Komedie,komedie a nic jiného než komedie.Není to jedno jestli je v hledišti 5 nebo 15 tisíc lidí. Ten z té superstar měl dávno odstoupit nebo ho měli zavřit.Já jsem roušku na hubě nikdy neměl a nikdy si ji nedám.Nejsem pes.Jejich opatření nedodržuju a kašlu na ně.V mojí hospodě sedí všichni pohromadě,nikdy jsem ji nezavřel a nikoho s rouškou tam nechci vidět.
Je to opravdu divadlo. Již jsem to asi psal, ale nejzajímavější je, jak se mění názory epidemiologů. Čím vyšší funkce, tím vyšší připosranost a naopak.
Malý příklad:
Doc. Maďar ještě asi týden před vypuknutím epidemie u nás, kdy v Lombardii byla epidemie v plném proudu a umírali lidé, doporučoval v cestovatelské poradně na stránkách Avenier, aby lidé na lyže do Itálie v klidu odjeli, protože v lyž. centrech prý nákaza nehrozí. Bohužel zrovna na Tonale bylo epicentrum a pan docent se tvrdě mýlil a posílal lidi do pekla.
No a když dostal funkci hlavního koordinátora, převlékl kabát a nechal by nás nejraději chodit v rouškách co nejdéle, možná napořád.
A druhý příběh:
Když pan náměstek Prymula dostal na starost protiepidemická opatření, vyhlásil zákaz vycházení, přísná omezení ...atd. všichni známe.
No a když byl odejit z ministerstva a neměl žádnou odpovědnost, byl mezi prvními, kdo doporučoval lidem dovolenou v Chorvatsku.
Tak nějak to chodí ve světě dospělých.
Stačí si přečíst Mňačkův román "Jak chutná moc"
18. 6. 2020, 21:02 editováno autorem komentáře