Za výživového poradce se podle zákona může prohlásit každý, protože je to živnost volná, a tak dokonce nemusí absolvovat žádný kurz. Výživové poradenství může v současnosti podle platné legislativy ČR poskytovat kdokoliv, kdo splňuje všeobecné podmínky k získání živnostenského oprávnění. Není tedy zdravotní službou a nepatří mezi regulovaná nelékařská zdravotnická povolání.
Ve většině vyspělých zemí, např. v sousedním Německu a Rakousku, jsou nezdravotnické profese a živnosti zákonem svěřeny do regulace odborných sdružení – cechů, resp. komor. V ČR plní tuto roli Aliance výživových poradců ČR. Poradce si musí uvědomit (a prohlašuje to i tím, že se zavazuje dodržovat eticko-odborný kodex Aliance výživových poradců ČR), že svými výživovými doporučeními zásadně nikoho neléčí, ale že pouze podporuje upevnění zdraví a celkové kondice, popř. doplňuje lékařem nařízenou terapii (nejlépe s jeho souhlasem a vědomím) obecně známými osvědčenými nelékařskými postupy a potravinami, mezi které jsou legislativně zařazeny i doplňky stravy.
Odborná spolupráce
Ing. Ivan Mach, CSc.
Prezident Aliance výživových poradců ČR, aliance-vyziva.cz
Lektor akreditovaných kurzů celoživotního vzdělávání zdravotnických profesí, odborný garant akreditovaných kurzů a celoživotního vzdělávání Nutris® (www.nutris.net), přednáší o výživě včetně lékařských a sportovních VŠ. Autor mnoha knižních titulů, překladů, odborných publikací a přednášek o výživě.
Ty nemají ze zákona žádné zdravotní účinky, což výživoví poradci, hodní naší důvěry, musí respektovat. Jejich náplň práce se přesně shoduje s definicí tzv. primární prevence, kam bezesporu patří výživa a kterou vlastně provádějí maminky již od narození dítěte.
Káže vodu, pije víno? Rychle pryč
První užitečná informace, s kým máte tu čest, je, jak výživový poradce sám vypadá. Pokud se už od pohledu neřídí zásadami zdravého životního stylu, uvažujte o odchodu.
„Stejně tak by měl výživový poradce sám umět připravovat jednoduché a výživově vyvážené pokrmy s využitím běžně dostupných potravin, koření i sortimentu tzv. zdravých potravin, tedy by měl mít velmi dobrý a nestále aktualizovaný přehled o trhu s potravinami,“ uvádí Ivan Mach, prezident Aliance výživových poradců ČR, a dodává: „Poradce by se měl podle Kodexu celoživotně vzdělávat, zvyšovat svoji kvalifikaci i odbornost, sledovat nové trendy ve výživě a novinky v oblasti tzv. zdravé výživy. Měl by mít komplexní přehled o nabídce potravin na českém trhu, jako jsou zejména mléčné výrobky, maso, cereálie, potraviny ze sortimentu tzv. zdravé výživy a BIO potraviny, ale i koření, sladidla, pochutiny a nápoje.“
- Výživový poradce by se měl orientovat v nabídce běžně dostupných zdravých potravin.
- Měl by se dlouhodobě vzdělávat a zvyšovat si svoji kvalifikaci.
- Měl by mít obecný přehled o dalších zásadách zdravého životního stylu, jako jsou kondiční pohybové aktivity, relaxace, regenerace, fyzioterapie, psychologie, alternativní medicína apod. V těchto oblastech by měl mít i osobní zkušenost alespoň jako klient.
Co by vás mělo čekat na úvodní konzultaci
Dříve než začnete využívat služeb výživového poradce, měli byste znát jejich rozsah a cenu. Na první konzultaci se připravte na to, že se vás nejprve bude poradce ptát.
„Poradce by měl při osobní konzultaci používat základní dostupné diagnostické techniky k měření tělesných obvodů a jejich změn, obsahu tělesného tuku, vody, svalové hmoty, ale být si současně vědom jejich omezených možností. Při poskytování doplňkových poradenských služeb, kdy je osobní styk s klientem vyloučen, by měl zajistit, aby si klient svoji hmotnost a tělesné obvody měřil sám nebo s pomocí diagnostiky instalované v některých lékárnách nebo fitcentrech,“ upřesňuje Ivan Mach.
Výživový poradce by při úvodní konzultaci měl:
- Nejprve uvést rozsah svých služeb a cenu, kterou za ni klient zaplatí.
- Společně s klientem vytyčit reálný cíl a změnu, které klient chce a může dosáhnout.
- Informovat se o zdravotním stavu klienta (včetně rodinných dispozic, o případných potravinových intolerancích a alergiích).
- Zajímat se o léky a doplňky stravy, které klient užívá.
- Zeptat se na stravovací zvyklosti a pitný režim klienta.
- Zajímat se o životní styl, tedy pohybové aktivity a zaměstnání.
- Znát motivaci klienta ke změně životního stylu a podle ní společně s klientem vytvořit nejvhodnější stimulační nástroje k dosažení vytyčeného cíle.
Pokud je vaším cílem hubnutí či přibírání, je důležité, aby se vámi zvolený poradce dobře orientoval ve výživě v souvislosti s pohybem a psychikou.
Do redukčního programu je potřeba zahrnout i plán na dlouhodobé udržení zredukované hmotnosti nebo získaných svalů. „Pouze dlouhodobé změny životního stylu přinášejí uspokojivé výsledky, žádné krátkodobé diety z dlouhodobého hlediska nefungují, a dokonce ubližují,“ říká Ivan Mach.
Sestavení jídelníčku není jen o jídle
Jídelníček, pokud se na jeho vytvoření klient s poradcem dohodnou (mnohdy totiž stačí i jiné změny životního stylu a jim odpovídající intervence), by měl být sestaven s ohledem na stanovený cíl (na něm se musí klient s poradcem vždy shodnout).
„Měl by obsahovat seznam individuálně vhodných a nevhodných potravin nebo jejich příklady, návrh zásad individuálního pitného režimu, body (etapy) postupu k dosažení plánovaného cíle (zejména při hubnutí či nabírání hmotnosti), návrh vlastního jídelníčku, zásady šetrné přípravy jídel, návrh vhodných pohybových aktivit, plán komplexnosti výživy a jejího případného doplnění, pokud je to nutné, a doporučení ke spolupráci s dalšími odborníky, jako jsou například fyzioterapeut, osobní trenér či masér,“ vyjmenovává Ivan Mach.
Můžeme si nějak uškodit?
Ano, pokud poradci zatajíme nějakou nemoc či hendikep či nějakou další skutečnost, na níž by poradce s klientem měli stavět postup spolupráce. Proto se nedivme, že poradce bude od nás vyžadovat tzv. informovaný souhlas.
U zdravého člověka závisí na agresivitě doporučení. Poškození je zde možné, zejména při dlouhodobých jednotvárných dietách.
Výsledek, úspěch či neúspěch při jakémkoliv koučování, včetně výživového, je především věcí a zodpovědností toho, kdo potřebuje poradit. Proto dobře připravený a zodpovědný výživový poradce nemůže opomenout psychologické a psychosociální faktory spolupráce.
Co by nás mělo varovat
- Když se výživový poradce odmítne prokázat členstvím v Alianci výživových poradců, podmíněným dodržováním eticko-odborného kodexu.
- Když se nám po první konzultaci s výživovým poradcem zdá, že nastavení spolupráce a kroky k dosažení cíle nejsou reálné (prostě, že na to ještě nemáme). O další spolupráci s poradcem, který nám nabízí uvedený postup, musíme rozhodnout my sami a nikdo to za nás neudělá, je to jen naše zodpovědnost. Pokud by ji přesto výživový poradce vzal na sebe, je to důvod k okamžitému ukončení spolupráce.
- Doporučení větší konzumace tuků na úkor sacharidů klientovi s těžkou obezitou.
- Doporučení dlouhodobější detoxikační kúry s velmi nízkým příjmem.
- Nemůžeme očekávat odbornost výživového poradce, pokud jde o lékařské metody práce s nemocným. „Pokud je pacient nemocný a má třeba otoky, rozhodně patří do péče lékaře, a nikoli výživového poradce,“ říká prof. Štěpán Svačina, přednosta III. interní kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Jak vyhledat výživového poradce
Akreditované členy Aliance výživových poradců ČR, kteří by měli dodržovat svůj eticko-odborný kodex při spolupráci s klienty, naleznete na Alianci výživových poradců ČR.
Někteří z nich jsou současně zdravotníci (lékaři, sestry, fyzioterapeuti, lékárníci aj.), potravináři (VŠCHT), biochemici nebo vyučení v kuchařském oboru.
Nutriční terapeut a specialista
Kromě služeb výživových poradců si můžete vyhledat diplomovaného nutričního terapeuta (studium na VOŠ) nebo nutričního specialistu (studium na VŠ). Na rozdíl od výživových poradců patří nutriční terapeuti k regulovaným zdravotnickým nelékařským pracovníkům.
- Musejí absolvovat akreditovaný studijní program nebo akreditovaný vzdělávací program.
- Absolventi mají mnoho základních odborných medicínských znalostí se zaměřením na klinickou výživu.
- Pokud není nutriční terapeut sám lékař, většinou s lékařem spolupracuje.
ČLÁNKY DO MAILU