Imunoložka Blanka Říhová se celý život zabývá právě tím, co ničí naši imunitu a co jí pomáhá. Před několika týdny dokonce dostala cenu Královna českého byznysu. Imunitě se věnuje čtyřicet let a za tu dobu už na myších vyzkoušela leccos. Každou chvíli jí někdo přinese nový „zázračný“ preparát. Co tedy pomáhá, a co ne?
1. Glukany
Momentální hit a módní novinka. Výzkumy proběhly v Americe a Japonsku někdy před dvaceti lety a pro Japonce se od té doby staly glukany nepostradatelným potravinovým doplňkem. Oč jde? O látky získané ze stěn buněk nejčastěji hub, například hlívy ústřičné.
Mají posilovat imunitu, působit proti chřipce, zánětům lymfatických uzlin, pozitivně posilovat játra a účinkovat dokonce i proti některým typům nádorových buněk. Tím, že aktivují malé části buněk, takzvané lysozomy, jejichž úkolem je ničit všechno cizí v buňce. Zázrak? „No, dávali jsme to tady myším…“ krčí rameny Blanka Říhová a větu nechává vyznít do ztracena. Tedy: věř a víra tvá tě uzdraví.
Přečtěte si také: Špína v bytě – zdravé dítě
2. Echinacea
Neboli třapatka nachová. Jsou lidé, kteří, když kolem projde chřipka, přísahají právě na tuto bylinku. Stejně, jako kdysi středoameričtí indiáni. Fialová květina má být něco jako přírodní antibiotikum a stimulant. Funguje tak, že má pomáhat podporovat v buňkách vznik interferonů, což jsou tělu vlastní protiviroví bojovníci.
To všechno sice výzkumy dokázaly, ale má to jeden háček: účinek echinacey je pouze krátkodobý. Aby se efekt na těle mohl projevit, musel by člověk užívat bylinu nejen ve vysokých dávkách, ale i v krátkých časových intervalech. Navíc: bylina není vhodná pro těhotné, kojící a pro malé děti do tří let.
3. Probiotika
Recept, který prý opravdu funguje. Což třeba staletí Řekové nebo Kazaši žijící v odlehlých horách do více než stovky let v dobrém zdraví, velmi dobře vědí. Pijí totiž kefír. A další zakysané mléčné výrobky, které obsahují probiotika (k tématu: Kefír, acidofilní mléko, zákys, kyška – jak se vyznat v zakysaných mléčných nápojích). Tedy: živé bakterie mléčného kvašení jako jsou lactobacily nebo bifidobakterie. Zlepšují mikroflóru ve střevech, zjednodušeně řečeno se snáz uchytí na střevní stěně a nevpustí mezi sebe infekci.
„Na to existuje řada studií, a jednu z nich jsme před třiceti čtyřiceti lety dělali i na našem ústavu. Čerstvě narozeným miminkům, která se narodila předčasně, se dávala probiotika vyvinutá přímo u nás, pojmenovaná právě jako dětská probiotika. Nejenže miminka lépe prospívala, měla méně nebezpečných průjmů, ale taky po třiceti letech, když jsme je coby dospělé zkontaktovali, tak se ukázalo, že je mezi nimi méně lidí s alergiemi, než je mezi jejich vrstevníky běžné,“ popisuje Blanka Říhová.
To všechno podle ní neznamená, že probiotika člověka ochrání třeba před epidemií cholery. „Dostanete ji taky. Ale v případě běžných nemocí, třeba rotavirových střevních průjmů, se tělo vypořádává s nákazou snáz,“ vysvětluje imunoložka.
Sama to řeší tak, že se vždy na obalech výrobků dívá, co obsahují, a kupuje jen ty s živými bakteriemi mléčného kvašení. Tedy žádné pilulky, ale normální strava. „Nic proti pilulkám z lékárny, pokud za ně někdo chce dávat ty stovky korun, ale normální zdravá strava je pro imunitu mnohem lepší,“ říká.
4. Vysoké dávky vitaminu C
Druhý recept, kterým se Blanka Říhová řídí. Některé výzkumy totiž ukázaly, že vysoké dávky vitaminu C umí posílit imunitu. „Celý život jsme i s manželem žili tak, že jsme začínali den vymačkaným pomerančem. Nebo třeba citronem a dodržuju to dodnes,“ říká imunoložka.
Pilulkami nebo kapičkami z lékárny sice podle ní člověk nic nezkazí, ale preparáty jsou to často velmi drahé. „Takže můj recept na nejlepší posílení imunity je: kupte si kilo pomerančů a pravidelně choďte do divadla,“ říká Blanka Říhová. Tedy: dejte tělu zdravou stravu a dbejte i na hygienu duše a na relax. To je to nejlepší, co můžete udělat pro zdraví.