Kdo u nás pomáhá ženám s duševními problémy v těhotenství nebo po porodu? Co zjišťuje první screening v České republice? A které mýty jsou pořád zažité?
Co se dozvíte v článku
Poporodní deprese – kdo ji vůbec v ČR řeší
Opravit zažitou představu, že maminka s miminkem je bezvýhradně spokojená bytost, protože právě prožívá nejšťastnější období života, a pomoci tomu, aby se ženy nestyděly s někým si o svých duševních stavech promluvit (a třeba zabránit něčemu horšímu, než je přechodný smutek). O to se zatím snaží jen pár lidí a organizací. Třeba spolek Úsměv mámy, který se věnuje osvětovým aktivitám, organizuje svépomocné podpůrné skupiny v různých městech, propojuje ženy se zkušeností a snaží se vyjednávat o lepší systémové péči.
A pak také Národní ústav duševního zdraví, který v českých porodnicích postupně zavádí speciální screening, snaží se získat různé granty a provádět osvětu všude, kde je třeba. Včetně odborníků – gynekologů, psychiatrů. Postupně u nás zavést to, co je v jiných zemích běžné – nestarat se jen o tělesnou schránku ženy, ale i o její psychiku. Ta je totiž křehká a ovlivňuje všechno následné – dítě, jeho vývoj, rodinnou atmosféru. Dnes se koná první odborná konference Duše mámy. První vlaštovka směrem k tomu, aby se „úsměv mámy“ objevil na každé ženské tváři.
Duševní zdraví matky významně ovlivňuje vývoj dítěte
- Perinatální období je z pohledu duševního zdraví definováno jako doba od počátku těhotenství do jednoho roku dítěte.
- V těhotenství stres spojený s přítomností duševní poruchy negativně psychologicky i biologicky ovlivňuje vyvíjející se dítě.
- Přítomnost neléčené deprese, silných úzkostí nebo psychotické příznaky znemožňují, aby těhotná mohla s dítětem budovat mateřské pouto (tzv. attachment).
- Přítomnost neléčených závažných poruch znemožňuje ženě naplňovat svoji mateřskou roli a věnovat se dítěti; avšak i lehké a středně těžké depresivní a úzkostné příznaky negativně ovlivňují vztah matka–dítě, který se tvoří po porodu.
- Přičemž z výzkumů je jasné, že již časné období po porodu a prvotní komunikace dítěte s rodiči je důležitá pro jeho další sociobehaviorální vývoj.
Galerie: Ženy, které mají zkušenosti s poporodní depresí
Důležité je oddělit fakta od mýtů
Obava ze ztráty kojení, odebrání dítěte, pobytu v psychiatrickém zařízení nebo jen prosté nálepky „ona je blázen“ – to jsou jen některé z důvodů, kvůli nimž ženy často příliš dlouho čekají s vyhledáním odborné pomoci. Další fakta i časté omyly a mýty uvádíme níže v boxu. Mnohdy ale stačí k vyřešení potíží například ambulantní psychologická pomoc.
Významnou roli by měl sehrát partner, který ženu denně vidí, a může tak včas odhalit možná rizika. Racionálně také odhadnout, zda se jedná o momentální špatnou náladu kvůli jedné probdělé noci, nebo stav, který ženu třeba až paralyzuje po celé hodiny a dny.
Galerie: Národní ústav duševního zdraví – zde pomáhají ženám s poporodní depresí
10 informací, které je dobré vědět o perinatálním duševním zdraví
- Přestože žena zažívá perinatální duševní poruchu, může být skvělá matka.
- 10–15 % žen může zažít lehkou až středně těžkou poporodní depresi.
- Dítě ženě neodeberou, pokud vyhledá pomoc odborníků.
- Sebevražda je jednou z hlavních příčin mateřské úmrtnosti.
- Neléčená duševní porucha v období před porodem je silný rizikový faktor pro zhoršení stavu po porodu. Je důležité vyhledat pomoc již v těhotenství.
- 70–100 % žen má zkušenost s tím, že měly obtěžující myšlenky, že nějak ublíží svému dítěti, i když by to nikdy neudělaly.
- Praktický lékař nebo gynekolog by měl ženě pomoci najít péči odborníka o duševní zdraví.
- Většinu psychiatrických léků je možné užívat v těhotenství a při kojení. Je ale třeba poradit se podrobně s lékařem.
- Hospitalizace na psychiatrickém lůžku je nutná jen u nejvážnějších perinatálních duševních poruch. Většina stavů se dokonce obejde bez psychiatrických léků – metodou léčby je psychologická intervence.
- I otcové mohou po narození dítěte zažívat depresi.
Screening ukazuje, kolik žen je v ohrožení
Speciální screening, který u nás zavádí do praxe Antonín Šebela z Národního ústavu duševního zdraví, probíhá dva roky prozatím jen v několika porodnicích. Už teď ale jeho výsledky ukazují, že známky poporodní deprese se objevují u velké části žen.
To je alarmující především s ohledem na to, že o psychické zdraví žen těhotných a po porodu se v České republice nikdo preventivně nestará. Během šestinedělí se dostanou do ordinace pediatra s dítětem, později pak na gynekologickou prohlídku. Gynekologové zpravidla řeší jen fyzický stav. Mnoho žen i kvůli tomu dlouho váhá, než se odhodlá kontaktovat psychologickou nebo psychiatrickou pomoc. A jejich potíže se mezitím prohlubují.
Screening odhalil potíže u čtvrtiny žen po porodu
Jak probíhá screeningové šetření
Se screeningem se zpočátku začínalo v době těsně před porodem, ale v takové chvíli už ženy obvykle řeší spíš praktické věci. Momentálně probíhá dotazníkové šetření během pobytu žen na oddělení šestinedělí.
Sestřička ženám přinese tablet se sadami otázek (příklad viz níže). Vyplnění testů zabere asi deset minut a poté jsou zašifrované výsledky automaticky zaslány do Národního ústavu duševního zdraví. Následně jsou ženy, u nichž hrozí riziko poporodní deprese, osloveny proškolenou koordinátorkou spolku Úsměv mámy, která jim nabídne možnosti odborné pomoci.
Příklady screeningového šetření: depresivní příznaky
Příklady screeningového šetření: úzkostné příznaky
Odborná spolupráce:
MUDr. Antonín Šebela, Ph.D.
Psychiatr, výzkumník, věnuje se duševnímu zdraví těhotných a žen po porodu, Národní ústav duševního zdraví
ČLÁNKY DO MAILU