Pomalu rostoucí kuřata: změní drůbežáři způsob chovů?

Někteří významní nadnárodní výrobci potravin, ale také obchodníci, stále intenzivněji zvažují vyšší než dosavadní orientaci na produkci a prodej pomalu rostoucích kuřat. Pokud se přitom jejich vize v praxi prosadí, půjde o další krok v celospolečenských trendech s cílem zlepšovat životní podmínky hospodářských zvířat.

Pomalu rostoucí kuřata nemusí být výrazně dražší

Problematikou a také předpokládanými náklady a důvody pro humánnější produkci kuřat se mimo jiné zabývá dokument World Animal Protection, ale i řada dalších publikací. Mimo jiné z nich vyplývá, že cena pomalu rostoucích kuřat by se zas tak příliš nelišila od současné konvenční produkce „rychle rostoucích kuřat“.

Rychle rostoucí kuřata navíc část spotřebitelů, i u nás, považuje za nepřirozený chovatelský proces. Také proto se mnozí stále domnívají, že krátké doby života kuřat před porážkou je dosahováno prostřednictvím růstových hormonů. Tak tomu ale není, použití hormonů je v EU i ČR již hodně let (od roku 1998) zakázáno. Za krátkou dobu života kuřat (od narození do doby porážky jde zhruba o 40 dní) mohou zejména šlechtitelské metody a optimalizace krmných dávek. (Podrobně se tématu a rozdílu mezi velkochovy a tradičně chovanou drůbeží věnujeme v článku Místo kuřete kupujete jen živočišnou bílkovinu.)

• 
• 
• 

Dalších 33 fotografií

Zákazníci nechtějí jen „rychlená“ kuřata

S ohledem na dobré životní podmínky zvířat, v tomto případě kuřat, už dnes část spotřebitelů preferuje pomalu rostoucí kuřata. Ta jsou zatím stále vnímána jako luxusnější zboží, což se v praxi projevuje v často o dost vyšších cenách těchto kuřat na trhu.

Ne vždy je k nim i relevantní důvod. Jednou z podmínek, aby se pomalu rostoucí kuřata uplatnila ve větším měřítku na trhu, je proto i nutnost sledovat, zdali statut takových produktů jako luxusních potravin nebudou jejich producenti a prodejci zneužívat.

Jak totiž vyplývá z uvedeného dokumentu (velké srovnávací studie) sledující transformace chovů v několika zemích světa, zvýší přechod na požadavky nového evropského standardu (zejména přechod na pomalu rostoucí plemena) nákladovost chovu o 6,4 až 13,4 procenta. Uvedená studie sice počítá s cenami vstupů v chovech pomalu rostoucích kuřat z roku 2018, procentuální rozdíl by ale měl i při přepočtení na stávající ceny zůstat logicky v uvedeném rozmezí. Reálně by se tak měly zvýšit náklady maximálně o něco více než tři koruny na kilogram živé váhy pomalu rostoucího kuřete, tedy zhruba o 10 korun na celé takové kuře.

Výhody a nevýhody pomalu rostoucí drůbeže

Protože se pomalu rostoucí kuře vyvíjí rovnoměrněji, má silnější kosti a méně svaloviny, takže poměr svalů a kostí je v tomto případě 3,87:1, oproti 5,92:1 u běžně prodávaných kuřat („rychlokuřat“). Kromě toho dochází i ke zlepšování užitkovosti pomalu rostoucích plemen. V loňském roce bylo například došlechtěno a představeno nové plemeno Hubbard REDBRO, které splňuje welfare požadavky pomalu rostoucích plemen, ale zároveň vyroste za kratší dobu než klasická pomalu rostoucí plemena, což umožňuje dále snížit náklady na přechod ke konzumaci přirozeněji produkovaných kuřat.

Ze zkušeností ze zahraničí navíc vyplývá, že dostatečná poptávka ze strany spotřebitelů může dále snižovat náklady na produkci pomalu rostoucích kuřat, neboť generuje finanční prostředky nutné k další ekonomické optimalizaci chovů.

Minimálně pro část spotřebitelů navíc může být i bonusem nižší podíl živočišných tuků, a tedy možnost konzumovat dietnější a z nutričního hlediska zdravější kuřata. Připomenout lze také, že konzumace drůbežího, zejména pak kuřecího masa má v ČR ze všech hlavních typů mas trvale rostoucí trend růstu spotřeby. Jen od roku 2010 do roku 2020 se tato spotřeba zvýšila o více než 5 kilogramů na 29,8 kilogramu na osobu a rok.