Názory k článku Podmínky ochrany značky České pivo nelze měnit jako Baťa cvičky

Ředění piva sifonem: povoleno – a kritizováno
Pokud se týká další povolené (a kritizované) technologie ředění piva sifonem (technologie HGB), kdy se přidáním vody udělá z vícestupňového piva například pivo výčepní, pak je třeba vědět, že hlavním důvodem takového postupu je úspora energií. Co je ale podstatné – ředění piva snižující jeho stupňovitost zhruba o dva stupně (z „dvanáctky“ na „desítku“) prakticky vůbec nemění chuťové parametry takto vytvořeného piva.

Ředění piva ale má své limity, a pokud by docházelo k výraznějšímu podílu přidávání vody, pak by se to na výsledném produktu samozřejmě projevilo. Nelze si tedy například představovat, že se v pivovaru uvaří dvacetistupňové pivo, a pak by se z něj vyrobila nějaká výčepní desítka. To by totiž většina konzumentů piva senzoricky zřejmě „nevydýchala“. Ale lze např. vařit 16% mladinu a ve finále z ní udělat 8% pivo jak praktikuje jedna světová pivovarská firma působící v ČR.Technologii přidávání sifonu tak není třeba démonizovat – kdyby se totiž nepoužívala, bylo by pivo opět – dražší.
Jak autor článku vysvětlí že v pivovarech kde nepoužívaji HGB mají levnější pivo než ti co HGB používají?

Technologie HGB samozřejmě není jedinou nákladovou položkou při výrobě piva. Ti, kdo prodávají pivo levněji, ale nepoužívají levnější HGB, tak mohou mít třeba jiné nižší náklady, nebo mají programově nižší zisk, třeba proto, aby se prosadili na trhu v konkurenci velkých (nebo prostě jiných) pivovarů. Čili je to také o marketingové a cenové strategii jednotlivých výrobců....

"Kdyby se nepoužívala, bylo by pivo dražší" - to je diskutabilní. Kdyby se nepoužívala *vůbec*, tj. kdyby byl i zakázán dovoz zahraničních piv, která ji používají, cena by se ve velmi krátké době ustálila na úrovni přijatelné pro obě strany (výrobce, který by cenu "přestřelil" a odmítal ustoupit, by přišel o pozici na trhu a prodělal by ve finále víc než v případě, že by zdražení vzal z větší části na sebe).

Ale technologická stránka toho ředění mi není úplně jasná. Pivo jsem nikdy nevařil, ale když vařím doma polévku a dolévám ji z nějakého důvodu vodou, mám vyzkoušeno, že se to celé musí nechat projít varem, jinak to není dobré. To pivo se po naředění už vařit nemusí? Jak se dosahuje rovnoměrného rozmíchání - Brownovým pohybem?

Eu.prasarna- vyrobime si vicestupnove pivo a doredime vodou na desitku. Doliti vody strhne chut i aroma. Prvni koho podezrivam je Gambrihnus. Nasel jsem starou lahev pri cisteni studny. Chut se nedala s tim soucasnym europatokem vubec porovnat. Jestlipak vite, ze se Prazdroj vari v pivovarech Tyskie Polsko??

Autor článku by si měl ujasnit význam přirovnání "jako Baťa cvičky".

No vazeni, pivo je v CR za dobrou cenu, ale zahranicni specialy u nas stoji i 2x tolik, co v Polsku ;-))

Kazdopadne, mozna to neni ani tak rezenim, jako faktem, ze lezak se dela C-tankem a nelezi 11 dnu, ale ekvivalent tohoto urychleni. C-tankove pivo nezraje, je hotove rychle a misto chmele obsahuje granulat, udajne z chmele ... UDAJNE! a kdo vi, jak se v case meni.

Diky tomu, je vetsina piv v CR nepitelna, piji bud z malych pivovaru, co nelahvuji, nebo tradicne delana piva: Cerna hora, Bernard, Primator ... kdyz uz je fakt krize a maji to aspon tankove, vezmu plzen, nebo radegast ... ale fakt jen z nouze, protoze je to lepsi, nez kyselina fosforecna ;-)

Pritom treba Cerna hora dela i vyborne chmelove limonady, no byla doba, kdy se zde prodavaly i limonady z kvalitni vody a ovoce ... ale krachli ... duvod ? ... cocacola zakazala dodavky konkurencnich znacek, zato maji cc za 1.6-3 kc ;-) a v pivu je to to same, hospoda nesmi dodavat konkurenci, takze bud bude Interbrew, Sapmuller, Heineken etc. nebo ma smulu ... no jedna hospoda se rozhodla prejit na Bernarda (jeste v dobe, kdy to nebyl heineken) prestal tedy tocit patoky a i pres vyssi cenu piva mu stoupla navstevnost ;-))

protože tohle co napsal je hovadina prvního řádu.
HGB je neprasáčtější metoda a nejhorší prohřešek proti etice vaření piva! Navíc maximální stupňovitost je dána především tím, že kvasinky (jsou to holt živí tvorové) se nemohou na tu prasečinu dívat a při nakvašení přes cca 24% raději chcípnou. Čili ta mez je naštěstí techologická, jinak by to pivo snad dělali rovnou z lihu.
Dále je polopravda že do určitého poměru. tvrdí se že cca (asi 3 piva na jednu sodovku) to není senzoricky poznatelné...což je asi i pravda, ale jen pokud pouze koštujete, jakmile pivo pijete (tedy ne jedno) dostáva se do hry přidané CO2 a to Vás po třeti čtvrtym kousku nadme jako prase.

Myslím že by tahle technologie měla být zakázána, neboli, toto by mělo být minimálně povinně uváděno na obale asi jako varování ministra na cigaretách. Pak spánem bohem, kdo chce kam, ať si žblemtá sarčky jaký chce.

To že se pivo uvaří vícestupňové a pak se doředí to se dělá už delší dobu. To mi celkem nevadí. Ale co mi vadí a pivo přestávám pít je chuť. To není hořkost dosažená z chmele, ale pomocí náhražkové granuláže, která se k nám dováží. Chuť takového nepřirozeně hořkého piva není dobrá. Bohužel nazelenalé granule, které jsem viděl a měl možnost je i ochutnat používá čím dál tím více pivovaru nejen do běžných alkoholických, ale i nealkoholických piv. Dříve měla hořká piva svou specifickou chuť po kvalitním chmelu. Dnes se čím dál tím víc používá tato levná náhražka a zákazníkům pivařům se tvrdí, že chtějí hořká piva. Naše chmelnice valem ubývají a kvalitního chmele se pěstuje čím dál tím míň. Kdo se dostanete do menších městeček v Německu ochutnejte místní pivo, které tam vaří minipivovárky. To se dá pít - bohužel je dražší.