Zhruba 3600 rodičů v České republice si vyslechlo větu: „Vaše dítě má cukrovku.“ Po prvotním šoku se musí začít jednat. Je nutné upravit způsob života a denní režim s přihlédnutím k nutným pravidelným kontrolám hladiny cukru v krvi. Píchat injekce s inzulinem je nutné i několikrát za den a umět by to měli nejen rodiče, ale také samotné děti. Co ale víme o tom, proč k podobným situacím vůbec dochází?
Co se dozvíte v článku
Některé viry snižují a jiné zvyšují riziko cukrovky
Ačkoli toho současná medicína o cukrovce ví dost na to, aby umožnila pacientům s touto diagnózou dobře žít, což bylo v minulosti nepředstavitelné, není stále zcela jasné, co je spouštěčem tohoto onemocnění.
Faktorů, které ovlivní rozvoj cukrovky u dětí, je víc. Nesouvisí to příliš s tím, jestli je štíhlé nebo obézní, ani s tím, jestli mělo nebo má rádo sladká jídla. Jistou roli hrají rizikové geny, ale k rozvoji nemoci u dítěte je zapotřebí i souhra dalších okolností. Může to být nějaký nepříznivý podnět z okolí, který způsobí oslabení organismu a následný rozvoj onemocnění.
Lékaři podezírají některé běžné typy virů, které u většiny populace vyvolají nachlazení nebo chřipku, jenže u jedince s predispozicí mohou spustit řetězec událostí ústící v diabetes mellitus 1. typu.
Cukrovka 1. typu
Diabetes mellitus 1. typu postihuje děti, mladistvé a mladé dospělé. Za obtížemi v tomto případě stojí autoimunitní zánět, který ve slinivce břišní útočí na buňky produkující inzulin. Jeho výrazný nedostatek pak způsobí, že se cukr získaný z potravy nepřesune do buněk a hromadí se v krvi. Jakmile dojde k překročení určité hranice, glukóza se začne vylučovat do moči, a při tomto procesu s sebou strhává vodu.
Více o nemoci diabetes mellitus v katalogu nemocí.
„Současná medicína se snaží nalézt spouštěče autoimunitního procesu, který vede ke vzniku diabetu mellitu 1. typu. Mimo jiné je zkoumána přítomnost specifických virů v lidském organismu a zdá se, že některé viry snižují riziko propuknutí diabetu (například adenovirus C), jiné toto riziko naopak zvyšují (viry Coxsackie). Způsob působení virů není zcela jasný a je třeba dalšího zkoumání,“ uvádí Petra Venháčová, vedoucí lékařka pediatrické části Diabetologického centra FN Olomouc.
Vědci zkoumají vliv porodu „císařem“ či kojení na náchylnost k diabetu
Hledáním souvislostí mezi způsobem porodu a diabetem se zabývá hned několik vědeckých skupin a zdá se, že u dětí porozených císařským řezem je mírně vyšší riziko cukrovky 1. typu než u těch po přirozeném porodu.
Podle dlouhodobé studie BABYDIAB od Diabetes Research Group na Technické univerzitě v Mnichově mají děti s rodinnou anamnézou, které se narodily císařským řezem, 4,8% riziko vzniku cukrovky do dvanácti let. Naproti tomu riziko dětí z rizikových rodin, které se dostaly na svět vaginálně, je nižší – 2,2 procenta.
Ke zvýšenému riziku diabetu u dětí narozených císařským řezem došlo bez ohledu na to, zda šlo o vícečetné těhotenství, předčasný porod, nebo prvorozené dítě. Měsíc narození nebo kouření během těhotenství také neměly žádný vliv.
„Rozdíl je přikládán osídlení miminka bakteriemi matky při průchodu porodními cestami, což u dětí rozených císařským řezem chybí. To může vést k větší náchylnosti k virovým infekcím a astmatu v budoucnosti,“ říká Petra Venháčová.
Skandinávská studie naproti tomu sledovala vliv kojení na riziko rozvoje diabetu 1. typu u dětí a její závěr ukázal, že děti kojené po dobu jednoho roku měly nižší riziko rozvoje diabetu mellitu 1. typu. Z toho vyšlo i doporučení kojit děti, nebo se o to minimálně pokusit, během prvních dvanácti měsíců života.
„Jelikož se na vzniku diabetu podílí spousta faktorů, jež čekají na objevení, a nemůžeme je tak ovlivnit, je třeba být obezřetný u každého člověka a při náznaku prvních příznaků cukrovky vyhledat ihned lékaře,“ upozorňuje lékařka.
Antibiotika zachraňují život, ale mohou být také spouštěčem
Malé Klárce byly necelé dva roky. Onemocněla a lékařka jí předepsala antibiotika. Krátce poté se u holčičky rozvinula cukrovka 1. typu. Dnes už má za sebou osm let píchání inzulinu. Rodiče si samozřejmě kladou otázku, zda by měli zdravé dítě, pokud by tenkrát neonemocněla a nemusela se léčit antibiotiky.
„Zveřejněné závěry prací zkoumajících vliv léčby antibiotiky na rozvoj diabetu mellitu 1. typu naznačují, že léčba antibiotiky může zvyšovat riziko rozvoje diabetu mellitu 1. typu ovlivněním složení a množstvím bakterií sídlících v zažívacím traktu. Proto mají být nasazována antibiotika v indikovaných případech, tzn. k léčbě bakteriálních, a ne virových infekcí,“ varuje lékařka Petra Venháčová.
Na druhou stranu bychom neměli zapomínat na to, že pokud jsou antibiotika indikovaná správně, mohou zachránit život nebo zásadně zlepšit průběh bakteriálního onemocnění. V těchto případech benefity značně převyšují riziko.
Pozná pediatr, že má dítě cukrovku?
Cukrovka patří k nemocem, které se dají poměrně snadno odhalit, a to už jednoduše z moči. „Cukrovku může zachytit při preventivní prohlídce i praktický lékař pro děti a dorost při vyšetření moči papírkem, neboť cukr je při zvýšení jeho hladiny v krvi vylučován do moči. Zde může být zachycen ještě před objevením se příznaků cukrovky,“ říká Petra Venháčová.
Nejčastější příznaky diabetu 1. typu
- Časté močení, které u malých dětí může někdy znamenat i návrat k plenkám.
- Nadměrné močení vyvolává neustálou žízeň, kterou někdy doprovází také nadměrný hlad.
- Dítě bývá neobvykle spavé, unavené, bez energie a bez nálady.
- Hubnutí, protože tělo s močí ztrácí obrovskou část toho, co přijalo v potravě. Energii tak bere ze zásob a děti výrazně hubnou.
- Bolest břicha, v pozdějších fázích se může přidat i nevolnost.
- V pokročilejší fázi neléčeného onemocnění se někdy objeví také problémy se zrakem, například dvojité nebo rozostřené vidění.
- Kvasinkové infekce genitálií.
Pokud se u dítěte některý z těchto příznaků objeví, určitě by rodiče neměli odkládat návštěvu pediatra. Časný záchyt onemocnění může zabránit metabolickému rozvratu jménem diabetická ketoacidóza.
„To je stav, kdy tělo hladovící po cukrech hledá zdroj energie v tukové tkáni, při jejím spalování se do těla uvolňují kyselé ketolátky a klesá pH organismu. To se projevuje bolestí břicha, zvracením, zarudnutím tváří a sliznic, zrychlením dýchání, zmateností, spavostí a poruchou vědomí, ve zcela výjimečných případech může vést i k úmrtí,“ popisuje diabetoložka.
Současně může včasné zjištění cukrovky a zahájení léčby inzulinem udržet delší dobu vlastní produkci inzulinu v betabuňkách slinivky břišní, což vede k lepší kompenzaci cukrovky.
Měřicí senzory, které usnadňují život
Cukrovku sice nelze vyléčit, ale i malým pacientům je možné průběh nemoci zjednodušit. A hlavně snížit riziko toho, že si včas nezměří hladinu cukru v těle, což je při léčbě zásadní. Pro diabetiky je už nějakou dobu k dispozici systém FreeStyle Libre, který ji měří průběžně, a to bez nutnosti vpichů do prstu.
Je to vlastně malý senzor o velikosti padesátikorunové mince umístěný na zadní straně paže. Hladinu glukózy měří každou minutu, a to až po dobu čtrnácti dnů.
Dobrou zprávou je, že jej mohou používat i děti od čtyř let věku a zdravotní pojišťovna hradí u osob s diabetem mellitem 1. typu šestadvacet kusů senzorů, což pokryje celý rok. „Dětmi je velmi dobře tolerován. Samotná náplast, která drží senzor na kůži, lepí velmi dobře. V případě rizika odtržení senzoru (kontaktní sporty, plavání) lze použít speciální pružné pásky, které přidržují senzor na paži, nebo další lepení (například pásku tape využívanou ve fyzioterapii),“ doplňuje lékařka poznatky z praxe.
ČLÁNKY DO MAILU