Celiakie je v naší zemi dosud oficiálně diagnostikována u třiceti tisíc osob, kvalifikované odhady ale tvrdí, že reálně je v ČR až čtyřnásobný počet celiaků – pouze o své nemoci nevědí, třeba proto, že se u nich zatím nijak razantně neprojevuje.
Celiakie
Chronické onemocnění sliznice tenkého střeva je způsobené přecitlivělostí na lepek (neboli gluten). Trávicí soustava pacienta tedy není schopna strávit potraviny obsahující lepek, což je označení pro směs bílkovin obsaženou v mnoha druzích obilí.
K symptomům patří například opakované nebo dlouhodobé průjmy, bolesti kostí a břicha, slabost, únava, anémie, křeče svalů. U dětí se celiakie může projevovat také nekoncentrovaností, problémy se zuby, problémy s růstem a vývojem… Více o nemoci celiakie
Pro celiaky je změna jídelníčku nezbytná, ale i lidé, u kterých je podezření na tuto nemoc (trpí například pravidelně zažívacími potížemi), by měli alespoň na čas pozměnit svůj aktuální jídelníček omezením konzumace potravin, které lepek obsahují. Řada potravin přitom obsahuje lepek sice v malé míře, ale přítomen v nich je. Lepek z nich se totiž v lidském organismu kumuluje a může být (i když také samozřejmě nemusí) příčinou potíží, které patří mezi základní projevy celiakie, ale také takzvané neceliakální glutenové senzitivity.
Časté mýty o lepku
Symbolem a hlavním dodavatelem lepku do lidského organismu jsou obiloviny – množství lepku v nich je nicméně, jako je tomu u potravin téměř vždy, předmětem některých mýtů.
Tím nejrozšířenějším je skutečnost, že ze základních obilovin obsahuje nejméně lepku oves, ve skutečnosti ho ale nejméně obsahuje žito; oproti ječmenu o více než deset procent méně a oproti třeba pšenici o více než polovinu méně.
Nejen celiaci by také měli vědět, že vůbec nejvíce lepku obsahuje dnes velmi propagovaná a „trendy“ pšenice špalda, v níž činí obsah lepku kolem padesáti procent a je obecně o zhruba dvacet procent vyšší než v klasické pšenici. (Poněkud odlišná je situace pro osoby s nesnášenlivostí lepku: „Pacienti s intolerancí lepku špaldu mohou snášet dobře,“ říká gastroenterolog Pavel Kohout v článku 7× o celiakii.)
Kde všude je lepek
Lepek ale samozřejmě obsahují i potraviny nebo nápoje, zejména pak pivo (nejvíce ale nápoje vyráběné přímo ze sladu), také ale třeba některé majolky či tatarské omáčky.
Kečup, majolka, tatarka, dresink… řada z těchto potravin obsahuje lepek
A konečně lepek je také součástí celé řady dalších potravin, jako je droždí, nealkoholické pivo, některé rýžové vločky či produkty z kukuřice či některé kečupy a sojové omáčky.
V posledně jmenované skupině potravin, nápojů a pochutin je ale lepek v množství pod hranicí 20 mg / kilogram potraviny, a tyto produkty tak splňují označení pro bezlepkové potraviny.
Hodnoty je třeba sčítat
Miligram k miligramu se tak sčítá, aniž o tom konzument ví. I tělo celiaka si přitom dokáže s určitým množstvím lepku poradit – některé zdroje uvádějí množství 20 mg na osobu a den, dříve se považovalo za maximální množství 50 mg denně. Právě proto se tak mohou označovat jako bezlepkové i takové potraviny, v nichž tato látka v malém množství je. Reálně ale konzumujeme lepku mnohem více, především pak ti, kteří pravidelně jí pekárenské produkty a popíjí pivo.
Bezlepkové potraviny byly ovšem po mnoho let na našem trhu hodně drahé a jejich výběr velmi úzký. To se ale v poslední době radikálně mění a spotřebitelé tak mají na výběr nejen z rostoucí škály potravin, ale i hotových nebo předpřipravených jídel. Příkladem stoprocentně bezlepkového programu je třeba společnost Expres Menu, která používá jako alternativu k pšeničné mouce bezlepkovou rýži, kukuřičnou, nebo dokonce banánovou mouku. Produkty bez lepku si lze při nákupu snadno vyfiltrovat také v online supermarketech Košík.cz či Rohlík.cz nebo vybírat ve specializovaných e-shopech. Zastoupeny jsou i v běžné maloobchodní síti, kdy například řetězec Albert má nabídku bezlepkových potravin připravenou ve spolupráci se Sdružením celiaků ČR.
ČLÁNKY DO MAILU