Čistíte si pravidelně zuby, používáte dentální nit, mezizubní kartáčky i ústní vodu a domníváte se, že pro zdraví už nemůžete nic víc udělat? A nezapomněli jste náhodou ještě na jazyk? „Řádná ústní hygiena by se měla skládat z důkladného očištění zubů, okrajů dásní, ale také setřením povlaku z jazyka. Na povrchu jazyka denně vzniká a průběžně se koncentruje velké množství patogenních bakterií, které se polykáním dostávají do našeho těla,“ vysvětluje Marta Krybusová, zubní hygienistka kliniky Program H Plus (http://www.programhplus.cz/).
Jemný povlak na jazyku je zcela normální
Povlak na jazyku je jednou z příčin páchnoucího dechu.
Normální jazyk má narůžovělou barvu, nebolí a může být pokrytý jemnou vrstvou bílého povlaku. Jemný bělavý povlak na jazyku není patologický stav, protože sliznice dutiny ústní se neustále obměňuje, odumřelé buňky se začnou odlupovat, smíchají se slinami a zbytky potravy a vznikne povlak.
Marta Krybusová uvádí případy, kdy může povlak dokonce upozorňovat na nějaký zdravotní problém:
- Pokud se na sliznici tváří a jazyka vytvoří bělavé povlaky, které se dají lehce setřít, může to být projevem infekce dutiny ústní kvasinkami Candida albicans. Převážně bývají postiženi jedinci se sníženou imunitou (např. u AIDS).
- Pokud se vytvoří bělavé povlaky, které setřít nelze, označují se jako leukoplakie. Leukoplakie už je do jisté míry nežádoucí, jedná se o dysplazii epitelu (poruchu vývoje a růstu epitelu) a může být prekancerózou, tedy stavem, z něhož se vyvíjí rakovina. Příčinou může být například kouření, alkoholismus. V těchto případech je dobré navštívit lékaře a nechat se vyšetřit.
- Silná bílá vrstva povlaku může signalizovat potíže s trávicím traktem.
- Nažloutlý, těžký povlak může signalizovat potíže s játry, žlučníkem či cholesterolem, dnou nebo vysoký krevní tlak.
- Suchý jazyk může být známkou dehydratace, proto bych doporučovala zvýšit příjem tekutin min. na 2 l denně.
Jazyk – ranní „smetiště“
Na jazyku se usazuje ten samý povlak jako na zubech. Zuby si čistíme kartáčkem, ale jazyk je někdy opomíjen. Povlak na jazyku údajně poukazuje na přítomnost toxinů a také způsobuje nepříjemný zápach z úst. „V noci, v době odpočinku našeho těla, vytěsňují některé orgány (např. ledviny, játra, plíce, slinivka) toxiny právě na povrch jazyka. Proto je důležité si jazyk čistit. Čištění jazyka doporučuji 2× týdně, při zápachu z úst 1× denně,“ podotýká zubní hygienistka.
Z podobných poznatků vychází i ájurvéda, podle níž je stav jazyka po ránu ukazatelem ama (toxického odpadu v těle). Na nahromadění velkého množství toxinů upozorňuje právě bílý povlak na jazyku.
Škrabka na jazyk je dobrý doplněk dentální hygieny
Na čištění jazyka je nejlepší používat speciální pomůcku k tomu určenou. Použití není nikterak obtížné, ani nezabere moc času. A jak přesně škrabku používat? „Škrabku nasadíme na kořen jazyka co nejdále do úst a celý jazyk setřeme jedním tahem přes hřbet až ke špičce jazyka. Škrabku opláchneme pod proudem tekoucí vody a postup několikrát opakujeme. Doporučuji škrabku, jejíž jedna část čistí a druhá měkčí masíruje,“ vysvětluje dentální hygienistka.
Čištění jazyka sice není těžké, ale asi nepatří zrovna mezi nejpříjemnější činnosti. Lidem se silným dávicím reflexem se může při seškrabování jazyka udělat nevolno. Ale jde s tím vůbec něco dělat? „Těm, kteří trpí nevolností při čištění jazyka, bych doporučila potřít jazyk sodou bicarbonou. Zmírňuje dávivý reflex,“ radí zubní hygienistka.
Věděli jste, že…
…když sníte sladkost, cukr se dostane do chuťových pohárků na jazyku a jestliže není jazyk vyčištěn, cukr se ještě několik hodin poté uvolňuje do dutiny ústní?
Taková škrabka na jazyk je v podstatě úplně obyčejná věcička, kterou lze snadno nahradit, a to lžičkou nebo kartáčkem, což potvrzuje i zubní hygienistka.
Sladké jídlo vám zanechá na jazyku neviditelný povlak.
„Pokud nemáte k dispozici škrabku, postačí použít např. kávovou lžičku, příjemnější je z umělé hmoty. Postup je stejný jako při použití škrabky. Čištění jazyka pomocí zubního kartáčku je také možné, ale při nesprávné manipulaci hrozí poranění. Doporučuji měkký kartáček, který by ovšem neměl být stejný jako na zuby. Škrabka je dle mého názoru nejúčinnější.“
Pokud při péči o chrup používáte více nástrojů a přípravků, možná už jste se někdy rozhodovali nad tím, co použít jako první a co až nakonec. Jak je to v případě škrabky a ústní vody? Má se ústní voda použít před, nebo až po seškrábnutí povlaku z jazyku?
„Antibakteriální ústní voda by se měla používat na závěr celé ústní hygieny. Lze použít i 3% peroxid vodíku, který je vhodný pro rozpad anaerobních bakterií. Jeho doba používání je omezena na 1 týden. Ústní vody dezinfikují, zápach z úst zakrývají, ale neodstraňují příčinu.“
Zvrásněný jazyk „nahrává“ povlaku
Máte spíše úzký a hladký jazyk, anebo široký a zvrásněný? Pokud na vás sedí spíše druhá varianta, máte k tvorbě povlaku na jazyku větší sklon, protože právě tvar a povrch jazyka jsou v tomto ohledu významnými činiteli.
přečtěte si také: Víte, jak si správně vyčistit zuby?
„Člověk se širokým a zvrásněným jazykem má větší sklon jak k tvorbě povlaku, tak i k zápachu z úst (halitóze), než člověk s jazykem úzkým a hladkým. Na povrchu jazyka se nacházejí výběžky (papily), v nichž se ukrývají anaerobní bakterie (žijí bez přítomnosti kyslíku, ten je v podstatě zabíjí). Tyto bakterie produkují plyny, např. sirovodík. Tyto plyny jsou velmi páchnoucí a způsobují zápach z úst.“
ČLÁNKY DO MAILU