Domácí péče je už dnes běžná, navíc pokud nás postihne dlouhodobý, či dokonce do budoucna fatální problém, všichni chceme být pokud možno doma, a ne v nemocnici. Upoutání na lůžko s sebou nese riziko vzniku proleženin. A polohovací lůžko je tak nutností.
Kdo má na lůžko nárok
Polohovací lůžko „na pojišťovnu“, tedy hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění, může získat pacient v určitém zdravotním stavu. Jde především o zvýšené riziko vzniku proleženin.
„Pacient by měl být bezpečně schopen sám ovládat polohovací jednotku, nebo je toho schopna pečující osoba. Může se jednat o pacienta bez schopnosti aktivního pohybu zcela odkázaného na pomoc druhé osoby nebo o pacienta trvale upoutaného na lůžko, který má sice zbytkovou schopnost aktivní hybnosti, ale zároveň má některé z onemocnění výrazně zhoršujících stav kůže a podkoží, což zvyšuje náchylnost k proleženinám,“ vysvětluje tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Vlastimil Sršeň.
Který lékař předepíše poukaz
Samozřejmě není třeba, aby se nepohyblivý člověk musel přepravovat k lékařům na podrobná vyšetření, vše zařídí rodinný příslušník. Žádost řeší několik lékařských specializací. Vystavit ji může geriatr, ortoped, neurolog, internista, praktický nebo rehabilitační lékař. Tady ale proces teprve začíná:
„Lékař také žádost předkládá ke schválení reviznímu lékaři, pojištěnec do celého procesu není nijak zapojen,“ upřesňuje Vlastimil Sršeň. „Schválena je pouze při předpokladu dlouhodobého ošetřování pacienta v domácím prostředí. Bez souhlasu revizního lékaře nemůže být tento zdravotnický prostředek hrazen z veřejného zdravotního pojištění.“
Vše se dá často řešit i nejrychlejší, tedy elektronickou cestou. Například VZP má vše zjednodušené, doklady se předají na datovém nosiči nebo s využitím portálového řešení VZP Point. Po schválení revizním lékařem už je vystaven potřebný poukaz.
Jak se lůžko přepraví domů
Získání polohovacího lůžka je pak možné v následujících třech měsících. V této době je třeba předložit poukaz dodavateli – bývají to třeba výdejny zdravotnických prostředků. A možnosti jsou pak dvě – odvézt lůžko domů sami na vlastní náklady nebo si ho nechat převézt. V druhém případě se ale za dopravu pochopitelně platí. Vše provází podpis nájemní smlouvy a žadatel by měl dostat patřičné školení o obsluze.
„Polohovací lůžko může být pojištěnci poskytnuto maximálně jednou za deset let,“ upřesňuje detaily Vlastimil Sršeň. „Polohovací lůžka patří mezi zdravotnické prostředky, které mohou být cirkulovány, jsou tedy ve vlastnictví zdravotní pojišťovny a pojištěnci jsou zapůjčeny.“
To má výhody i pro pacienta, pojišťovna se pak totiž stará o servis a další nutné opravy.
ČLÁNKY DO MAILU