Nenechte se ovlivnit deštivým počasím a krátkými dny. Podzim znamená i krásně zbarvené listí, po kterém voní vzduch, příjemné procházky a ještě lepší návraty domů, kde si uvaříte něco sezonního, co vás zahřeje. Zkuste těchto pět surovin, které jsou chutné, barevné a nabité vitamíny.
Řepa
V antické době se řepa používala hlavně jako lék a není divu – vitamíny je totiž přímo nabitá. Při nachlazení oceníte hlavně vitamín C, a pokud byla řepa sklizená na podzim, bude ho mít až dvojnásobné množství. U řepy totiž platí, že čím déle je v zemi, tím více vitamínů obsahuje. Bohatá je také na vitamín B, který příznivě působí na nervovou soustavu, ale také pěkné nehty a vlasy, které dostanou v chladném počasí zabrat.
Červené zbarvení řepy je způsobeno antokyany a betaninem, které mají pozitivní vliv na cévní soustavu a činnost trávicí soustavy. Betanin má také antioxidační, protizánětlivé, antibakteriální a protirakovinné účinky. Pravidelná konzumace červené řepy pomáhá při zánětech dýchacích cest a obecně při respiračních chorobách, jejichž zvýšený výskyt spadá právě do podzimního a zimního období.
Vedle řepy červené můžete narazit také na řepu žlutou, která má jemnější chuť, nebo řepu chioggiu. Po rozkrojení vás čeká krásná podívaná, jelikož má sytě růžovou nebo žlutou barvu s bílými kruhy. Hodit se bude hlavně do salátů, kde vynikne její nevšední vzhled.
Galerie: Červená řepa – recepty pro zdraví
Dýně
Z dýně nemusíte připravovat jen polévku, hodí se do hlavních jídel, ale jsou z ní i výborné dezerty, koláče, buchty a další sladké dobroty. Vybrat si můžete hned z několik odrůd, které naleznete v každém obchodě. Zatímco špagetová dýně se bude hodit spíš do pyré nebo slaných jídel, muškátovou, máslovou nebo Hokaido dýni můžete použít i do sladkých.
Dýně je bohatá na vitamíny a minerální látky, obsaženy v ní jsou především vápník, hořčík, fosfor, draslík, beta-karoten a vitamíny A, B, C. Pomáhá při žaludečních potížích, poruchách ledvin a srdečních obtížích. Je vhodná jako součást jídelníčku při redukční dietě, jelikož má nízkou energetickou hodnotu a vysoký obsah vlákniny.
TIP: Každou dýni loupat nemusíte
„Výhodou je, že pokud není porušená, dlouho vám vydrží. A čím déle ji uchováte, tím výraznější chuť a obsah vitamínů bude mít. Ale zase to nepřežeňte, pak riskujete, že bude vláknitá a bledá. Obecně platí, že je dobré ji zpracovat do dvou až třech měsíců,“ uvádí Vojtěch Havránek z firmy Titbit. Ovšem pokud víte, jak ji skladovat, vydrží vám klidně do jara.
Galerie: Znáte dýně, které frčí v kuchyni i jako dekorace?
Zázvor
Patří mezi vyšlechtěné rostliny, proto se ve volné přírodě nenachází. Nejvíce se pěstuje v teplejších zemích Asie, ale pravlastí zázvoru je Indie, odkud se nejvíce vyváží. Kořen zázvoru může být zbarven žlutě, okrově (loupaný), hnědě až černě (neloupaný). Můžete se také setkat s nakládaným růžovým zázvorem, ten se podává např. k sushi. Obvykle ho ale v tomto období strouháme do hrnku a zaléváme horkou vodou, případně z něj chystáme zázvorový sirup.
Ještě aby ne, vždyť je to skoro všelék. Pomáhá při žaludečních potížích, jelikož zvyšuje tvorbu trávicích šťáv a neutralizuje prostředí žaludku. Zevně používáme zázvor na obklady při ztuhnutí a strnutí šíje, při migrénách a v těhotenství. Nastartuje cévní systém a je vhodný pro snížení cholesterolu. Použít jej můžete v receptech indické či asijské kuchyně nebo do různých moučníků. Je také obsažen v perníkovém koření.
TIP: Zázvorové recepty plné síly
Topinambur
Židovské brambory, jeruzalémské artyčoky nebo topinambur. To vše jsou různé názvy pro tento druh slunečnice, jejíž jedlou částí jsou hlízy, které jsou křehké a jejich slupka je zbarvená od bílé přes žlutou až do červena. Vypadá trochu jako zázvor, chutná po oříšcích, botanicky se jedná o slunečnici a může výborně nahradit přílohové brambory. V kuchyni se z něj dá vykouzlit krémová polévka, je skvělý zapečený se sýrem, ale třeba i křupavě syrový jako součást studených salátů nebo nakrájený na plátky a pokapaný olivovým olejem.
Čtěte také: Topinambur – sladší a jemnější než brambory
V hlízách dále najdeme vitamíny skupiny B, A, C, draslík, hořčík, železo a některé aminokyseliny. Díky obsažené vláknině zlepšuje činnost trávicí soustavy a podporuje látkovou výměnu. Jeho konzumace také působí pozitivně na snižování hladiny cholesterolu v krvi a má detoxikační a antistresové účinky. Oproti bramborům obsahují topinambury méně škrobu a sacharid inulin, díky němuž je mohou konzumovat i diabetici.
Galerie: Topinambur – sladší a jemnější než brambory
Kaštany
Kaštany se konzumují hlavně po tepelné úpravě, neboť čerstvé mají trpkou chuť. Nejznámější úpravou kaštanů je pečení, k sehnání je ale i kaštanová mouka, vločky, krém, pyré, kandované kaštany nebo i kaštanové pivo. V Americe je oblíbená kaštanová nádivka do krocana na Den díkůvzdání. Kaštany jako plody bývají k dostání v supermarketech, prodávají se na farmářských trzích, speciální produkty z kaštanů spíše ve speciálních prodejnách a zdravých výživách.
Plody kaštanu se dají také zmrazit na pozdější využití a doplnění vitamínu B a dalších látek, které pomáhají předcházet ztrátě paměti. Kaštany také působí proti psychickým poruchám a stavům úzkosti. Jsou bohaté zejména na vitamíny A i C a díky nízkému obsahu cukru je mohou i diabetici. „Kaštany jsou jedním z nejlepších zdrojů sacharidů (37,4 %), který je srovnatelný jen s obilninami a obilím. Jejich největší podíl tvoří škrob (85 %) a sacharóza (15 %),“ uvádí ve své Encyklopedii léčivých potravin George D. Pamplona-Roger.
Čtěte také: Kaštan je na revma a bolavé klouby
ČLÁNKY DO MAILU