To že se pivo uvaří vícestupňové a pak se doředí to se dělá už delší dobu. To mi celkem nevadí. Ale co mi vadí a pivo přestávám pít je chuť. To není hořkost dosažená z chmele, ale pomocí náhražkové granuláže, která se k nám dováží. Chuť takového nepřirozeně hořkého piva není dobrá. Bohužel nazelenalé granule, které jsem viděl a měl možnost je i ochutnat používá čím dál tím více pivovaru nejen do běžných alkoholických, ale i nealkoholických piv. Dříve měla hořká piva svou specifickou chuť po kvalitním chmelu. Dnes se čím dál tím víc používá tato levná náhražka a zákazníkům pivařům se tvrdí, že chtějí hořká piva. Naše chmelnice valem ubývají a kvalitního chmele se pěstuje čím dál tím míň. Kdo se dostanete do menších městeček v Německu ochutnejte místní pivo, které tam vaří minipivovárky. To se dá pít - bohužel je dražší.
Trošku tu pletete pojmy pane. Tak tedy - hořkosti je dosahováno použítím chmele (upraveného chmele = granulí, hlávkového chmele (to dělá už jen snad Budvar a pivovar Klášter, ale ten jen pro poslední třetí chmelení)) a chmelových produktů.
Mezi chmelové produkty patří chmelový extrakt a izoextrakt.
Chmelový extrakt se vyrábí tak, že se hořké látky vyluhují z chmele pomocí alkoholu nebo CO2. Izoextrakt (tetrahop)to je jakýsi vyšší level extraktů. Toliko úvod.
To, co vám na hořkosti vadí je ulpívací hořkost, které bylo docíleno právě extrakty či izoextrakty. Česky - chmelová hořkost se do piva nedostane při chmelovaru, ale pomocí těchto produktů. A proč se používají? To je jasné - úspora energií a urychlení výroby.
A na závěr - rozdíl mezi použitím hlávkového chmele a granulí je nepoznatelný.