Pokuty za neočkování: Jak moc si je ministerstvo umí obhájit?

Dnes bude zdravotní výbor projednávat novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, kterou předložilo Ministerstvo zdravotnictví (MZČR). Návrh vzbudil vášně u veřejnosti a tím i pozornost některých poslanců. S tím ministerstvo pravděpodobně nepočítalo. Odporu se zaleklo a očividně se snaží dopady novely mírnit. Tvrdí, že žádné nové sankce se vlastně nezavádí a dochází pouze ke změnám u těch stávajících.

To je ale zavádějící tvrzení. Zákon by totiž ve své nové podobě výrazně přitvrdil tlak na nepřijímání dětí bez kompletního očkování do dětských kolektivů, a to ať už těch v mateřské škole či v dětských skupinách. 

Opravdu nebude na výběr?

Ministerstvo novelou už nedává nikomu na výběr, protože přijmout dítě bez kompletního očkování do předškolního zařízení či odmítnout naočkovat dítě či nenahlásit ho hygienické stanici ze strany lékaře je cesta k pokutě v často přímo likvidační výši. (Neuvažujeme případy, kdy se neočkuje kvůli kontraindikaci, kterou potvrdil lékař. Na přijímání takových dětí do školního kolektivu by se sankce vztahovat neměly.) Podle Poslanecké sněmovny se zatím bohužel neobjevily žádné pozměňovací návrhy, které by mohly radikální dikci novely směrem k vynucování povinného očkování zmírnit. Ačkoli se Občanské sdružení Rozalio na jednom pozměňovacím návrhu přímo podílelo, do tohoto schvalování se jej dostat nepodaří. 

Pokud novela zdravotním výborem projde, bude o ní dále hlasovat dolní a horní komora parlamentu. Tam prostor pro pozměňovací návrhy ještě bude. (Navrhované změny OS Rozalio najdete na konci článku.)

Nechtěná pozornost

Ministerstvo zdravotnictví pravděpodobně nepočítalo s tím, že by mohl návrh zákona o ochraně veřejného zdraví vzbudit odpor v takovém rozsahu. Není se ale čemu divit. Novela předepisuje vysoké pokuty pro pediatry, mateřské školy či například organizátory táborů, škol v přírodě apod. Podle návrhu by například hrozila pokuta do tří miliónů pediatrům za nesplnění povinnosti provést povinné očkování a pokuta do dvou miliónů korun za nesdělení podrobností o neočkovaném dítěti hygienické stanici. Mateřské školy a provozovatelé dětských skupin pak podle novely nesmí přijmout kompletně nenaočkované dítě (kromě dětí s kontraindikací). V opačném případě hrozí pokuta do půl miliónu korun. Týž „prohřešek“ novela trestá pokutou do sto tisíc korun také organizátory škol v přírodě, dětských táborů apod.

Na zdůvodnění některých udivujících částí novely jsme se zeptali přímo ministerstva zdravotnictví. Kvalitu odpovědí můžete posoudit sami.

Otázky, odpovědi a zase otázky

Ustanovení novely o tom, že pediatrům za neočkování hrozí pokuta do třech milionů korun budí mezi samotnými dětskými lékaři i veřejností obavy. Pediatři se obávají důsledků novely v případě setkání s rodiči, kteří očkování odmítají. Rozhodnutí o (ne)očkování je přitom právě na zákonném zástupci a nikoli na dětském lékaři, kterému za neočkování ale hrozí likvidační pokuta. A jak by mohli rodiče, kteří o bezbřehé prospěšnosti očkování mají pochybnosti, věřit pediatrovi, který je k podání vakcíny nucen zákonem a hrozí mu několikamilionová pokuta? 

Pokuta jen pro rebelující lékaře?

Ministerstvo zdravotnictví ale vykládá ustanovení tak, že tato pokuta by se týkala jen lékařů, kteří, i přes přání rodičů dítě naočkovat, tak neučiní. 

Případná pokuta se týká lékařů, kteří přes vyžádání rodičů dítě očkovat odmítnou a také pokud nenahlásí neočkované dítě příslušné krajské hygienické stanici. Postih se tedy netýká pediatra, pokud rodiče sami nechtějí dítě očkovat, nemůže je k tomu nutit, ale má, jak již bylo řečeno, povinnost neočkované dítě nahlásit, vysvětlila serveru Vitalia.cz Štěpánka Čechová, tisková mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR. 

Hned s první odpovědí ale nelze plně souhlasit. Jistě se dá kvitovat, že sankce se ve skutečnosti týká pouze lékaře, který se staví proti vůli zákonného zástupce dítě naočkovat. Novela ale neuvažuje situaci, kdy pediatr sezná, že dítě není zdravotně způsobilé k tomu být v tento okamžik naočkováno například kvůli oslabené imunitě, nemoci či kvůli trvalé kontraindikaci, a rodiče přesto na podání vakcíny trvají. I přes to, že by se lékař postavil přání zákonného zástupce, neměl by být v této situaci sankcionován, protože je mnohem způsobilejší posoudit (alespoň teoreticky), kdy je podání vakcíny vyloženě nevhodné. 

Kromě toho není pravda, že má lékař povinnost neočkované dítě nahlásit. Pediatr je povinen hygienické stanici hlásit kontraindikace a také informace o naočkovaných dětech a podaných vakcínách. To ale neznamená, že musí hlásit všechny nenaočkované děti. Hlásit musí děti, které nejsou očkované pro nějakou kontraindikaci, ale existuje i skupina dětí, u kterých očkování rodiče odmítli bez kontraindikace. O těch by lékař ze své iniciativy ale hygienickou stanici informovat neměl, protože tím porušuje lékařské tajemství a právo na soukromí pacienta.

Na další právní protimluv upozornila na svém blogu také právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota: Návrh novely neřeší, že se zaváděné delikty dostanou do rozporu se stávající právní úpravou a praxí. Krajský úřad a správní soud už v několika případech uznaly možnost mateřské školy udělit z podmínky očkování výjimku na základě žádosti rodičů odůvodněné jejich přesvědčením a svědomím. Jak tedy mohou být za respektování práva dítěte a rodičů postihovány?

Rovněž Ústavní soud (sp. zn. III. ÚS 449/06) před pár lety rozhodl, že z povinného očkování musí existovat výjimky z ústavně relevantních důvodů, např. z důvodu víry a přesvědčení, kdy očkování nesmí být vynucováno a jeho nesplnění sankcionováno. Novela ale žádné výjimky nepřipouští.

Žádné nové sankce?

Kromě jiného nás zajímalo, zda se chystá ministerstvo kromě pokut zavádět i další opatření, která by mohla situaci kolem očkování spíše uklidnit.

Ministerstvo zdravotnictví žádné nové sankce či pokuty novelou zákona o ochraně veřejného zdraví nezavádí. Zájmem MZ je přiblížit veřejnosti význam očkování. Nástrojem k tomuto přiblížení bude Národní akční plán pro provakcinační strategii, který má být dokončen do konce tohoto roku, řekla Štěpánka Čechová.

Jak už jsme již uvedli výše, novela velice zpřísňuje svůj postoj k předškolním zařízením a organizátorům dětských skupin, které by přijali i dítě, které není kompletně očkované. To, že novela sankce „jen“ zpřísňuje a nezavádí nové, je jen slovíčkaření. Pokud se ministerstvo snaží veřejnosti přiblížit význam očkování, mělo by volit jinou cestu než vyloučení dětí bez (kompletního) očkování z dětských kolektivů. Nehledě na to, že „Národní akční plán pro provakcinační strategii“ nebudí dojem objektivní diskuse nad problematikou očkování, ale zní spíše jako plán dalšího radikálního prosazování proočkovací politiky metodou biče a biče doplněný o vysvětlení, proč je to správně právě daným způsobem.

Dále čtěte: Základní úvaha o potřebě očkování

O voze a o koze?

V souvislosti s novelou zákona nás také zajímalo, proč v důvodové zprávě chybí analýza, která by posoudila efektivitu plánovaných opatření a mapovala naopak jejich rizika. 

Obecně před zavedením jakéhokoli opatření k ochraně veřejného zdraví ve vyspělých zemích se zpracuje analýza, která posoudí rizika, efektivnost opatření, zátěž na jednotlivce i spravedlnost politiky atd., podivuje se na svém blogu i právnička Candigliota. 

Při pokládání otázky jsme uvedli ačkoli návrh novely plánuje zavést výrazná represivní opatření, chybí v důvodové zprávě jakákoli analýza, která by posoudila efektivnost opatření(…)

Na to konto mluvčí ministerstva zdravotnictví jen zdůraznila, že je návrh novely upraven tak, že se naopak pro poskytovatele zdravotních služeb sankce za odmítnutí provedení očkování o polovinu snížila oproti stávajícímu znění zákona 258/2000 Sb.

Odpověď se tedy zcela vyhýbá podstatě otázky, a to proč důvodová zpráva neobsahuje analýzu, z jejíchž závěrů by připravovaná opatření vyplývala. 

(Ne)stejný metr pro děti a dospělé

Ačkoli zákon o ochraně veřejného zdraví obsahuje ustanovení o tom, že do předškolních zařízení je možné přijmout pouze řádně očkované děti (a děti neočkované pro trvalou kontraindikaci), o personálu, který je zde denně s dětmi v kontaktu, nic neříká. Proč musí být kompletně očkovány pouze děti a ne vychovatelé?

Pro očkování zaměstnanců předškolních zařízení chybí odborný důvod, neboť buď byli v minulosti očkováni, nebo některou z těchto devíti infekcí již prodělali a jsou imunní, tvrdí mluvčí Štěpánka Čechová. To je však velice odvážné tvrzení, které se nedá paušalizovat a dá se mu jen stěží věřit. Pokud ovšem ve všech typech předškolních zařízení neprobíhají utajené testy na to, zda je zdejší personál imunologicky chráněn proti všem devíti nemocem (nehledě na to, že většina dospělé populace není proti všem devíti nemocem ani očkovaná, čili imunologicky chráněná). Nelze přece s jistotou tvrdit, že vakcína, která byla dospělému personálu aplikována v dětství, je stále účinná tak, jak by měla. Stejně jako v případě rodičů dětí, kteří s nimi tráví celý zbytek dne a s ostatními dětmi ze školky se setkávají alespoň v šatně. Proč není tedy povinné očkování vnucováno i dospělým?

Čtěte k tématu: Poklesy protilátek po očkování až „na nulu“ jsou normální 

Je potřeba zvýšit proočkovanost?

Důvodová zpráva k novele uvádí, že: navrženou úpravou se vyhoví požadavkům Světové zdravotnické organizace, přispěje se ke zkvalitnění proočkovanosti dětí do 3 let věku přijímaných do zařízení všech typů. 

Světová zdravotnická organizace (WHO) ale povinné očkování nepředepisuje a nijak nevaruje před úrovní proočkovanosti v ČR.  Jaké negativní jevy, statistiky či analýzy vedly tvůrce návrhu novely k názoru, že je potřeba v ČR proočkovanost zvýšit? Nikde o nich není ani zmínka. Povinné očkování není zavedeno ani v takových zemích, jakými jsou například Německo a Rakousko, a žádný problém nemají. V čem je u nás situace tak jiná než v sousedních zemích?

WHO sice nestanoví povinné očkování ani požadavek na přijímání řádně očkovaných dětí do předškolních zařízení, ale klade důraz na vysokou proočkovanost. Aplikovat model Německa či Rakouska v českých podmínkách při evidenci drobných epidemií např. spalniček v těchto státech by nebylo z pohledu zájmu státu na ochraně veřejného zdraví správné, řekla Štěpánka Čechová. 

A opět: z jakého důvodu se tvůrci novely domnívají, že je proočkovanost v ČR nedostatečná? (A měli bychom snad odpovědí rozumět, že drobné epidemie spalniček v blízkém zahraničí obhájí složení celého českého očkovacího kalendáře?)

Obecně platí, že vysoká proočkovanost je zárukou kolektivní imunity. Jde o formu imunity, ke které dochází, když je významné procento osob v populaci či skupině (mateřské škole) očkováno proti konkrétním infekčním onemocněním. Při navození kolektivní imunity daný patogen v populaci necirkuluje a v důsledku toho není pak chráněn jen očkovaný jedinec, ale i ti jedinci, kteří nejsou a ani nemohou být očkováni z důvodu trvalých zdravotních kontraindikací, uvedla dále Štěpánka Čechová.

Čtěte také: Kauza očkování: Je kolektivní imunita pouze kolektivní iluze?

Odpověď opět nereaguje na podstatu otázky, tedy jak tvůrce novely došel k tomu, že je potřeba proočkovanost zvýšit? Kdo má zapotřebí tlačit na to, aby se více očkovalo? Tak, jak je návrh nyní postaven (a zdůvodněn), budí dojem, že je psán na objednávku farmaceutické lobby.

Kolektivní imunita: pojem teoretický

Kromě toho je na místě připomenout, že glorifikovaná kolektivní imunita by mohla fungovat na děti v předškolních zařízeních za situace, kdyby nad nimi dohlíželi pouze přeočkovaní (přesněji imunologicky chránění, což není totéž) vychovatelé a poté si je domů odvedli 100% přeočkovaní (resp. 100% imunologicky chránění) rodiče (a to ještě za předpokladu, že neuvažujeme selhání vakcíny, které se u určitého procenta očkovaných skutečně vyskytuje).

Důvodová zpráva k novele, která má za cíl pomocí vysoké proočkovanosti chránit děti, které očkované být nemohou ze zdravotních důvodů, bohužel nikde neuvádí ani to, jak velký je podíl dětí, které nemohou být očkovány kvůli trvalé kontraindikaci. Vzhledem k tomu, že ale právě kvůli těmto dětem se podle ministerstva za proočkovanost tak militantně bojuje, jedná se o velice důležitý fakt, který by měl být rozhodně zmapován (a už včera bylo jaksi pozdě) a který by měl být asi hlavním argumentem zaváděných změn. Proč v důvodové zprávě tento údaj chybí? 

Může být tato skupina dětí s trvalou kontraindikací dostatečným důvodem, proč vylučovat z dětského kolektivu ty, které nejsou očkované kvůli přesvědčení rodičů? Jak moc by děti rodičů odmítajících očkování mohly zvýšit riziko nákazy neočkovatelných dětí? Toto nebezpečí není opět v důvodové zprávě kvantifikováno. A mohou tyto dvě malé skupiny dětí vůbec ohrozit děti očkované? Jak, když jsou chráněny vakcínou? 

Kdo vrtí psem?

Samotné navrhované změny by možná nebudily tolik otázek, kdyby byly podepřeny silnými argumenty. Bohužel důvodová zpráva v některých svých částech budí spíše dojem střely, jejíž dráhu diktuje někdo jiný, než autor novely.

Bude chtít někdo poslouchat?

Jak jsme již uvedli v úvodu, proti novele protestuje také sdružení Rozalio: Výrazně se rozšiřuje zákaz přijímání neočkovaných  nebo částečně očkovaných dětí do kolektivních zařízení (i na chůvy,  mateřské kluby apod.) a zároveň se určují likvidační pokuty těmto  zařízením a lékařům nově přímo zacílené k nepřímému vymáhání povinného očkování a se zastrašujícím efektem, upozorňuje.

Jeho zástupci proto oslovili poslance s pozměňovacími návrhy včetně jejich odůvodnění:

Aktualizováno: 29. ledna se výbor zabýval jinými částmi novely a problematice očkování se prý bude věnovat na jednom z dalších setkání.