Vemte si:
holínky, montérky, aspoň dva páry gumovejch rukavic,
lopatu, smeták, hadry,
lekárničku s nějakou kvalitní desinfekcí na rány,
větší balení sava (nebo jiné chlorové desinfekce),
větší množství balené pitné vody a vody na umytí
a máte-li, tak motorovou pilu a přilbu.
Případně igelit, pokud pojedete zpět autem bez převlečení, ale doporučuji raději se trochu omýt a převléknout.
Pokud s tímhle přijedete do postižených míst a budete místním celý den pomáhat, nikdo vás odsuzovat nebude.
A je to velmi dobrý zážitek, možná to i trochu změní žebříček hodnot …
Pan Klimeš si asi neuvědomuje, že fotografové a kameramani prokazují lidem ze zatopených oblastí skutečně velkou službu. Kolik peněz už vybraly humanitární organizace na pomoc obětem povodní? Myslíte si, že by lidé posílali dárcovské sms, nebo peníze na účty, kdyby neviděli ty hrozné záběry a fotky? Určitě ne. Zrovna včera jsem na Radiožurnálu slyšel mluvčího Adry, jak fotografům a kameramanům děkuje za skvělou spolupráci a zdůrazňoval to, co jsem již zmínil. povodňová turistika mi rozhodně přijde horší.
Povodňoví turisté jsou schopni obtěžovat místní lidi okouněním a překážením v době, kdy ti musí makat, aby z baráku co nejrychleji vyvezli bahno a otevřeli podlahu kvůli vysušení. Nemám problém když se podívají odněkud z dálky, ale mám zkušenost, že vlezli málem do baráku jako do ZOO.
Profesionální a dobří amatérští fotografové jsou schopni splynout s postiženými lidmi, ti je neberou jako něco rušivého a díky tomu zachytávají na fotografii jejich příběh.