Pokus žít zdravě: nakupoval jsem bez „éček“

„Toto všechno byste neměl jíst“

Zhruba před rokem jsem podstoupil prediktivní testy DNA na několik smrtelných chorob. Přeloženo do běžné mluvy, jistá soukromá klinika mi odebrala vzorek slin a zjišťovala, zda mi hrozí riziko rakoviny tlustého střeva nebo infarkt. Nepoužila k tomu pouze informace získané z mých slin, ale také moji osobní a rodinnou anamnézu. Na jejím základě mi lékařka z oné kliniky doporučila upravit jídelníček, abych si zbytečně nehuntoval tělo látkami, na které bych mohl být alergický.

Kromě jiného jsem nafasoval poměrně dlouhý seznam umělých konzervantů a ochucovadel, známých jako „éčka“. „Při nákupu potravin byste se jich měl vyvarovat,“ žádala mě lékařka. Seznam jsem zběžně prohlédl a při představě, že při každém nákupu budu bedlivě studovat obaly potravin, založil do svého archivu. Obsahuje totiž 53 „éček“ včetně jejich plných názvů, jako například Chinolinovou žluť nebo Butylhydroxytoluen. Minulý týden jsem na seznam znovu narazil a rozhodl se pro malý pokus: půjdu na běžný nákup a zjistím, jestli jím zdravě.

Nakupovat chodím do Billy v pražských Dejvicích u Vítězného náměstí, a tam jsme také s fotografkou Ivanou Dvorskou pečlivě studovali několik vybraných potravin. Tady jsou výsledky:

Müsli, tresčí játra, jogurt

Připouštím, že se stravuji velmi nenápaditě. Jistý posun od dob, kdy jsem žil pouze z housek a salámu, jsem ale zaznamenal. Od chvíle, kdy vedu projekt Vitalia.cz, se dokonce snažím jíst zdravěji. Proto naše první kroky v supermarketu vedly k regálu s müsli. Nikoli tyčinkami, ale sypané směsi ovesných vloček a ovoce „Emco Mysli na zdraví“. Z rozhovoru s lékařkou jsem si totiž pamatoval, že ze všech těchto směsí jsou nejlepší ty, které nebývají pevné, máčené v čokoládě nebo spečené karamelem. „Emco Mysli“ prošlo testem na výbornou, neobsahuje žádná „éčka“. Stejně dopadla i konzerva s tresčími játry, která měla přímo na cedulce upozornění, že neobsahuje žádné konzervační látky.

Rovněž selský jogurt „Hollandia“ na kelímku neupozorňoval na žádná „éčka“ a dokonce byl vhodný i pro bezpletkové diabetiky. Prošly i další mléčné výrobky: kozí sýr Chavroux a sýr „ementálského typu“ Oldenburg Lux. Sýry obecně většinou neobsahovaly vůbec žádné konzervanty a dochucovadla, takže nebylo co hledat.

Pozor na Activii!

Překvapení nastalo u potraviny, kterou bych považoval za naprosto bezproblémovou, protože mě o jejím pozitivním vlivu na trávení dnes a denně masíruje televizní reklama: mléčný nápoj Activia. Jedna malá lahvička, konkrétně příchuť Aloe vera a granátové jablko, podle obalu obsahovala tři regulátory kyselosti (ani jeden z nich ale nebyl na mém seznamu potravinových alergenů), barvivo karmín, který je na mém seznamu uveden pod zkratkou E 120 jako možný alergen, a také arabskou gumu, což je podle stejného seznamu přípravek označovaný jako E 414. Pokud si o něm najdete podrobnější informace, například v našem katalogu emulgátorů, dozvíte se, že vysoká koncentrace arabské gumy způsobuje nadýmání a plynatost. Což je celkem vtipné v souvislosti s televizní reklamou, v níž Activii doporučují právě jako lék na nadýmání.

Právě u Activie jsem si potvrdil jeden fígl výrobců potravin: řada z nich na obaly nevypisuje zkratky „éček“, ale jejich plné názvy, takže běžný spotřebitel ani netuší, kolik umělých látek, často nebezpečných, výrobek obsahuje.

Debrecínka plná éček, ale „hodných“

Při nákupu jsem se nevyhnul ani salámům. Vystál jsem si řadu u masných výrobků a požádal paní za pultem, zda by se mi nepodívala, jestli debrecínka neobsahuje některý z potenciálních alergenů na mém seznamu. Čekal jsem, že mě prodavačka hned vyhodí, ale byl jsem mile překvapen: seznam putoval k vedoucí, a ta na chvíli zmizela ve skladu. Za další chvilku jsem už v ruce držel nejen sáček s deseti deky debrecínky, ale také kousek tvrdého kartonu z bedny od velkoobchodního balení tohoto salámu, kde bylo popsané podrobné složení výrobku. Éček na něm bylo habaděj, žádné ale neodpovídalo těm na mém seznamu. Nejblíže bylo barvivo E 160c, což je paprikový extrakt. Na seznamu ovšem mám E 160b, plným názvem annato, bixin a norbixin. Čili v pořádku. Tedy pokud se to dá říct o salámu, který podle složení na papírku od vedoucí masny v Bille obsahuje celkem patnáct různých éček (!).

Paštika, káva, čaj – v pořádku. Kofola ne.

Pátrání pokračuje v oddělení cukrovinek, čaje a kávy. Samotná káva je bezproblémová. Sem tam nějaké éčko, ale žádné není na mém seznamu (podstatně více „éček“ má káková náhražka 3 v 1, ale ani tady se neobjevují alergeny z mého seznamu). To samé se týká vybraného čaje Teekanne nebo čokolády Studentská pečeť. A světe div se, ani kečupy a různé dresinky nebo majonézy problémová éčka neobsahují. Klidný můžu být i u mé oblíbené Mandlové paštiky od Veselé pastýřky. Tři „éčka“ na jejím obalu by neměla způsobovat alergickou reakci. Dokonce ani malé party klobásky nejsou z tohoto pohledu nijak závadné.

Jiné to je v oddělení nápojů. Hned první, kofola, by přísným filtrem potenciálních alergenů neprošla. Obsahuje totiž benzoát sodný (E 211), konzervant, který se běžně používá do nealkoholických nápojů, omáček a hořčic. U citlivých jedinců by jeho běžná koncentrace mohla způsobit kopřivku nebo astma. Pivo je z pohledu problematických „éček“ naprosto z obliga, a to samé se dá říci o džusu, v tomto případě konkrétně o džusu Happy day brusinka od společnosti Rauch. Rovněž ledový čaj Nestea je v pořádku, dokonce přímo na obalu upozorňuje, že neobsahuje vůbec žádné konzervanty.

• 
• 
• 

Dalších 25 fotografií

O co je nákup se seznamem delší?

Asi vás bude zajímat, jak dlouho mi takový menší nákup v Bille trval. Oproti běžnému dni, kdy nekontroluji u každé potraviny složení a nehledám jednotlivá „éčka“ na dlouhém seznamu, jsem se zdržel o něco déle. Celkově však nešlo ani o hodinu. Bez hledání „éček“ zvládám podobný nákup do půl hodiny. Zdržení odhaduji na nějakých dvacet minut, ale rozhodně ho nelituji. Seznam alergenů určitě nezaložím zpátky do archivu a na výlet do Billy nebo jiných supermarketů ho vezmu častěji – a kdo ví, třeba to na sobě brzy pocítím.