Poruchy spánku postihují až 30 procent dětí. Některé z nich, jako náměsíčnost či noční děsy, které dovedou rodiče pořádně vyděsit, s věkem obvykle vymizí. Jiné, například narkolepsie, kdy pacient během dne upadá do krátkého spánku, v dětství teprve vznikají.
Čtěte také: Jak nás ovlivňuje měsíc v úplňku?
U dětí je častá také kombinace poruch nočního spánku se zvýšenou únavou a ospalostí ve dne, cituje agentura ČTK profesorku Soňu Nevšímalovou z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice.
Lékařka upozorňuje, že nekvalitní spánek má za následek zhoršení paměti, soustředění a abstraktního myšlení, přispívá také ke zhoršení školního prospěchu. Podílí se na poruchách chování, změnách nálad a emocí. „Nedostatek hlubokého delta spánku vede k poruchám imunity, častější nemocnosti a v důsledku nedostatečné tvorby růstového hormonu, který je vázán na hluboká stádia spánku, může dojít i ke zpomalení růstu,“ varovala profesorka.
Poruchy dýchání ve spánku mohou být spojeny s rizikem pozdějšího rozvoje nemocí srdce a cév.
Čtěte dále: Spíte málo nebo moc? Oboje je prý špatně
Není líné, ani hloupé
Klinický výzkum poruch spánku u dětí a dlouhodobé sledování těchto nemocných má na neurologické klinice VFN více než třicetiletou tradici.
Specializovaná spánková laboratoř, kde se vyšetřují poruchy spánku, funguje v nemocnici 60 let. Vznikla jako jedno z prvních takto specializovaných pracovišť na světě.
Prof. Nevšímalová proto ze své praxe ví, že zvýšená denní spavost u dětí je často přehlížena nebo nesprávně považována za lenost, nedostatek inteligence a motivace.
Diagnostickým problémem podle ní bývají poruchy střídání spánku a bdění, takzvaného cirkadiánního rytmu, zejména jde o syndrom zpožděného usínání. „Důsledkem je obtížné probouzení, pozdní příchody do školy, únava a ospalost při vyučování. Při nejasných poruchách bdělosti je vždy nutno zvážit i drogovou závislost,“ dodala.
ČLÁNKY DO MAILU