Názor k článku Pořád jsem chtěla být „statečná“, píše nemocná žena o svém životě od anonym - Dobré dopoledne, četla jsem s obavami, že se "poznám",...

Dobré dopoledne,
četla jsem s obavami, že se "poznám", což se samozřejmě stalo... prostě je nás víc, co jsme to po pár "prohraných bitvách"nevzdali (má diagnóza je jiná, horší v tom, že přesnou prognózu nikdo nezná, lepší v tom, že momentálně žiju "klidné období" a konci už jsem byla dvakrát tak blízko, že darmo mluvit). Nikdo nezná dne ani hodiny. Proč píšu? Nemoc mi nejen hodně vzala, ale také dala. Nenavalila to sama od sebe, musela jsem se dost snažit, ale zas dala mi i dobré zážitky, které bych za nic neměnila. Vím, že to moc nepomůže, ale zkuste si splnit něco, po čem moc toužíte. Určitě musí existovat něco, kvůli čemu není třeba sednout do letadla (já jsem dopravním neletěla nikdy!)...

Moc Vám držím palce!!!