Nakonec jsem se to donutila přečíst celé. Ale je to nicneříkající blábol, ze kterého vůbec nic nevyplývá. Záplava zbytečných slov bez podstaty. Promiňte, ale vůbec nic jste vlastně nesdělil.
Já si myslím, že k očkování by se nikdo neměl nutit, každopádně setkala jsem se s člověkem,který prodělal klíšťovou encefalitidu a byla jsem v té chvíli šťastná, že mám sebe i děti naočkované, opravdu je to jediná obrana a prevence.
Tak po prvních dvou dílech, jsem tímto pokračováním velice zklamaný. Opravdu nic neříkající teoretické blábolení vhodné tak pro uspávání europosranců. Přínos pro rodiče s dětmi NULA. Přínos pro rozhodování o očkování NULA.
Pokud státu jednou přiznáme právo panovat nad naším tělem, a rozhodovat, které očkování nám nařídí, které nám povolí, a které nám zakáže, ztrácí vládci jakoukoliv motivaci rozhodovat nestranně a v náš prospěch. Zato rozhodování ve prospěch zájmů lobbistů je více než pravděpodobné.
Nejen proto je správné předat zájem o vlastní zdraví do rukou lidí samotných.
Lékaři sice budou protestovat, že pokles proočkovanosti způsobí epidemii. Ale jako odborníci by měli být rádi: Měli by více práce, více bodů, větší plat. Pokud by epidemie opravdu vznikla a šířila se mezi neproočkovanými, byla by to pro farmaceutické firmy nejlepší reklama na očkování. A ti, které by to postihlo? Vždyť každý z nás by měl nést odpovědnost hlavně za vlastní život. Každý náš špatný krok může být ten poslední.
Jen jeden příklad za všechny: Přestože politici EU sami rozhodli, že v očkovacích látkách pro děti by neměla být rtuť, stejně tak dokázali rozhodnout, že očkování proti prasečí chřipce nakoupí od GlaxoSmithKline, přestože obsahuje (na rozdíl od konkurence) thimerosal (sloučeninu rtuti). Jen politické rozepře způsobily, že nebylo nakonec povinné. A nejen to. Látku, kterou měly být naočkovány statisíce lidí, chtěla povolit bez řádného testování, které je jinak povinné (=státem přikázané) pro všechny ostatní léky. Očkovací látka se nakoupila, a nakonec se nechala odborně zlikvidovat. Firmy tedy měly hned dvojí zisk.
Stát v tomto případě jenom reaguje na poptávku ze strany občanů. Převážná většina svéprávných občanů vůbec nestojí o to, aby mezi nimi pobíhali svobodomyslní roznašeči tubery, černého kašle a žloutenky.
Pokud chcete žít ve společnosti ostatních lidí a užívat výhody takové společnosti, budete se muset smířit s tím, že veškeré svobody a práva jednotlivce určuje většina. Je to blbé, ale je to tak. Svobodný je člověk snad jen v pralese - a to ještě jenom za předpokladu, že si tam nepřivede manželku. :-)
(Pochopitelně je nezbytné zajistit, aby stát prosazoval skutečně zájmy svých členů (tedy občanů) a nikoliv zájmy zahraničních společností. Ale to už je otázka veskrze organizační.)
K poslednimu bodu - to neni otazka organizacni. V pripade statu jde vzdy o klasicky principal - agent problem, ktery je neodstranitelny. Vyplyva primo z podstaty vztahu, kdy dusledky jednani primo nese jina osoba nez rozhodujici.
Pral bych ti ockovani, ktery ti zpusobi trvaly vedlejsi ucinky, tak jako se u mne po ockovani proti zloutence objevila seborhea na obliceji a neustale se rozsiruje, navic na to neni lek, da jen potlacovat. A nejsem jedinej. Vsechno je dneska jenom za*ranej byznys a farmaceuticka lobby nezna hranic.. Jednou se to povoli a pak se jeste budes divit, co za hnusy do tebe budou pichat.
Pán doktor, ďakujem za úprimný článok. Ako zástupca o.z. Iniciatíva pre uvedomenie si rizík očkovania súhlasím, že v prvom rade by mali byť pri každej vakcíne dôkladne preskúmané jej skutočné riziká a prínosy, vrátane individuálnych kritérií pre konkrétneho človeka. Na trh, čo i len "dobrovoľný", by mala ísť len vakcína, ktorá by bola pre pacienta preukázateľne výhodná. Toto by mal napokon zaručovať už systém registračných skúšok, ale nikdy na to nestačil a nielenže sa to nezlepšuje, ono sa to zhoršuje (dokonca sa už pri skúškach ani nepoužíva placebo)!
Žiaľ, pre odbornú diskusiu o jednotlivých vakcínach absolútne chýba "druhá strana", pretože regulačné a rozhodovacie úrady žiadnu diskusiu nepripúšťajú. Je to postoj hoden monarchie, nakoľko svoju pozíciu nedokážu argumentačne podložiť. To tiež čosi vypovedá o stave demokracie atď, ale to je na dlhú debatu.
Podotýkam, že v našom združení sú aj lekári, dokonca tvoria 2 z 5 členov Rady. Že nejde o problém "neodbornosti" svedčí aj fakt, že keď polemiku otvorí odborník, je obeťou rovnakého spochybňovania, a rovnako bez argumentov. Pozrite sa na reakcie Dr. Špánikovej na Dr. Elekovú kvôli článku v magazíne Dieťa 3/2013: http://www.dieta.sk/index.php?page=1&type=news&id=11&method=main&art=3509
Pritom je zjavné, že rozhodovanie o očkovacích programoch je veľmi ďaleko od jasného a objektívneho hodnotenia rizika a prínosu. Spomeňme vakcínu proti hepatitíde typu B (sexuálne a krvou prenosné ochorenie) povinnú pre dojčatá, povinné očkovanie adolescentov proti čiernemu kašľu (SR), očkovanie proti HPV, proti chrípke, a mohli by sme dlho pokračovať.
Je už len dôsledkom, že sa boj presúva už priamo do sféry základných ľudských práv - pretože ohrozené je právo na rozhodovanie o svojom tele.
Verejnosť sa dlho spoliehala na lekárov, že garantujú odbornú stránku očkovania, a tí fatálne zlyhali. Absurdnosť situácie však už je natoľko zjavná, že ju začínajú chápať už aj laici. Bolo by veľmi prínosné, keby sa konečne zobudili aj lekári, pretože systém je už tak zvrátený, že stavia lekára proti pacientovi, a to si snáď nikto nepredstavoval počas štúdia medicíny.
Preto aj keď s Vami nesúhlasím v oblasti ľudských práv (podľa mňa je právo rozhodovania o vlastnom tele posvätné), veľmi vítam, že ste sa do diskusie o očkovaní verejne zapojili. Ste nádejou, že sa možno ďalší lekári snáď prebudia z narkózy a začnú samostatne vyhľadávať informácie a rozmýšľať.
ČLÁNKY DO MAILU