Český chovatel vyprodukuje 1,5 tuny hmyzu pro gastronomii. Potenciál je však vyšší

Celou řadu zajímavých informací se o hmyzu mohli spotřebitelé dozvědět na letošním „Víkendu hmyzožravců“ v pražské zoo, při kterém prezentovali zástupci Spolku výrobců a zpracovatelů hmyzu (SVZH) podnikatelské i spotřebitelské výhody hmyzu i na místě připravené pokrmy z této suroviny, které bylo možné ochutnat a zakoupit. Zájemci si také mohli koupit již zpracované produkty z hmyzu a na besedě s představiteli SVZH se také dozvědět, jak a kde hmyz k domácímu kulinářskému zpracování získat a jak ho při přípravě pokrmů upravit.

Hmyz je usmrcen za dvě vteřiny. Vodou

Základním způsobem zpracování hmyzu je jeho usmrcení ve vroucí vodě, což je proces trvající jednu až dvě vteřiny. Ještě předtím je ale zapotřebí hmyz vylačnit – to trvá, podle druhu hmyzu, zhruba tři dny, pokud si ale spotřebitel dodávku hmyzu objedná, je možné čas transportu do doby vylačnění započítat a dodaný hmyz použít k přípravě pokrmu už následující den.

Zpracování hmyzu je pak velmi jednoduché, stačí jej osmažit na pánvi na oleji nebo na másle po dobu tří až pěti minut, dochutit jej a následně konzumovat. Důležité je, že hmyz by měl být zpracován a zkonzumován do několika hodin, neboť podléhá poměrně rychle degradaci.

K ochutnání byly červi na kari i cvrčci na česneku

Z hmyzu lze připravit celou řadu pokrmů, při prezentaci v zoo měli zájemci možnost ochutnat například cvrčky na česneku nebo moučné červy na kari, obecně lze ale hmyz použít jako náhradu masa, do polévek, omáček nebo salátů. Jako inspirace může zájemcům sloužit i hmyzí kuchařka s názvem „Hmyz na talíři“, která vyšla v roce 2015 a jejíž autorkou je Marie Borkovcová s kolektivem.

• 
• 
• 

Dalších 9 fotografií

Kulinářské osvětě se také již řadu let věnuje Petr Švingr, který zájemcům prezentuje pokrmy z hmyzu v rámci zážitkové gastronomie. Jednou z příležitostí poznat možnosti zpracování hmyzu bude „Festival hmyzák“, který proběhne ve spolupráci s ochránci přírody v sobotu 22. října letošního roku ve Vlašimi.

V Česku je jen jediný chovatel hmyzu s certifikátem

Velkým limitem pro nabídku pokrmů z hmyzu je nicméně v ČR skutečnost, že v naší zemi působí pouze jeden chovatel hmyzu, který má certifikát k produkci hmyzu pro potravinářské účely (všichni ostatní chovatelé hmyzu jej produkují ke krmným účelům). Jde o společnost Papek působící na Třebíčsku, jejímž jednatelem je předseda SVZH Ivan Papoušek.

Společnost se specializuje především na produkci moučných červů (potemníků) a hmyz si lze také u ní objednat na hmyz-papek.cz.

Hmyzí moučku lidé akceptují spíš než hmyz

Dalším problémem je, že v ČR není ani jeden zpracovatel hmyzu na hmyzí moučku, která se tak musí k výrobě příslušných potravin dovážet ze zahraničí. Podle pana Papouška se ale blýská na lepší časy. Za rok či dva už by se mohla hmyzí moučka vyrábět i u nás.

Právě moučka je pro značnou část spotřebitelů nejvhodnějším způsobem konzumace hmyzu, protože „prášek“ z hmyzu u nich nevzbuzuje negativní emoce. Ty se podle Papouška týkají především starší generace, naopak děti, jak bylo vidět i při „Víkendu hmyzožravců“, jsou mnohem méně zatíženy předsudky týkající se konzumace hmyzu.

Také proto se osvěta Spolku zaměřuje především na nejmladší generaci, pro kterou by mohla být pravidelná konzumace hmyzu a produktů z něj v budoucnosti „normální“. Tak či tak, hmyzí moučkou je možné už v současné době obohacovat pečivo, sušenky nebo třeba uzeniny, čímž by spotřebitelé získali nutričně hodnotnější produkty.

Zájem o produkty z hmyzu roste v současné době v celé EU, ČR má oproti tomu značné rezervy. I tak dodává právě pan Papoušek v současné době měsíčně 1,5 tuny hmyzu na další zpracování pro gastronomii, potenciál tuzemského trhu jsou ale podle něj desítky tun měsíčně.