Ano, vědecké studie jsou často rozporuplné. Může to mít několik prozaických důvodů:
1.) Efekt, který se snažíme měřit, je velmi malý. Osobně pochybuji, že by jedna potravina/nápoj či snad dokonce jeden polyfenol v ní obsažený měl takovou moc, aby prodlužoval nějak významně délku života.
2.) Efekt, který se snažíme měřit, neexistuje. V případě prvotních nálezů hrála roli prostá náhoda, která se jen nepotvrdila.
3.) Efekt, který zkoumáme, funguje pouze na část lidí.
Lidské tělo je příliš komplikovaný "stroj" a působí na něj tisícovky vlivů jak vnitřních (genetika, epigenetika, střevní mikroflóra, metabolické poškození v důsledku předcházejícího života) tak vnějších. Snažit se měřit a izolovat jednotlivé vlivy pomocí epidemiologických nástrojů je zcela nepřiměřené.
K tomu vlivu alkoholu bych dodal, že pro lidi s určitým genem (ApoE-2) pomáhá mírná konzumace alkoholu zlepšovat některé rizikové ukazatele srdečně-cévních onemocnění (především počet LDL částic). Viz:
no, pokud efekt funguje u casti lidi, znamena to, ze (statisticky) funguje (nefunguje-li u nejake dalsi skupiny opacne). prave proto, ze vlivu je tolik, mi prijde polopaticky pristup "resme, zda resveratrol v prumeru zlepsi, zhorsi nebo nema vliv" jako celkem rozumny - ba mozna i jediny mozny. formulujme hypotezy jednoduche, v principu jednoduse testovatelne/falzifikovatelne apod. kdyz se zamotame i tady, pak slozitejsi konstrukce ("funguje r. v kombinaci s alkoholem, olivovym olejem a pro lidi, ktery maji variantu genu xy prevladajici na jihu evropy"?) mi prijdou uz zamotane zcela.
Predstavte si, ze dana latka dokaze 10 % lidi prodlouzit delku zivota o 1 rok a u ostatnich se nic nestane.
To znamena, ze v prumeru lide konzumujici danou latku se doziji o 0,1 roku vice. Abyste neco takoveho dokazali epidemiologicky, musite mit v ruce obrovske mnozstvi pozorovani, protoze delka zivota je dost variabilni. Uvedomte si, ze "podstatna cast" jedne skupiny se bude dozivat 75 - 85 let a stejne podstatna cast druhe skupiny se bude dozivat 75,1 - 85,1 let.
Jenomze je to vsechno daleko komplikovanejsi. Co kdyz danou latku konzumuji predevsim nekuraci a sportovci, zatimco mezi temi, kteri ji nekonzumuji, prevazuji kuraci a gaucaci (tomu se rika "healthy user bias") ?
Dostavame se na dalsi level obtiznosti - potrebujeme vyloucit vliv rozdilneho slozeni danych skupin a potrebujeme vyloucit vliv VSECH POTENCIALNICH relevantnich faktoru. To je ohromne mnozstvi promennych a jejich variant, ktere ovlivnuji delku zivota. A vy chcete kvantifikovat jednu z nich, ktera je navic pomerne nevyznamna. Pro to musite mit uz v podstate nepredstavitelne mnozstvi pozorovani.
V realu je skoumani jedne latky odsouzeno k neuspechu, pokud neni jeji vliv dostatecne velky. Epidemiologicke zkoumani zaznamenalo, pokud vim, dve jednoznacne identifikace - koureni a trans-mastne kyseliny. Jenomze koureni zvysuje riziko umrti v desetinasobcich.
Jinak jsou tyhle populacni studie dobrym vychozim bodem (nachazi korelace), po kterem ale musi nasledovat promyslene experimentalni studie a hledani pricinnych mechanismu (hledani kauzality).
Líbí se mi tem Váš postřeh, že určitý molekulární efekt platí pouze pro určité lidi. To bude v mniha případech nesporně pravda. DNA analýza jednotlivce jednou bude silný antikomerční bič na různé kalamvé produkty, ale obávám se, že to nikdo v praxi nepřipustí. Třeba takovou aplikaci vědecké DNA typizace člověka jako:
"Milá paní Nováková, pro Vás opravdu nejsou žádné výrobky s kloubní výživou vhodné, protože právě u vás (jakož i u dalších 76% lidí) nemohou v principu vůbec fungovat."
ČLÁNKY DO MAILU