Přibývá lidí, kteří své delší dobu trvající zdravotní problémy vysvětlují prodělaným covidem, ale ve skutečnosti se dávno měli léčit s jiným zdravotním problémem.
Co se dozvíte v článku
Varují před tím například plicní lékaři, kterým poslední dva roky chodí do ordinací pacienti s vážnými plicními nemocemi, o kterých dlouho soudili, že jde o projev postcovidového syndromu.
Žádný postcovid, ale plicní nemoc
Bohužel zde máme pacienty, kteří k nám přišli s nálepkou ‚postcovidový syndrom‘, a přitom mají idiopatickou plicní fibrózu. Když je vyzpovídáme, ukáže se, že s dýcháním měli potíže ještě před onemocněním covidem. Proto vybízíme k obezřetnosti při určování diagnózy – právě její správnost a rychlost nasazení vhodné léčby je pro život pacienta naprosto zásadní,
říká například docentka Martina Šterclová, předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy České pneumologické a ftizeologické společnosti.
Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, mění jemnou tkáň na husté vazivo, a kvůli tomu plíce tuhnou, jizví se. Ubývá tak plochy na dýchání a nemocným nestačí kyslík, ani když jsou v klidu. Nemoc se nejčastěji projevuje dušností a kašlem. A bez patřičné léčby výrazně zkracuje život.
Podobnou zkušenost mají i kardiologové. Děje se to. Potíže jako sníženou dechovou výkonnost, tíseň při námaze a velkou únavu lidé přisuzují pozůstatkům prodělaného covidu-19, přitom ale může jít i o projevy kardiologických nemocí,
potvrdil profesor Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti.
Za potíže mohl lymfom
Není to samozřejmě problém, který se týká jen zdejších pacientů. Magazín Wired nedávno popsal případ ženy, která se musela skoro předávkovat paracetamolem, aby lékařům došlo, že její potíže asi nesouvisí s prodělaným virovým onemocněním.
Britka Nic Petermann trpěla dlouhé měsíce únavou, trápily ji horečky, v noci se potila a taky ji hodně bolelo břicho, na což všechno brala běžná analgetika, tedy léky na bolest a horečku. V červnu 2021, půl roku po tom, co měla covid, ji břicho bolelo tak, že zavolala na linku pomoci – když během pár otázek zdravotníci zjistili, kolik léků bere, bylo jim jasné, že to bude něco vážnějšího. Okamžitě musela do nemocnice, kde mladé ženě diagnostikovali Hodgkinův lymfom a druhý den nasadili chemoterapii.
Ta naštěstí zabrala, ale samotná léčba byla pro šestadvacetiletou Nic dost vyčerpávající. Zpětně lituje, že svoje potíže přičítala postcovidovému syndromu a neřekla o všech ani lékařům. Mohla jsem mít diagnózu a léčbu mnohem dříve. Ale když jsem šla k doktorovi kvůli bolesti břicha, nezmínila jsem se o dalších potížích, které připomínaly chřipku, protože jsem si myslela, že je to po covidu normální,
říká. Lékaři se proto zaměřili jen na břicho, přičemž ultrazvukové vyšetření neodhalilo nic.
Únava? Diagnóza roztroušená skleróza
Podobné příběhy se odehrávají i v Česku, jak vědí například neurologové. Máme několik pacientů, u kterých se roztroušená skleróza poprvé projevila po prodělání nemoci covid-19. U některých byla počátečním projevem roztroušené sklerózy únava, kterou ale přisuzovali právě prodělanému covidu. Diagnostika na neurologii se tak protáhla o několik týdnů až měsíců,
popsala docentka Dana Horáková, neuroložka z Centra pro demyelinizační onemocnění (RS Centrum) Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Na druhou stranu, v některých oborech se s tím lékaři nesetkávají – redakce webu Vitalia.cz se dotázala například gastroenterologů či diabetologů a vedení odborných společností se shodla v tom, že jejich pacientům mohl covid zhoršit dosavadní stav, ale s tím, že by se kvůli tomu přehlédla nějaká jiná diagnóza, se lékaři nesetkávají.
Když se potíže zhoršují, zpozorněte
Dnes už je jasné, že postcovidové příznaky jsou hodně nespecifické, a že je proto velmi důležité pacienta důkladně vyšetřit a dle klinického nálezu doplnit případná další vyšetření. Zejména při kašli přetrvávajícím déle než 14 dní po lehkém průběhu covidu-19, námahové nebo i klidové dušnosti, bolestech na hrudi je na místě co nejdříve vyhledat lékaře,
doporučuje pražská praktická lékařka Ludmila Bezdíčková, podle níž se skutečně poměrně často stává, že se postcovidem vysvětlují potíže, za které nemůže.
V ordinaci se rovněž setkává s tím, že pacient delší dobu přehlížel své chronické onemocnění, neléčil se a ono se s covidem projevilo většími obtížemi. Je to například cukrovka, srdeční arytmie, chronická obstrukční choroba plicní, chronická ischemická choroba srdeční, ale bohužel i nádorová onemocnění,
popsala praktička Bezdíčková. Když se potíže zhoršily, pacienti i tak měli nebo mají tendenci přičítat to tomu, že měli covid, a doufají, že to časem přejde.
Zároveň i po lehkém průběhu covidu-19 je třeba počítat s určitou dobou rekonvalescence, kdy mírný kašel a zadýchávání mohou být přítomny. Obtíže by ale postupně měly ustupovat. Pokud nemizí, nebo se naopak zhoršují, měli bychom zpozornět,
upozornila lékařka ještě.
Magazín Wired na toto téma citoval Michaela Brodeho, lékařského ředitele programu zaměřeného na péči o lidi po covidu z univerzity v texaském Austinu – podle něj se příznaky postcovidu většinou rozvinou do šesti týdnů od infekce. Pokud se objeví později, půjde spíše o jinou příčinu bez ohledu na to, jak typicky vypadají.
Jak poznat postcovid od jiné nemoci
Covid-19 sám o sobě může způsobit četné zdravotní komplikace, ale logicky se s ním rozhodně nedají vysvětlit úplně všechny potíže, které mají lidé po jeho prodělání.
I proto odborné lékařské společnosti začaly vydávat svá doporučení k postupu vyšetřování osob po prodělaném onemocnění, které má odhalit možné závažné komplikace a zároveň je odlišit od případných nových diagnóz, říká internista Roman Košek, který působí jako osobní lékař v Programu Health Plus, sídlícím na pražském Smíchově.
Jak taková vyšetření vypadají? Vyšetření po prodělané chorobě covid-19 začínáme zhodnocením průběhu onemocnění, což nám napomůže odhadnout pravděpodobná místa orgánového postižení a zacílit další vyšetřovací postup. Následnými kroky jsou fyzikální vyšetření, EKG a laboratorní odběry k průkazu závažnějšího orgánového postižení nebo přetrvávající zánětlivé aktivity. RTG plic provádíme u pacientů, kteří prodělali pneumonii, či při déletrvajících a závažnějších dýchacích obtížích. V případě potřeby podrobnějšího vyšetření plic lze doplnit CT nebo CT angiografii,
popsal lékař Košek část používaných postupů. Lékaři provádějí i zátěžová cvičení, případně pacienta s postcovidovými potížemi pošlou ke specialistovi, jako je kardiolog nebo neurolog.
Máte, nebo jste měli potíže po covidu trvající týdny, nebo měsíce?
Problém s diagnózami, na které pacienti po covidu a někdy ani jejich ošetřující lékaři nepomyslí, hodně souvisí s tím, že možných příznaků postcovidového syndromu jsou desítky. A lze je tím pádem snadno zaměnit s bezpočtem dalších stavů, včetně kardiovaskulárních onemocnění, jako je hypertenze a cukrovka, autoimunitních onemocnění, jako je lupus a roztroušená skleróza, a rakoviny.
Post-COVID syndrom je soubor příznaků, které přetrvávají, nebo se dokonce objevují nově po 12 a více týdnech od nákazy nemocí covid-19.
Odhaduje se, že nejméně deset procent lidí s akutním onemocněním covid-19 má příznaky, které v následujících měsících nevymizí.
Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Vitalia.cz? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.
ČLÁNKY DO MAILU