Názor k článku Povinné versus dobrovolné očkování? Klasický kočkopes od Standa - Pokud státu jednou přiznáme právo panovat nad naším...

Pokud státu jednou přiznáme právo panovat nad naším tělem, a rozhodovat, které očkování nám nařídí, které nám povolí, a které nám zakáže, ztrácí vládci jakoukoliv motivaci rozhodovat nestranně a v náš prospěch. Zato rozhodování ve prospěch zájmů lobbistů je více než pravděpodobné.

Nejen proto je správné předat zájem o vlastní zdraví do rukou lidí samotných.

Lékaři sice budou protestovat, že pokles proočkovanosti způsobí epidemii. Ale jako odborníci by měli být rádi: Měli by více práce, více bodů, větší plat. Pokud by epidemie opravdu vznikla a šířila se mezi neproočkovanými, byla by to pro farmaceutické firmy nejlepší reklama na očkování. A ti, které by to postihlo? Vždyť každý z nás by měl nést odpovědnost hlavně za vlastní život. Každý náš špatný krok může být ten poslední.

Jen jeden příklad za všechny: Přestože politici EU sami rozhodli, že v očkovacích látkách pro děti by neměla být rtuť, stejně tak dokázali rozhodnout, že očkování proti prasečí chřipce nakoupí od GlaxoSmithKline, přestože obsahuje (na rozdíl od konkurence) thimerosal (sloučeninu rtuti). Jen politické rozepře způsobily, že nebylo nakonec povinné. A nejen to. Látku, kterou měly být naočkovány statisíce lidí, chtěla povolit bez řádného testování, které je jinak povinné (=státem přikázané) pro všechny ostatní léky. Očkovací látka se nakoupila, a nakonec se nechala odborně zlikvidovat. Firmy tedy měly hned dvojí zisk.