V kuchyni má koření nejčastěji sypkou podobu a různé prášky od sebe rozlišujeme především barvou a vůní nebo podle nápisu na štítku kořenky. Zkušený kuchař jistě pohledem rozezná sladkou papriku od pálivé, stejně tak kurkumu od směsi kari nebo granulovaný česnek od mletého zázvoru.
Jak roste koření
Jak vypadá koření předtím, než se dostane do sáčků nabízených v regálech supermarketů? Někdy jsou to listy, jindy kořeny, květy nebo plody rostlin. Každému druhu vyhovují jiné podmínky pro růst, některé k nám putují opravdu z velké dálky. Proto bylo i v dávných dobách koření ceněno zlatem a mořeplavci ze svých nebezpečných výprav přiváželi právě pytle voňavých prášků.
Koření nejen mění chuť a barvu pokrmů, mnohdy má blahodárné účinky na naše zdraví. Podívejme se, jak roste koření:
Zejména díky zrychlenému cestování se nám do kuchyní může dostat i to nejvzácnější koření, které nelze v našich podmínkách vypěstovat.
Údajně jedním z prvních v kuchyni užívaných koření je kmín, bez kterého si těžko představíme chléb nebo třeba pečené maso. Svědčí o tom přítomnost kmínu v archeologických nálezech.
K nejdražšímu koření patří určitě šafrán, který již nemusíme vozit z velké dálky. Rostlinu původem ze západní Asie lze dnes pěstovat i v Evropě. Cenu tedy určuje poměrně vysoká náročnost pěstování a hlavně sklizně. To, co známe jako koření, jsou ručně natrhané čnělky (tedy duté části pestíku). Pro představu: k získání jednoho gramu tohoto vzácného koření je zapotřebí sto padesát až dvě stě kvítků rostliny.
ČLÁNKY DO MAILU