Žijeme v demokratické společnosti a každá žena by měla mít právo vybrat si, kde chce přivést své dítě na svět. Některé žena si neumí představit, že by rodila bez lékařské pomoci, jiná si zase neumí představit, že by měla rodit v nemocnici. Nejde přece o to, aby všechny ženy začaly rodit doma, ale aby těch pár, které se pro tuto volbu rozhodne se takto mohlo rozhodnout svobodně, bez nedůstojných útoků lékařů a celé společnosti. Osobně jsem byla přítomna porodu doma u mojí sestry v Anglii a nelze slovy popsat jak nádherný zážitek to byl. Anglie je jiná země, daleko vyspělejší ve svých názorech. Nejde vůbec o finanční možnosti a technické vybavení, jde o lidský přístup a určitou vyspělost společnosti, kde my češi ještě hodně pokulháváme. Když člověk pochopí vše co se děje se ženou a dítětem v průběhu porodu nemocničního a porodu doma, tak pochopí, že „normální“ není rodit v nemocnici, nýbrž rodit doma. Stejně jako umírat vždy bylo normální doma, a teď se k tomu opět vracíme. Já jsem obě své děti porodila v nemocnici, jednou jsem musela a jednou se tak rozhodla proto, že jsem na to nebyla připravená ani já, ani partner, ani to naše „doma“, ale velmi bych si přála aby se konečně zlepšilo ovzduší a atmosféra ve společnosti a mezi porodníky a začaly tuto možnost chápat a přijímat.