Milý biologu,
O existenci paměťových buněk jsem se již na škole učil samozřejmě také. Vy čtete opravdu velmi nepřesně. Ještě před 4-7 lety byly určitě utajeny i renomovaným vědcům a badatelům v této oblasti jejich přesné funkce v regulaci humorální imunity. To nemohli vědět ani vaši rodiče, ani já, a nevíte to asi ani vy. Váš první závěr je irelevantní k textu článku. Ten si pokládá otázky k vlastní funkci nikoliv k existenci paměťových buněk. Čtěte příště pomaleji a přesněji. Vy předčasně vybuchujete. Minule to byla částečně moje chyba, ten článek s ATB vyzněl opravdu nešťastně.
Kontrola hladin protilátek u hepatitidy B se opravdu v několika studiích ukázala zbytečnou, protože protektivní účinek byl zachován. (Je to poznatek již opravdu dostatečný? Nejsem si tím jist. Jistě znáte výsledky Cochranovy kolaborace k různým otázkám, kde jsme si už téměř byli ze 3-4 studií dříve jisti.) Ale budiž. Já jsem tohle v článku vůbec nezpochybnil, nedovolil bych si to. Opět čtete moc rychle a soudíte zbrkle. S očkováním proti HepB máme relativně velmi dlouhou zkušenost, avšak pozor! - Nikoliv tak dlouho s pořád stejnou vakcínou! Ty závěry, které zmiňujete nelze vztáhnout na nové vakcíny obsahující třeba jen jednu valenci HepB mezi jinými. Tam je riziko zkreslení neznámé velikosti.
Paměťové buňky skutečně mohou začít produkovat protilátky až po setkání s patogenem. Jejich dynamika někdy možná stačí a někdy možná nestačí zabránit vzniku infekce, může však asi ovlivnit do jisté míry průběh. Víte u kterých nemocí to jak je či bude? Já to nevím a vy také ne. Možná to dnes víme u některých z nich.
Položil jste si při tom svém zaujatém čtení otázku, proč jsem si k tomuto tématu ochrany proti hepatitidě B paměťovými buňkami vybral právě přeočkovávání proti klíšťové encefalitidě? Pokud vás to zatím nenapadlo, tak se zamyslete. Jste-li takový kádr, jak se pasujete, tak by vám to mohlo dojít.
Vy jste ten článek v jeho hlavním sdělení vůbec nepochopil. A tentokrát to není moje chyba. On opravdu nebyl o tom, že tohle tvrzení je nesmyslné a nepravdivé. Byl o tom, jakých dalších překvapení se třeba můžeme brzy dočkat až zjistíme, jaká všechna přeočkovávání mohou být vlastně zbytečná. Můžete si být totiž jist, že pokud dojde k poklesům protilátek u očkovanců proti HPV přeočkovávat se bude, a to aniž by kdo věděl, jestli vlastně protektivní účinek ještě stále náhodou nepřetrvává. Po očkování proti HepB jsme to zjistili po kolika - po dvaceti letech? (To teď opravdu nevím, ale je to už dost dlouho.)
Já si kolego nehraji na žádné odborné eso, vůbec nemám tu ambici. Já jsem se k tématu dostal jako rodič. Mám dnes bohužel dost dobrých důvodů, abych těm vašim odborným esům vůbec nevěřil. Ty vaše invektivy poté svědčí spíše něco o vás. Soudíte příliš rychle. To bude jednou vaše slabé místo, pokud již léta není.
Spíše bych si dovolil jednu otázku, na kterou sám neznám odpověď (není řečnická). Víte proč se vlastně u proti HepB očkovaného zdravotního personálu v praxi pořád ještě kontrolují protilátky a proč v článku citovaní oborníci (mnohem větší než já) stále doporučují přeočkovávat, když člověk protilátky proti HepB nemá? Moc tomu nerozumím... Nevěří tito odborníci těm nějaký pátek už známým závěrům?
A zkuste prosím číst příště trošku pomaleji.