Česká lékárnická komora (ČLnK) sestavila seznam léčivých látek, jejichž užívání má prokazatelně pozitivní vliv na prevenci nebo průběh virových respiračních onemocnění. A lékárníci také vysvětlují, jaký je rozdíl v doplňcích stravy a volně prodejných lécích, a proč je druhá kategorie lepší volbou.
Co se dozvíte v článku
Tři až pět týdnů k odolnější imunitě
Základem je samozřejmě prevence – lépe je tedy viry „odradit“ častým a správným mytím rukou či aspoň použitím vhodné dezinfekce, kašlat a kýchat do kapesníku či rukávu. Při nošení roušek mít zakrytá nejen ústa, ale i nos. To všechno by měla být samozřejmost.
Galerie: Jak si správně umýt ruce, abychom se zbavili virů
Požadavky lidí, kteří přijdou do lékárny, jdou ale dál: ideálně bychom nejraději odešli s nějakým spolehlivě fungujícím zázrakem. Ten pochopitelně ke koupi není, ale organismus se dá na zvýšenou expozici virových onemocnění připravit také posílením nespecifické imunity.
„K posílení nespecifické imunity je potřeba užívat pravidelně vybrané přípravky po dobu tří až pěti týdnů. Po uplynutí této doby je organismus posílen před obdobím zvýšené expozice. S výběrem vhodné podpůrné terapie poradí pacientům lékárník, přičemž doporučujeme v tomto případě primárně vybírat z nabídky léků vydávaných bez předpisu, nikoliv ze sortimentu doplňků stravy,“ říká Aleš Krebs, prezident ČLnK.
Proč dát přednost lékům před doplňky stravy
Obvyklý pacient řeší pouze, které přípravky jsou „na recept“ a musí kvůli nim kontaktovat lékaře, a které „volně prodejné“. Rozdíly v požadavcích na volně prodejné léčivé přípravky, doplňky stravy či případně na zdravotnické prostředky jsou ale značné, což vysvětluje tisková mluvčí ČLnK a praktikující lékárnice Michaela Bažantová:
„Zatímco výrobce doplňku stravy nebo zdravotnického prostředku pouze oznamuje, jaké složky přípravek obsahuje a v jaké dávce nebo koncentraci, u léků je dodržení jeho složení požadováno a kontrolováno. Povinné kontroly obsahu látek jsou už v mezikrocích při výrobě i v tzv. výstupní kontrole. A kontrolu obsahu a složení může provádět i státní kontrolní autorita, kterou je v České republice Státní ústav pro kontrolu léčiv.“
Lék, i ten dostupný bez receptu, je jednoduše v hierarchii účinnosti výš – látky, které jsou uvedeny na jeho obalu, v něm skutečně obsaženy jsou, a to v deklarovaném množství. Navíc účinné látky v léku musí mít prokazatelný léčebný účinek. Součástí vývoje daného léku jsou preklinické i klinické studie, které mají za úkol odhalit případné nežádoucí nebo vedlejší účinky, o jejichž výskytu musí být pacient informován prostřednictvím příbalového letáku.
„A podobně je tomu i v případě možných kontraindikací nebo interakcí. Na třezalkovém oleji od výrobce doplňků stravy se nedozvíte, že se nesmí kombinovat s konkrétními léčivy nebo není vhodné vystavovat se po jeho konzumaci slunci, protože třezalka je fototoxická. Takové informace na příbalovém letáku léčivého přípravku s třezalkou naleznete,“ doplňuje Michaela Bažantová.
Vitamín D a další pomocníci
Pokud tedy chceme zvyšovat nespecifickou imunitu, jsou léčiva vhodnější volbou. A která zvolit v široké nabídce?
„V rámci podpůrné terapie vedoucí ke zvýšení nespecifické imunity lze doporučit užívání vitaminu D, betaglukanů, zinku a selenu. Vždy v doporučené denní dávce, kterou konzultujte se svým lékárníkem,“ radí farmaceutka Vilma Vranová z Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity Brno. A zároveň zdůrazňuje, že podpora imunity nemá význam jen jako prevence, ale také pomoc v případě, že se respiračním onemocněním nakazíme – a to včetně COVID-19. Základem je samozřejmě tzv. symptomatická léčba, která zmírňuje příznaky infekce a vychází z potřeb pacienta, kterého má v péči jeho lékař.
„Onemocnění koronavirem se ale můžeme bránit i tehdy, když už se virus dostane do našeho těla. V rámci podpůrné i symptomatické léčby je možné využít účinku lékořice hladké, hořce drsného a výtažku z pelargonie,“ shrnuje možnosti léčby farmaceutka Vilma Vranová.
Přípravky na imunitu a pomoc při koronaviru
Přehled přípravků zvyšujících nespecifickou imunitu a možnosti podpůrné terapie COVID-19:
- Vitamin D –pouze 1 % populace ČR má dostatek vitaminu D ze stravy, studie přitom jednoznačně prokazují vliv jeho nedostatku na snížení obranyschopnosti organismu. Je důležitý pro aktivaci bílých krvinek, konkrétně T-lymfocytů, jejichž úkolem je rozeznat buňky infikované viry nebo jinými vnitrobuněčnými parazity. Denní dávka by neměla překročit 2000 IU (mezinárodních jednotek).
- Betaglukany –preventivní podávaní betaglukanů může ovlivnit projevy virových infekcí a zmírnit jejich průběh. Studie potvrzují, že podávání betaglukanů významně snížilo příznaky chřipkové́ infekce. Je třeba dbát na dostatečnou denní dávku (doporučuje se 250–500 mg) a jeho užívání na lačno.
- Zinek –tento minerál má výrazné antioxidační účinky, díky nimž dochází k ochraně lidských buněk a buněčných membrán před poškozením volnými radikály. Zinek si tělo nedokáže vyrobit, a proto jej musíme přijímat potravou. Doporučuje se v denní dávce 30–50 mg. Více informací o zinku naleznete v tomto článku na portálu Lékárnické kapky.
- Selen –tento minerál hraje roli při obranyschopnosti organismu. Jde o antioxidant, který v těle vychytává volné radikály, které mohou poškozovat buňky lidského organismu. Jeho doporučená denní dávka je 50–100 mg. Tu není vhodné zvyšovat, protože přebytek selenu tělu naopak škodí.
Přehled pro laickou veřejnost vytvořila Česká lékárnická komora na základě odborných podkladů PharmDr. MVDr. Vilmy Vranové, Ph.D. a PharmDr. Karla Vašuta, Ph.D. z Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity Brno. Žádný z uvedených přípravků nelze pokládat za kauzální terapii COVID–19 (léčbu zaměřenou přímo proti příčině nemoci).
Máme přípravky střídat?
Jak dlouho přípravky používat? A máme je střídat, nebo si vybrat jeden? Aleš Krebs popisuje celý proces, kdy pomáháme nespecifické imunitě:
„Zmiňovaných tři až pět týdnů je doba shodná s dobou zrání bílých krvinek, které jsou za nespecifickou imunitu zodpovědné. Po tom, co dozrají, žijí ještě několik týdnů, ale postupně odumřou. Proto většinou doporučujeme pacientům užívat podpůrné prostředky po celou dobu ‚infekčního‘ období tak, aby se tvořil dostatečný počet nových bílých krvinek. A přípravky s prokázaným imunomodulačním účinkem se dají střídat nebo kombinovat.“
Vždy je ale základ všechno konzultovat se svým lékárníkem, ideálně tím, který pacienta už zná. Ne u každého je totiž žádoucí zvyšovat imunitu – například je to nevhodné u pacientů po transplantaci nebo pacientů s autoimunitním onemocněním. Ale i v „obyčejnějších“ situacích mohou určité přípravky škodit:
„Například žena s osteoporózou může užívat vitamín D již v lékařem předepsaném léčivém přípravku a dalším užíváním by mohla užít dávku nad 2000 IU, což není vhodné,“ upozorňuje Michaela Bažantová.
Galerie: Vitamíny v potravinách
Jak se ještě chránit před infekcemi
- Vhodné je pokud možno doléčit všechny chronické záněty, které zbytečně zaměstnávají imunitní systém – například zánět močových cest, prostatitida nebo zánět zubů.
- Kdo potřebuje zhubnout, měl by začít právě teď – v případě obézních pacientů dochází k tomu, že umírající tukové buňky vyvolávají chronický zánět mírné intenzity a aktivizují tak prozánětlivé cytokiny. Ty se pak, laicky řečeno, plně nesoustředí na řešení celkových infekcí typu sepse nebo právě infekce COVID-19.
- Stav hubnutí ale zlepšuje všechny metabolické parametry. Není tedy důležité kolik kilogramů člověk zhubne, ale jde o samotné nastartování procesu snižování hmotnosti.
Kdo vůbec potřebuje podpořit imunitu
Ani bezhlavé nakupování všech tipů od sousedů velký význam nemá. Kdo zdravě žije, otužuje se, sportuje a v nadsázce řečeno byl nemocný naposledy ve školce, nemusí mít přehnané obavy. Jiní jsou ale často nemocní a nastydlí. A určité skupiny pacientů jsou rozhodně vhodnými adepty na pomoc volně prodejných léků:
„Jsou to skupiny pacientů, jejichž imunitní systém je oslaben nebo nedostatečný – diabetici, pacienti po operaci, po závažné nemoci, infarktu, chemoterapii a podobně,“ uvádí Aleš Krebs. „A další skupinou mohou být lidé, kteří jsou vystaveni větší expozici virů nebo bakterií, nebo očekávají vysokou fyzickou nebo psychickou zátěž. U nich je podpora imunity namístě.“
„Někdy může být motivací také ochrana nejbližšího okolí – onkologicky nemocné maminky nebo diabetického tatínka, se kterými jsme v úzkém kontaktu, a obáváme se přenosu infekce na ně,“ dodává závěrem Michaela Bažantová.
Mgr. Michaela Bažantová
Praktikující lékárnice, tisková mluvčí České lékárnické komory
Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
Praktikující lékárník, prezident České lékárnické komory
PharmDr. MVDr. Vilma Vranová, Ph.D.
Farmaceutická fakulta Masarykovy univerzity Brno
ČLÁNKY DO MAILU