Ze závěrečné zprávy výzkumu Státního zdravotního ústavu (SÚKL), která zjišťovala, odkud veřejnost čerpá informace o lécích a jak s nimi nakládá, vyplývají zajímavé informace. Navzdory všem škarohlídům totiž většina z nás čte obsáhlé příbalové letáky užívaných léků a nenakupuje je bezmyšlenkovitě na základě reklamy, ale hlavně na doporučení lékaře.
Nejvíc informací o lécích zjišťujeme u lékaře
Z prvotních údajů vyplynulo, že nejčastějším zdrojem informací o lécích, které pacient či jeho blízcí užívají, je ošetřující lékař (66 %). Obvykle se u něj informují lidé starší šedesáti let (84 %).
Výzkum probíhal u lidí ve věku 18–64 let a doplňkově i prostřednictvím telefonického výzkumu u populace ve věku 65+. Celkově se výzkumu účastnilo 1503 lidí.
Druhým nejvyužívanějším zdrojem je příbalový leták (55 %), na který spoléhají častěji vysokoškolsky vzdělaní respondenti (67 %) a také dospělí do 44 let. Dalšími zdroji informací o lécích jsou lékárníci (51 %) a internet (36 %). (Respondenti uváděli tři hlavní zdroje informací).
Příbalový leták čteme poctivě
V případě užívání neznámého léku čte naprostá většina oslovených příbalový leták; 68 % jej přečte vždy. Další více než čtvrtina osob čte příbalovou informaci občas. Důslednější jsou v tomto ohledu ženy, 71 % z nich čte příbalový leták vždycky a také lidé ve věku 45 až 59 let (72 %). Přičemž dvě třetiny těchto lidí pak také následně doporučení v něm uvedená dodržují.
Naopak dospělí lidé do 44 let častěji přiznávají, že se s letákem seznámí jen občas. Jen 2 % respondentů uvedla, že příbalový leták nečte, protože textu obvykle nerozumí.
Lékárničku kontrolujeme často, máme v ní spoustu léků
A i když jsme ukázněnými pacienti, kteří dbají rad lékaře a příbalové letáky jim nejsou lhostejné, ve skladování léků máme ještě rezervy. Pravidelně stav a použitelnost léků kontroluje třetina lidí, čas od času domácí lékárnu zkontroluje 43 % populace a dalších 13 % kontroluje lékárničku výjimečně.
Galerie: Kde se padělají léky?
Pouze ty léky, které by chtěli právě užít, zkontroluje 8 % respondentů (častěji mladí do 29 let – 13 %). Žádnou kontrolu léků neprovádí jen 3 % oslovených. Nějaké nepoužité léky vlastní 53 % oslovených (hlavně mladší generace 18–44 let a lidé s vyšším stupněm vzdělání), poměrně mnoho jich má doma 5 % lidí.)
Nepoužité či prošlé léčivo se vrací zpět do lékárny.
Nepoužitá léčiva mají lidé doma nejčastěji proto, že jim doma zbyla po ukončení léčby (71 %), případně je mají doma do zásoby (28 %). Léky do zásoby vlastní častěji mladí lidé do 29 let (39 %). Dalšími důvody přítomnosti nevyužívaných léků v domácnosti je prošlá doba použitelnosti (10 %) a nežádoucí účinky, které se při léčbě objevily, a proto byl lék vysazen (16 %).
ČLÁNKY DO MAILU