Pochod do Prčice - a bez davů!

Prčice je nejčastěji spojována s tradičním dálkovým pochodem, který jistě nemusíme čtenářům představovat. Ale my jsme si do Českého Meránu, jak se zdejšímu kraji říká, jeli užít spíš klid a samotu, než ruch a společnost, které zmíněný pochod provázejí. A opravdu, na téměř třicetikilometrové trase z Prčice do Prčice jsme potkali jediného osamělého běžce. Ochotně nám ukázal nejlepší cestu do Červeného Újezdu, kam jsme mířili za historickou památkou, gotickým kostelem sv. Matouše.  

Kněz zrovna sloužil nedělní  bohoslužbu, tak jsme dovnitř jen letmo nakoukli. U kostela je samozřejmě hřbitov, kde odpočívají mís­tní rodáci a jejich příbuzní. Zdejší lidé si svého kraje skutečně váží, což připomínají časté verše na náhrobcích: „Sbohem lesy, rodné brázdy, které jsem měl tolik rád,“ nebo „Sbohem navždy rodná země“.

To jsme měli v nohách osm kilometrů a vydali jsme se dál. Podrážky o asfalt si tady příliš neošoupete, cesta vede střídavě lesem a mezi poli. Lehké stoupání nás vždy odměnilo výhledem do okolí – nejprve jsme stoupali do sedla pod vrcholem Vápenka (592 m), abychom pak mohli opět trochu klesat. Snad v každé vesnici tu chovají krávy a koně.  

• 
• 
• 

Dalších 13 fotografií

Poslední  bizoni

Na cestu se patřičně vybavte jak nápoji, tak jídlem, protože trasa vede malými vesničkami, osadami a samotami. Jediná otevřená hospoda byla v penzionu U Bizona v Cunkově. Pohostit nás ovšem mohli pouze utopenci a tlačenkou. 

Název penzionu není zvolen náhodně – hned vedle za ohradou na nás líně pokukovalo několik bizonů. Neuvěřitelně vel­ké zvíře, které vzbuzuje respekt, svůj boj s člověkem (lépe řečeno s „bílým mužem“), s jeho ziskuchtivostí a střelnou zbraní, téměř prohrálo. Z neuvěřitelných 60 milionů kusů, které se dříve proháněly po prériích, jich zbylo jen několik desítek tisíc. 

Zbývajících pět kilometrů cesty vede lesním terénem. Po žluté turistic­ké značce jsme klesali téměř až do Prčice, respektive Sedlce.

Zajímavosti po cestě: 

• Červený Újezd s gotickým kostelem sv. Matouše
• Za dvorem Libenice je přírodní  památka Stročov – vlhká louka s výskytem chráněných druhů vstavačovitých rostlin
• Nové Libenice: Stiborová  lípa
• Ostrý: pozdně gotická stodola
• Cunkov – bizoni
• Jetřichovice: Zámek
  

Začátek a konec trasy: 

Pokud se nechystáte dojít do Prčice pěšky, doporučujeme zvolit automobilovou dopravu. Nevede sem totiž železniční trať a s autobusovými linkami to také není zrovna valné. S parkováním ve městě není problém.

Kudy výlet vede:

Prčice (Z) – Říkov (Z) – Červený Újezd (Z) – Větrov (Z) – Horní Dobřejov (M) – Hatov (M) – dvůr Libenice (M) – Ostrý (M) – Brtný (Č) – Cunkov (Ž) – Jetřichovice (Ž) – Sedlec (Ž)  

• Z – zelená turistická  značka
• M – modrá turistická  značka
• Ž – žlutá turistická značka
• Č – červená turistická značka