personál to ví a na dítě dohlíží.

S podmínkami stravování to v Motole je dodnes různé. „Pokud se na oddělení sejde dejme tomu 20 maminek, každá chce obědvat v jinou dobu, tak to bohužel zajistit neumíme. Ale to, že mnohým rodičům vyjdeme vstříc a jídlo jim na oddělení dopravíme, není zase tak ojedinělá situace (kojící matky, rodič s hendikepem a podobně),“ uvádí Pavlína Danková.