„Jaká je platnost poukazu na vyšetření a ošetření? V době, kdy mi lékař vystavil poukaz na rehabilitaci, mě bolela záda tak, že jsem na ni chodit nemohla, a teď prý už není platný.“ Podobné dotazy nejsou ojedinělé. Poukazů, s nimiž se pacienti setkávají, je několik druhů a jak vysvětluje Oldřich Tichý ze Všeobecné zdravotní pojišťovny, platí pro ně různá pravidla.
Poukaz na rehabilitaci
Rehabilitace, resp. fyzioterapeutická a ergoterapeutická péče se předepisuje na formulář nazvaný Poukaz na vyšetření/ošetření FT a ten má platnost sedm dní od vystavení. Lékař by vás na tuto skutečnost měl raději upozornit, ale když se na poukaz pozorně podíváte, tak na něm informaci o sedmidenní platnosti najdete.
To, že má poukaz sedmidenní platnost, neznamená nutně, že pacient má hned chodit rehabilitovat. Je běžné, že vás na příslušném odborném pracovišti objednají s nějakým odstupem nebo v termínu podle vaší dohody. Poukaz je jen třeba do sedmi dnů uplatnit. V praxi některá pracoviště fyzioterapie akceptují i „prošlý“ poukaz vzhledem k tomu, že pacient se může objednat po telefonu a poukaz odevzdá až při své první fyzické návštěvě v předem dohodnutém termínu.
Pokud již poukaz neplatí, musí pacient svého lékaře informovat, že rehabilitaci ap. neabsolvoval, a požádat ho o vystavení nového poukazu na základě posouzení aktuálního zdravotního stavu.
Poukaz na ošetřovatelskou a rehabilitační péči a na domácí péči
Omezenou platnost mají i další dva formuláře na vyšetření/ošetření, a to poukaz na ošetřovatelskou a rehabilitační péči (ORP) a poukaz na domácí péči (DP). Na nich lékař vyplňuje přesný údaj, do kdy poukaz platí (Platnost poukazu do…). V tomto případě je časové omezení nutno skutečně dodržet, protože péči poskytnutou po vypršení platnosti by už pojišťovna nemohla uhradit.
Například u domácí péče nemá doba od data vystavení poukazu do vyplněného data platnosti překročit tři měsíce. Pak je třeba znovu zhodnotit stav pacienta a případně předepsat poukaz nový.
Tzv. doporučení
Zbývající dva poukazy na vyšetření/ošetření, s nimiž se pacienti mohou setkat, nesou označení K a Z. Poukaz na vyšetření/ošetření K je určen k vyžádání konziliárního vyšetření, vyšetření či ošetření specialistou a k doporučení převzetí do péče.
Vystaví vám ho například praktický lékař, pokud vás posílá k odbornému lékaři, ale i odborný lékař, který vás odesílá k jinému specialistovi. A byť není stanovena obecná povinnost mít vždy doporučení od svého praktického lékaře, odborní lékaři ho ve většině případů vyžadují (Doporučení obvoďáka nepotřebujete, i když vám tvrdí opak).
Poukaz na vyšetření/ošetření Z po vás určitě vždy chtít budou, protože je určen k vyžádání vyšetření rentgenem, ultrazvukem, magnetickou rezonancí, metodami nukleární medicíny apod.
U obou těchto poukazů sice není stanovena jejich platnost, ale samozřejmě se předpokládá, že lékařem předepsané vyšetření absolvujete co nejdříve.