Hledáte-li chutnou jarní bylinu doslova nabitou vitamíny a minerálními látkami, pak se poohlédněte po rostlině s drobnými listy a jemnými fialovými kvítky. Možná o ni zakopnete na okraji zahrady, když půjdete kolem. Jmenuje se popenec.
Ne nadarmo má popenec přídomek břečťanolistý. Plazí se stejně jako břečťan a je stejně invazivní. Z toho důvodu si u zahrádkářů příliš popularity nevydobyl. Bylinu je však možné najít i v lužních lesích, na březích potoků, řek, na lukách i stráních, na okrajích cest. Z lesa si jej navíc můžeme vcelku snadno přesunout do truhlíku a pěstovat po celý rok doma za oknem.
Popenec obecný či také břečťanolistý je léčivá rostlina
Popenec patří do čeledi hluchavkovitých a s trochou fantazie můžeme říci, že s hluchavkou nachovou jako vzdálení příbuzní opravdu trošku vypadají. Ve středověku byl navíc popenec považován za zázračnou rostlinu, která ochrání před morem, očarováním a uhranutím.
Lahůdka do salátů
Pokud jste popenec ještě neochutnali, neošklíbejte se nad ním. V kuchyni je to poklad. V čerstvém stavu se hodí najemno nakrájený na chleba s máslem, k sýrům, výborně chutná v čerstvých jarních salátech a hodí se i jako zelené koření do polévek.
Jeho lahodná chuť neuvěřitelně vynikne v tvarohové pomazánce nebo míchaných vejcích. Ty navíc můžete ještě dozdobit jeho malými fialovými kvítky.
Sušený popenec je pak možné využít téměř do všech jídel – hodí se do karbanátků, placek, masových či obilných směsí. Vynikne v omáčce a hodí se i jako koření do vařené či dušené zeleniny. Počítejte však s tím, že sušená bylina má více nahořklou chuť.
Kořenitá chuť popence se často kombinuje i s dalšími bylinami, nejčastěji se saturejkou, petrželkou, koriandrem či estragonem. Náramně se hodí ke kopřivě, například do nádivky nebo špenátu.
Galerie: Co všechno se dá v přírodě na jaře sníst?
Balzám na bolavý žaludek
K léčebným účelům se sbírá kvetoucí nať, nejlépe za slunného počasí mezi druhou a čtvrtou hodinou odpoledne. Pokud můžeme, používáme ji čerstvou, ale jinak se suší v tenké vrstvě ve stínu nebo uměle při teplotě do 30 °C. Skladujeme nejlépe ve sklenicích s přiléhavým víčkem.
Díky tomu, že popenec obsahuje hořčiny, hodí se jako přísada do jídel, která těžko trávíme. Popenec se umí postarat o dobré zažívání, eliminuje nadýmání, podporuje chuť k jídlu a zahání nevolnost z přejedení. Urychluje látkovou výměnu.
Popenec toho zmůže však mnohem více. Díky svému protizánětlivému působení se hodí jako přírodní doplněk při mnoha dalších zdravotních obtížích.
Olej na křečové žíly
Nasbíráme čerstvé květy i listy a obojí natrháme na drobné kousky. Natlačíme do uzavíratelné sklenice a zalijeme kvalitním, za studena lisovaným olejem tak, aby byl každý kousek byliny důkladně potopený. Položíme na okenní parapet a zde necháme 10–14 dní louhovat. Poté přefiltrujeme do čisté nádoby a používáme denně k potírání nohou při výskytu křečových žil. Hotový popencový olej uchováváme ideálně v temnu a chladu.
Detoxikuje játra a zabraňuje tvorbě žlučových kamenů, pomáhá zbavit se nemocí močového ústrojí a odstraňuje bolesti při zánětech močového měchýře. Rovněž bývá i součástí čajových směsí, které mají za úkol eliminovat pomočování u dětí. Bylina dále pomáhá mírnit průjem a pozitivně působí na dýchací ústrojí. Poradí si totiž i s opravdu urputným kašlem a pomáhá i při astmatu. Zde se využívá nejčastěji ve směsích s tymiánem, sedmikráskou a diviznou. Čerstvý popenec se velmi často také užívá jako doplněk při hypovitaminóze a chřipkových onemocněních.
Sirup proti kašli
- hrst sušené popencové nati
- hrst sedmikrásových kvítků
- 1 l vody
- ½ kg medu
Vodu necháme projít varem a následně jí zalijeme připravené byliny. Necháme 15–20 minut louhovat a poté přefiltrujeme přes cedník nebo plátno. Jakmile klesne teplota nálevu pod 55 stupňů, přidáme med a mícháme tak dlouho, dokud se nerozpustí. Užíváme 3–5× denně polévkovou lžíci při kašli či respiračních obtížích.
ČLÁNKY DO MAILU