Teoretická povinnost registrace veškerých chovů drůbeže, tedy i takzvaných dvorkových chovů slepic, zakotvená v aktuálně platném předpisu EU (nařízení o zdraví zvířat, označovaném také jako AHL) se s pravděpodobností hraničící s jistotou drobnochovů drůbeže na našem venkově týkat nebude. Předpokládá to jak vedení Ministerstva zemědělství (MZe), tak Státní veterinární správy (SVS).
Uvádět množství drůbeže nařizuje EU
Evidence drůbeže, respektive povinnost registrovat chovy drůbeže, je přitom skutečně součástí uvedeného evropského nařízení, které je mimochodem v platnosti už řadu let – od roku 2016. Toto nařízení ale zároveň dává členským zemím možnost z této povinnosti vyjmout některé chovy představující „nevýznamné riziko“. Potíž je ale v tom, že do současné doby není zřejmé, jakými pravidly by se měly takové výjimky řídit – Evropská Komise totiž dosud nevydala příslušný prováděcí předpis. Jeho vydání nicméně očekává MZe „v nejbližší době“.
Podle MZe tak platí, že evidenci nepodléhají chovy do 500 kusů drůbeže, chovy produkující násadová vejce do 100 kusů a chovy produkující konzumní vejce, která nejsou uváděna na trh.
Veterináři na kontroly u drobných chovatelů stejně nemají kapacitu
Ke zpřísnění uvedených pravidel by ale dojít mohlo, téměř jistě se ale nebude týkat případů, kdy zejména na našem venkově chová poměrně velké množství lidí několik kusů slepic. A to zejména právě kvůli produkci vajec pro osobní potřebu, případně pro své blízké a známé.
Kontrolu takových chovů by kapacitně nezvládli ani veterináři, neboť chov několika slepic je na našem venkově mezi jeho obyvateli hodně rozšířen, a navíc se jejich počet rozšiřuje, neboť zájem lidí o vlastní vejce z malochovu roste. „Tendence kontrolovat takové chovy určitě neexistuje,“ uklidňuje přitom i mluvčí SVS Petr Vorlíček.
Krmit drůbež zbytky je zakázáno
To se týká i další nepříliš známé povinnosti, což je zkrmování v domácnostech vyprodukovaných odpadů. Podle nařízení Evropského parlamentu o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu je totiž krmení hospodářských zvířat odpady ze stravovacích zařízení (kuchyňskými odpady) také zakázáno.
I to je ale v praxi v drobnochovech drůbeže (a nejen drůbeže) u nás běžným zvykem. Ale ani v tomto případě se nepředpokládá, že by bylo zkrmování kuchyňských zbytků předmětem kontrol, pokud by šlo o hospodářství s několika kusy slepic. Důvodem je právě výše zmíněné nevýznamné riziko možné kontaminace krmení a potenciální riziko šíření nákaz.
Hospodářská zvířata by neměla být krmena zbytky z restaurací
Skutečností ale je, že zbytky jídel mohou být nedostatečně tepelně upravené nebo mohou být kontaminovány probíhající nemocí u konzumentů, největším rizikem jsou ale zoonózy – nemoci přenosné ze zvířat na člověka. Zoonózy se přitom velmi často přenášejí právě kontaminovanou stravou a při přímém kontaktu se zvířaty, což je také jedním z důvodů obecného zákazu krmení zvířat kuchyňskými zbytky.
Ze stejného důvodu by také neměla restaurační zařízení prodávat své odpady chovatelům hospodářských zvířat, ale musí je podle daných pravidel zlikvidovat.
Závěr? Změny se neočekávají
Tak či tak, domácí chovy drůbeže nejsou specifikem pouze v naší zemi, slepice, ale i další druhy drůbeže chovají lidé na venkově i v celé řadě dalších zemí EU, a možná ještě ve větší míře než u nás. Striktní dodržení evidence veškerých drobnochovů je proto nepřijatelné napříč celou EU. To tak dává předpoklad k tomu, že výjimky z nařízení AHL budou stanoveny s ohledem na tento stav, a pro drobnochovatele drůbeže by se tak v budoucnosti nic měnit nemělo.
ČLÁNKY DO MAILU