Přes deset bilionů eur vydají každoročně občané EU za potravinové doplňky, přičemž výdaje za tyto výrobky neustále rostou. Značnou část peněz za nákup potravinových doplňků by přitom mohli spotřebitelé ušetřit – například tím, že by konzumovali adekvátně svému zdravotnímu stavu vyváženou skladbu klasických potravin, které obsahují pro tělo všechny potřebné látky. V případě, že lidé skutečně trpí nějakou nemocí, neměly by potravinové doplňky nahrazovat skutečné léky. Nemusí se to, právě s ohledem na zdraví, vyplatit.
I podle výsledků kontrol dozorových orgánů lze zjistit, že potravinové doplňky patří k nejčastěji odhalované kategorii s možnými riziky pro organismus. Nebezpečné potravinové doplňky tvoří však jen vrcholek ledovce. Drtivá většina potravinových doplňků přímo nebezpečná není, rizika pravidelné konzumace leží jinde. Především u doplňků obsahující nějaké zdravotní tvrzení. Prakticky všechna stále ještě běžně používaná zdravotní tvrzení jsou zakázána Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) jako vědecky nedoložitelná, a jejich uvádění na obalech potravin je tedy porušováním zákonů a klamáním spotřebitele. Avšak vzhledem k tomu, že odborná argumentace proti klamání je velmi složitá a že důkazy například podrobným rozborem složení příslušných doplňků v laboratořích jsou velmi nákladné, jsou spotřebitelé klamáni dál. Dlužno říci, že v principu jde o závažnější klamání než třeba v případě nekvalitních potravin. Náhražka léků je přece jen „vyšší level“ než náhražka masa v klobáse rostlinnou sójou.
Více k problematice: Zdravotní tvrzení
1. skupina potravních doplňků: Na trh vstupují bez kontroly
Obecně lze přitom rozdělit doplňky obsahující nějaké zdravotní tvrzení do tří skupin. První z nich tvoří doplňky, jejichž příznivý účinek pro lidský organismus je možný, ale vzhledem k tomu, že nejde o klasické léky, nepodléhá jejich uvádění na trh žádné kontrole a na samotném trhu nejsou kontrolovány Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Takové výrobky mohou obsahovat škodlivé látky, z nichž řadu nelze spolehlivě laboratorně odhalit. Jedním z mnoha příkladů jsou třeba glykosidy působící dráždivě na nervový systém.
Tak či tak stačí k uvedení na trh v principu oznamovací povinnost výrobce, přičemž dotčená ministerstva (zdravotnictví nebo zemědělství) nemají právo uvedení na trh bránit. Musí ale výrobky formálně evidovat. Tento akt je pak výrobci doplňků vydáván za skutečnost, že přípravek „byl schválen“. To však není pravda. Správný slogan by měl znít: Přípravek „byl zaevidován“.
K tématu: Tvrzení na obalech potravin musí být srozumitelná, a hlavně prokázaná
2 skupina: Jen placebo – ale alespoň neškodí
Dalším příkladem jsou preparáty, jejichž konzumace spotřebiteli kromě vydání nemalých finančních prostředků nepřinese vůbec nic, neboť v praxi působí spíše jako placebo. Domnělý léčivý účinek je v těchto případech obvykle odvíjen od obsahu nějaké složky, která je všeobecně považována za symbol zdravé stravy.
Zcela konkrétním příkladem jsou brusinky v urologickém potravním doplňku Urinal Akut. O brusinkách se prakticky každý domnívá, že mají léčivé účinky, dlužno ale podotknout, že jde o stokrát opakované tvrzení, které nemusí být pravdivé. Zatím žádná vědecká studie se totiž skutečně podrobně konkrétním účinkům brusinek nevěnovala. EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) naopak ohledně brusinek konstatoval, že pro příznivý vliv brusinek na močové cesty neexistuje zatím žádný vědecký důkaz. Uvedený přípravek nemá navíc ekvivalent v žádném oficiálně registrovaném léku. Pokud by byly účinky Urinalu a brusinek v něm tak zázračné, jistě by takových poznatků již dávno využila klasická medicína.
To samozřejmě neznamená, že bychom neměli konzumovat brusinky, borůvky a obecně lesní plody, třeba i proto, že je to „služebně nejstarší“ tuzemské ovoce v našich zemích a náš organismus si na látky v těchto rostlinách zvykl a svým způsobem je „vyžaduje“. Zdali je ale vliv brusinek na močové cesty skutečně tak příznivý v případě potravinového doplňku, s jistotou tvrdit nelze. Placebo nicméně alespoň neuškodí.
3. skupina: Nelegální marketing
Horší je to s doplňky, na jejichž potenciální rizika již bylo poukázáno, přesto se na trhu prodávají dál. Jedním z nich je Ovosan prezentovaný jako přípravek k prevenci rakoviny. Tento přípravek byl již několikrát předmětem správních řízení, jejichž výsledkem mohlo být i stažení tohoto doplňku z trhu. K tomu však nikdy nedošlo. Opět lze doložit, že EFSA ohledně deklarovaných protirakovinných účinků jednoznačně konstatoval, že tyto nebyly nikdy doloženy a že se není možné spoléhat na názor výrobce. Stejně jako v celé řadě dalších potravinových doplňků je tak existence a odbyt tohoto produktu na trhu dán především marketingem, a vzhledem k tomu, že nejvyšší evropská vědecká autorita příznivé protirakovinné účinky nepotvrdila, jde v praxi o marketing nelegální.
Největší průšvih – doplňky užívané místo léků
Potravinové doplňky přitom, a to je asi nejzásadnější, odvádějí spotřebitele od skutečných medikamentů, které jsou prověřeny, kontrolovány a které by měli nemocní lidé užívat a léčit se jimi. Klasické léky však zdaleka nemají tak masivní reklamní podporu jako potravinové doplňky. Stačí se podívat na internet, přes který v současné době „jede“ byznys s léky i doplňky všeho druhu. Prakticky všechny doporučované preparáty jsou z kategorie doplňků stravy.
Nejvhodnější prevencí „proti doplňkům stravy“ je řídit se v praxi doporučením „jíst střídmě z bohatého stolu“. Pestrá skladba kupovaných potravin dokáže organismu dodat prakticky vše, a ještě to vyjde levněji. Potravinové doplňky jsou totiž většinou mnohonásobně dražší než standardní potravina obsahující složku, kterou se potravinový doplněk zaštiťuje při (obvykle nedoložených) zdravotních tvrzeních. Mluvíme-li dnes o šetření penězi při nákupu potravin, měli bychom daleko spíše mluvit o šetření při nákupech potravinových doplňků. Díky tomu bychom si mohli dopřát třeba o něco dražší, ale kvalitnější potraviny, a díky tomu bychom si nemuseli doplňovat chybějící látky z produktů, stojící systémově mimo kontrolu s účinky, které se sice někdy u někoho mohou příznivě projevit, ale oficiálně potvrzeny nejsou.
Čtěte dále: Průměrný spotřebitel tvrzením na potravinách nerozumí. Vyzkoušeli jsme to
ČLÁNKY DO MAILU