Názory k článku Pořád jsem chtěla být „statečná“, píše nemocná žena o svém životě
-
Poradila bych paní, ať se s dcerami domluví, a udělají si roadtrip do toho Řecka, jestli to jen trošku jde. Autem, ne letadlem, pomalu, po kouskách, zastavovat na hezkých místech.Třeba nedojedou, ale alespoň paní odejde "ze života", a ne z umírání. Ať si to dcery prostě nějak zařídí, hodně toho pro ně paní udělala, tak teď je to na nich, tenhle čas jim nikdo nevrátí...
-
Dobrý den,
chci vyjádřit podporu.Obdivuji Vás za statečnost, smíření,bojovnost,laskyplnost a za to že stále jste.Myslim že bych Vám poradila sepsat deník pro ostatní a také pro své děti a vnoučata a další napište si vše co by jste chtěla prožít co stále ještě můžete.Piste každý den Vaše pocity jak se cítíte.Moc ráda bych si s vámi psala a posílala Vám odvahu a i slova podpory.Moc ráda bych Vám poslala skladbu kterou jste mě inspirovala pro její napsání.To vše v ní jste vy a vaše nemoc ! takhle to vnímám já za Vás.Jsem empatický člověk držím Vám moc palce a pokud máte chuť klidně Vám skladbu pošlu ale jen Vám nikde nepublikuji nestojím o slávu stojím o to Vás podpořit a říct Vám ! Děkuji že jste to nevzdala a za to že tu stále jste! Snad jste v pořádku -
Paní je velmi statečná, je vidět že se snaží celý život stát na vlastních nohách a nikomu nic nedluzit, já sama jsem věřící a bez Boha bych nedala ani desetinu toho co ona. Pořád mám pocit že by měla přestat za sebe bojovat a nechat bojovat Boha, protože On už zvítězil a je Pan nad životem i smrti. Budu se za vás modlit, aby vaše srdce naplnil Boží pokoj a smíření. On vás miluje.
-
Dobré dopoledne,
četla jsem s obavami, že se "poznám", což se samozřejmě stalo... prostě je nás víc, co jsme to po pár "prohraných bitvách"nevzdali (má diagnóza je jiná, horší v tom, že přesnou prognózu nikdo nezná, lepší v tom, že momentálně žiju "klidné období" a konci už jsem byla dvakrát tak blízko, že darmo mluvit). Nikdo nezná dne ani hodiny. Proč píšu? Nemoc mi nejen hodně vzala, ale také dala. Nenavalila to sama od sebe, musela jsem se dost snažit, ale zas dala mi i dobré zážitky, které bych za nic neměnila. Vím, že to moc nepomůže, ale zkuste si splnit něco, po čem moc toužíte. Určitě musí existovat něco, kvůli čemu není třeba sednout do letadla (já jsem dopravním neletěla nikdy!)...Moc Vám držím palce!!!
-
Bohužel, v naši zemi, kde vládnou hloupí poslanci parlamentu, není povolená euthanasie, která by jistě pomohla mnoha lidem, kteří pochopí zbytečnost trápení, odejít důstojně z tohoto světa, bez zbytečného utrpení. I já jsem velmi nemocen (80) a jsem docela spřízněn s východiskem euthanasie, leč cesta do země, kde toto není problémem je dost drahá, a osamělý člověk nemá ty prostředky, bohužel naše země žije v hlouposti a bezohlednosti mocných a pověr. Stačí se zeptat poslanců proč to nelze a odpoví Vám jako hlupáci.
24. 3. 2021, 20:22 editováno autorem komentáře
-
Dana Mihulkova (neregistrovaný)
Gottlieb Jauze: Absolutně s vámi souhlasím. Doktoři nejsou ani dost stateční na to, aby podepsali euthanázii. Lobují u politiků za to, aby to nešlo. Vždycky jsem tvrdila, že zvířátka nesmějí trpět a milosrdná injekce veterináře je vždy v pohotovosti. Zato člověk si musí tu bezmoc a strašné utrpení v bolestech zažít až do hořkého konce. Je trapné, když medicína nemá pod kontrolou ani tu bolest, ale chce se dívat na to lidské utrpení, jako by to bylo v pořádku.
ČLÁNKY DO MAILU