Popálená tvář, zlomená páteř. Elektřina mrzačí i bez doteku drátů, varuje kampaň

Úrazy elektrickým proudem jsou ty vůbec nejhorší, které léčíme, protože pacienti mají velmi často kromě hlubokých popálenin i další poranění. Jejich stav provázejí různé komplikace, musíme častěji amputovat, používat umělou kůži, transplantovat kožní štěpy a řešit spoustu problémů, které u jiných typů zranění nejsou, vysvětluje Robert Zajíček, přednosta Kliniky popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Léčení se proto protahuje na měsíce. Jsme šťastní, když u nás takové pacienty nevidíme. Nejlepší pacient je ten, kterého nemáme, protože se mu takto hrozný úraz nestane, dodává odborník na popáleniny.

Kvůli zásadě lepší prevence než léčba vznikla také vzdělávací kampaň s mottem Nemusíš se dotknout, stačí se jen přiblížit…. Objasňuje, jak zdraví i život dokáže zničit elektrický oblouk.

Víc stupňů, než má povrch Slunce

Zrádnost elektrického oblouku spočívá v tom, že se člověk jím zasažený vůbec nemusel dotknout drátů vysokého napětí. Výboj může nastat i na poměrně velkou vzdálenost, podotýká ve videu kampaně Michal Krbal, vedoucí Laboratoře velmi vysokého napětí Vysokého učení technického v Brně. Navíc se oblouk špatně přerušuje, protože při oddálení zraněného se dokáže prodloužit.

Jaká vzdálenost stačí ke vzniku jevu, je individuální. Záleží na okolních podmínkách, třeba vlhkosti vzduchu. Někdy to mohou být centimetry, jindy desítky centimetrů.

Proč elektrický oblouk vzniká i bez nutnosti doteku? Vysokonapěťové vodiče kolem sebe vytvářejí intenzivní neviditelné elektrické pole. Proto se stačí k nim jen přiblížit, aby došlo k překročení elektrické pevnosti vzduchu a vzniku životu nebezpečné situace. Přeskok nejprve nastává ve formě jiskry, která se postupně rozrůstá v obloukový výboj, vysvětluje Michal Krbal.

Jev přitom doprovází uvolnění velkého množství energie. Vědci z Vysokého učení technického uvádějí, že jde přibližně o 590 kilojoulů. Podobné množství energie prý uvolní osobní auto, jež v rychlosti 120 km/h narazí do betonové zdi.

Průvodním jevem elektrického oblouku je zvuk, tlaková vlna, záření a především vysoká teplota. Při výboji dokáže na pár milisekund vystoupat až na 14 000 °C. Jde o více než desetinásobně vyšší teplotu, než při které se taví železo – ve slévárnách k tomu využívají zhruba 1300 °C. A jen pro představu, povrch Slunce má zhruba 6000 °C.

Takto dopadla figurína v laboratoři VUT, kde simulovali podmínky, za jakých vzniká elektrických oblouk.

Autor: Elektrickyoblouk.cz

Jaká poranění výboj způsobuje

Zejména kvůli vysoké teplotě dokáže výboj, který trvá třeba jen 200 milisekund, zasaženému zcela zdevastovat horní část těla – obličej, krk, ramena, hrudník… Na člověku vzplanou vlasy i oblečení. Vše probíhá takovou rychlostí, že postižení ani svědci nemohou při výboji jakkoliv zareagovat.

Úraz elektrickým proudem, na rozdíl třeba od opařenin, nezasahuje ovšem jen povrch těla. Kromě kůže zraní také vnitřní orgány – třeba játra, může způsobit zástavu srdce nebo poranit bránici, což může vést k zástavě dýchání.

Nejvodivější jsou žíly, tepny nebo nervy. Elektrický proud si hledá cestu nejmenšího odporu, běží po nervovém cévním svazku, při kontaktu s kostí dochází k velkému uvolňování tepla, které poškozuje okolní tkáně, popisuje Robert Zajíček.

Nejde ale jen o poškození elektrickým proudem. Výboj dostane tělo do silné křeče, která může být tak silná, že může lámat obratle. Pokud je zraněný ve výšce, při pádu může utrpět další zlomeniny nebo poranění hlavy. Výsledkem zásahu elektrickým obloukem proto může být například poškození mozku nebo míchy a doživotní ochrnutí.

Kvůli rozsáhlým zraněním musí pacient podstoupit opakované chirurgické zákroky. Některé hned po úrazu, jiné za týdny až měsíce. I přes špičkovou péči ovšem nelze z úrazu elektrickým proudem vyváznout bez doživotních následků.

Podívejte se na video ke kampani o elektrickém oblouku, kde je názorně ukázáno, jak tento jev vzniká a co způsobuje:

Simona přežila, jako učitelka varuje školáky

Tváří preventivní kampaně věnované účinkům elektrického oblouku i dalších preventivních aktivit je Simona Riedlová.

Výboj ji popálil v roce 2007, kdy jí bylo 17 let. Tehdy se dvěma kamarádkami vylezly na železniční vagón. To, že nad ním jsou dráty, jim vůbec nedošlo. Chtěly jsme si zapálit cigaretu, že se něco může stát, jsme si vůbec neuvědomovaly, říká a dodnes považuje trochu za ironii osudu, že událost se stala den před pověrami opředeným pátkem třináctého.

Popáleniny měla Simona na polovině těla. Přežila. Dva roky jí ale trval návrat do života a po úrazu jí zůstaly rozsáhlé jizvy, chybí jí jeden ušní boltec a přišla o vlasy, proto nosí paruku.

O tom, co se stalo, a co udělat pro to, aby se podobný úraz nestal někomu jinému, Simona Riedlová vypráví žákům a studentům v rámci preventivních přednášek.

Sama je učitelkou druhého stupně ZŠ a jak říká, nebyla to náhoda, protože právě myšlenky na prevenci popálenin ji přivedly k profesi pedagožky. Když mě děti vidí, je to asi ta nejlepší prevence. Ptají se, co se mi stalo. Slyším od nich, že je to hnusný a jak s těmi jizvami můžu žít. Oni jsou upřímné a já jim vysvětluji, že mít jizvy k životu patří, protože jsem udělala hloupost. Protože jsem si ve svých 17 letech myslela, že jsem nesmrtelná, říká mladá žena, které dle vlastních slov trvalo poměrně dlouho připustit si, že jediným viníkem toho, co se stalo, je ona sama.

Podívejte se na video, které Simona Riedlová natočila v době covidu a ve kterém hovoří o tom, co po úrazu zažívala:

Jaká je první pomoc

Pokud jste svědky úrazu elektrickým proudem, musíte mít v prvé řadě na paměti, že je nutné přerušit elektrický obvod. U spotřebiče proto vytáhněte kabel ze zásuvky nebo shoďte hlavní jistič. V situacích, kdy odpojení elektřiny není hned možné, zkuste zraněného něčím nevodivým dostat od zdroje elektřiny.

Při záchraně vždy na prvním místě myslete na svoje bezpečí a to, abyste předešli dalšímu úrazu elektrickým proudem.

Pokud dotyčný hoří, uhaste jej – válením po zemi, použitím deky či oblečení, kterým dokážete plamen udusit. Pozor na umělá vlákna.

Zkontrolujte životní funkce, zahajte případně resuscitaci. Jak, to vám poradí i operátoři na tísňové lince.

Vždy volejte sanitku. I když někdy člověk po zásahu proudem může na první pohled a v tu chvíli vypadat, že je v pořádku, vždy by měl být vyšetřen lékařem. Podrobnější informace o tom, jak se zachovat, lze najít např. na webu společnosti ČEZ.

O prázdninách se opatrnost vytrácí

Úrazů elektrickým proudem v ČR ročně vznikne okolo čtyř set, z toho se necelá polovina týká dětí. Zranění elektřinou jsou přitom často tak vážná, že lidé bezprostředně po zásahu výbojem zemřou. Přesné údaje o počtu mrtvých za rok ale zatím nikdo nevyčíslil.

Simona Riedlová se popálila 12. července. To, že se to stalo o prázdninách, není náhoda. Obecně jsou prázdniny spojené s vyšší mírou úrazů, protože mají lidé volno, upozorňuje Robert Zajíček.

Školní povinnosti jsou na chvíli zapomenuty a žáci či studenti mají více volného času. Volno a dlouhé letní dny i večery vybízejí k dobrodružství v partě i bez ní.

Autoři preventivní kampaně Jedna blbá fotka se vagonářů ptali, proč lezou po železničních vozech. Nádraží je pro ně prostor svobody. Místo, kde se mohou sejít, beztrestně se pohybovat. Dělat třeba graffiti, prolézat odstavené vagóny, dělat si selfíčka, říká lékař. 

Pocit svobody se kombinuje s přesvědčením, že se nemůže nic stát, a s neznalostí toho, jak působí elektřina. Podle průzkumu, který předcházel kampani Vagonáři, téměř třetina dětí a dospívajících neví, že úraz může nastat, aniž by se dotkli drátů. Proto v aktuální kampani k příběhu vagonářky přidáváme i poznatky z fyziky, vysvětluje přednosta kliniky.

• 
• 
• 

Další 4 fotografie

Nepodnítí ale kampaň u mladých lidí zvědavost a touhou zkusit si působení elektřiny na vlastní kůži? Podle Roberta Zajíčka to autoři řešili a vymysleli ji tak, aby toto riziko potlačili. 

Problém nastává u kampaní, kde někdo vystoupí v bílém plášti a řekne: ‚Nedělejte to.‘ Protože to na teenagery může působit přesně naopak – jako výzva, aby to zkusili. V okamžiku, kdy do ní ale vložíte příběh, mladí lidé se s obětí úrazu identifikují a pak to může fungovat preventivně, je přesvědčen lékař. On sám se sice ve videu krátce v bílém plášti objeví, dominantní je ale zkušenost Simony Riedlové.

Edukativní kampaně přitom mají smysl. Podle Roberta Zajíčka je totiž znát, že některých úrazů ubývá. Třeba těch pracovních. Nebo právě těch z vagónů. My skutečně po Vagonářích ošetřujeme takových úrazů méně, potvrzuje přednosta popálenin ve vinohradské nemocnici.

Nicméně k úrazům elektřinou stále dochází. O jednom z dramat při představování kampaně hovořil senátor a starosta Letohradu Petr Fiala. Smrtelný úraz kvůli tomu, že mladí lidé lezli po vagónech, se tam stal před rokem. Dva mladíky na vagonu elektrický oblouk popálil, jeden přímo na nádraží zemřel. Podle starosty Fialy tehdy bylo celé město v šoku, dnes ale party na místní nádraží opět chodí.