Potíže pacientů po prodělaném covidu sledovali pneumologové z FN Hradec Králové od března 2020 do loňského června. Výsledky studie představili na 23. kongresu České a Slovenské pneumologické a ftizeologické společnosti, který se uskutečnil na konci září v Brně.
Co se dozvíte v článku
Obavy z množství pacientů se nepotvrdily
„Na počátku koronavirové pandemie jsme se obávali toho, že se riziko vzniku postcovidových problémů může týkat každého druhého pacienta, který byl hospitalizovaný s těžkým covidem. To se nám ale po více než dvouletém sledování nemocných naštěstí nepotvrdilo,“ vysvětlil docent Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
„Všem pacientům s covidem jsme po jejich první hospitalizaci nabídli možnost obrátit se v případě problémů na naše postcovidové centrum. Z 3880 oslovených navštívilo naši ambulanci 267 osob – tedy méně než 10 % z těch, kteří akutní covid přežili,“ upřesnil docent Koblížek.
A co tyto pacienty spojuje? Podle Koblížka je to jediná věc, a to že prodělali covid. Postcovidovým syndromem přitom trpí jak lidé, kteří museli být hospitalizováni, tak ti, kteří léčbu zvládli ambulantně.
Tři skupiny postcovidových symptomů
Symptomy postcovidu přitom Koblížek rozdělil do tří skupin. První jsou kardiorespirační. „Jsou to pacienti, kteří mají potíže s dýcháním, nižší toleranci zátěže, mohou mít kašel, vykašlávat hleny a jsou na tom hůře stran fyzické zátěže. Nedokážou se kvůli dechovým obtížím hýbat tak, jako se hýbali předtím. Nedokážou tolik pracovat, chodit do schodů… Vadí jim zkrátka fyzická zátěž,“ popsal pro server Vitalia.cz.
Další skupinou pacientů jsou ti, které trápí velká chronická únava, přičemž může jít až o několikaletý problém. „Je to porucha, která má imunologický rozměr, souvisí se změnou buněk, které řídí imunitní pochody. Nedá se to jednoduše léčit, nemáme na to žádné léky. Jediné, co se dá dělat, je pacienty trpělivě rehabilitovat, vyloučit nějakou jinou patologii, která může také vypadat jako únavový syndrom, a v podstatě čekat na to, až pravidelná rehabilitace pomůže. Ne u všech pacientů se to podaří a je to v podstatě jeden z největších problémů postcovidu,“ uvedl Koblížek.
Poslední skupinou symptomů jsou pak podle lékaře neuropsychické změny, zejména neurologické, které souvisí s poruchou paměti, bolestí hlavy, obtížným usínáním, přerušováním spánku. „A to může také trvat dlouhou dobu, někdy ti pacienti mají i psychické změny,“ dodal.
Máte po prodělaném covidu potíže se sluchem?
Pacientům také padají vlasy
Existují ale i symptomy, o kterých se zas tak často nemluví, přitom pacienty také velmi trápí. Konkrétně Koblížek zmiňuje kožní změny, především pak ztrátu vlasů. Někdy nemocní ztratili i třetinu, nebo dokonce polovinu vlasů a kštice se jim obnovovala jen velmi pomalu a ne vždy až zcela do původního stavu.
Jednoznačná léčba postcovidového syndromu bohužel neexistuje. Studií na toto téma je už podle Koblížka více než stovka, a i když se z jedné v prvních z nich ukázalo, že na některé formy onemocnění zabíraly léky na cukrovku, byl to spíš jen takový ojedinělý výstřel.
Nejlépe pomáhá rehabilitace
„Mnohem důležitější je, že pro většinu pacientů pomáhá systematická plicní rehabilitace. Jak cvičit a jak rehabilitovat, protože to není jen o cvičení, se mohou pacienti poučit na stránkách České pneumologické společnosti, kde je celá brožurka ke stažení,“ poradil docent s tím, že pomoci mohou i fyzioterapeuti. Těch, kteří se postcovidem zabývají a umí s ním pomoci, jsou podle pneumologa po Česku už stovky.
„My sami v Hradci Králové máme velmi zajímavý příběh pacientky, která prodělala ambulantní formu akutního postižení, tedy byla 14 dní doma s virózou. Po několika týdnech až měsících se jí začalo špatně dýchat, byla unavená, výrazně přibrala – asi 20 kilo. Obtíže s dýcháním a přibíráním na váze, s únavou a dekondicí se navíc stále zvětšovaly. To všechno bylo spuštěné lehkou formou covidu, nic jiného neměla, žádnou jinou chorobu, o které bychom věděli. Pak začala rehabilitovat v Centru postcovidové péče v Hradci Králové. Teď, po mnoha týdnech, je pacientka téměř na své původní váze a výrazně zlepšená. To je dobrá ukázka toho, jak rehabilitace funguje,“ popsal ještě Koblížek.
Na začátku bylo riziko nejvyšší
S vysokým rizikem postcovidového syndromu byly spojené především první varianty viru – na počátku pandemie. Méně pacientů pak mělo obtíže po prodělání varianty omikron. Podle docenta Koblížka to souvisí s tím, že covid-19 prodělala už více než polovina české populace, a tak se z něj stala relativně běžná nemoc. „Velká část osob v Česku je navíc naočkovaná, někteří lidé i více dávkami,“ dodal lékař.
U těch, kteří byli s akutním covidem hospitalizovaní v nemocnici a dostali umělou plicní ventilaci nebo kyslík, se lékaři zpočátku obávali vzniku plicních fibróz. V takovém případě by u nich došlo ke zjizvení plicní tkáně, což vede k vážným problémům s dýcháním a k ohrožení na životě.
„Jak se ale ukázalo, i u pacientů, kteří měli těžký průběh, se většinou velká část nálezu postupně vstřebala a plicní funkce se u nich vrátily k normě,“ sdělil docent Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice v Brně. „Prognózy týkající se postcovidových problémů jsou proto teď už optimističtější,“ dodal.
Je vám špatně? Jděte k lékaři
Postcovid může postihnout kohokoliv, na tom se lékaři shodují. A také na tom, že není postcovid jako postcovid. U každého může být forma jiná a obtíže jinak závažné. Některým pacientům lékaři nemohou v současné chvíli řešení potíží nabídnout.
„Pacienty musíme sledovat, musíme vždy vyloučit, jestli se k postcovidu nepřidává něco jiného, nebo jestli to celé není jinak. Jestli to, co si pacient myslí, že je postcovid, a my si to taky myslíme, není jiná nemoc,“ dodal Koblížek.
Každý, komu je i týdny po prodělání covidu-19 špatně, by o tom měl proto informovat svého praktika a poradit se s ním, co dál. Ten ho pak také může poslat k pneumologovi nebo imunologovi. „Nějaké speciální léky třeba na únavový syndrom a postcovid s únavou, tak ty zatím bohužel nejsou,“ uzavřel docent Koblížek.
ČLÁNKY DO MAILU