Co je dobré vědět o potravinových alergiích: reakci vyvolá i polibek

Alergií na potraviny trpí méně lidí než na pyly

Výzkumu, prevenci rizik a osvětě veřejnosti ohledně potravinových alergií se už od roku 1987 věnuje UCB Institut pro alergii, což je evropská nezisková organizace, která výsledky svých zjištění také veřejně publikuje.

Ze statistik UCB přitom vyplývá, že i když se výskyt potravinových alergií v populaci zvyšuje, postihuje pravá potravinová alergie 6 až 8 procent kojenců, 3 až 5 procent malých dětí a 2 až 4 procenta dospělých osob. Alergiemi na pyl přitom trpí až 20 procent dospělých osob.

Alergií na ořechy přibývá, u mléka je situace stabilní

S postupem času se také mění intenzita alergenních reakcí. Podle UCB například výrazně vzrostl počet alergií na ořechy nebo kiwi, zatímco „incidence alergie na kravské mléko se podle všeho stabilizuje“.

Některé potravinové alergeny také způsobují větší problémy v konkrétních zeměpisných oblastech. Například burské oříšky jsou převládajícím potravinovým alergenem v USA a ve Spojeném království, vejce jsou hlavním potravinovým alergenem ve Francii, plody moře v Austrálii a ve Španělsku, celer ve Švýcarsku a například v Polsku je to překvapivě mák.

Pro spotřebitele jsou nicméně nejdůležitější informace o tom, co může alergickou reakci odstartovat nebo zvyšovat její intenzitu, případně jak riziku potravinových alergií předcházet. Celá řada takových údajů přitom není veřejně příliš známa.

Vliv zpracování potraviny na míru alergické reakce

Z těch známějších informací je to, jak potvrzuje UCB, vyšší riziko možné alergie v závislosti na zpracování původní zemědělské komodity.

Například ovoce se stává větším alergenem po zpracování, ale i při skladování, což v praxi znamená, že nejlepším řešením je konzumovat ovoce čerstvé. Důležitým faktorem je přitom tepelné zpracování.

„Syrový burský oříšek vykazuje poměrně nízkou alergenicitu, ale pražení burských oříšků při velmi vysokých teplotách rychle jejich alergenicitu zvyšuje změnou konformace proteinu mnohem více než vaření při nízkých teplotách,“ uvádí UCB.

Alergie souvisí i s fyzickou námahou či alkoholem

Nepříliš známá je také souvislost alergií a fyzické námahy. Konzumace potenciálně alergenních potravin v kombinaci s tělesnou zátěží krátce poté, konkrétně do čtyř hodin, vede totiž podle výzkumů k intenzivnějším projevům potravinové alergie, které mohou končit dokonce anafylaxí (nejzávažnější projev alergie, který může končit i smrtí).

Intenzitu alergických projevů také zvyšují virová onemocnění (tedy třeba i koronavirus), některá období menstruačního cyklu, kouření a také v úvodu zmíněný souběh s alergií na pyl stromů a trav. U tzv. zkřížené alergie je časté například spojení alergie na břízu a na jablka.

Na intenzitu alergie má pak nemalý vliv i konzumace alkoholických nápojů. „Alkoholické nápoje mohou urychlit vyprazdňování žaludku, vyvolat vazodilataci a napomáhat rychlému vstřebávání potravinových alergenů, což běžné potravinové alergie zhoršuje a urychluje jejich nástup,“ konstatuje se ve studii UCB.

U citlivých lidí alergii vyvolá i polibek

Zajímavé také je, že u některých lidí je citlivost na alergeny tak vysoká, že reagují dokonce i na inhalační nebo kožní expozici par potravinového alergenu, například při vaření ryby, ořechů nebo loupání syrových brambor doma nebo v restauraci.

Zdrojem alergie pak může být i polibek, což je označováno jako Kiss Induced Allergy (KIA).

Prevence alergie: kojení a vyhýbání se alergenu

Za prevenci rizik, což je zvláště důležité proto, že jde o část populace nejčastěji trpící potravinovými alergiemi, se považuje kojení. „Kojení novorozence zajišťuje po dobu minimálně 4 až 6 měsíců jistou ochranu stejně jako zanechání kouření a podávání první tuhé potravy dítěti až ve 4 až 6 měsících věku. V kojeneckém období není kyselost obsahu žaludku kvůli nedostatečné produkci žaludečních kyselin udržována v potřebných mezích. Tento nedostatek v kyselosti obsahu žaludku a trávení pepsinů může alergenům umožnit v kojeneckém období nerušeně pronikat do střevní lymfoidní tkáně a zvyšovat senzibilizaci vůči potravinovým alergenům,“ konstatuje se v materiálech evropského Institutu pro alergii.

Generální prevencí rizik alergií je nicméně nekonzumovat potraviny obsahující alergeny, které lidem alergenní reakci způsobují.

Všechny v současné době dostupné léky totiž mohou podle stávajících znalostí představovat šanci, že se sice pacient zbaví alergie na nějakou látku, nejsou ale zárukou, že jeho organismus nebude reagovat na jiný alergen.