Většina z nás už snad není jen tím pasivním nákupčím, který vybírá jen podle ceny, obrázku na obale případně lákavých podtitulů „nejlepší,“ „nejčerstvější“ nebo „prvotřídní“. Začítáme se do titěrné změti písmen v mnohořádkovém složení, valíme oči a mnohdy vracíme alchymistovu surovinu zpátky do regálu. Jsme na správné cestě, jen tak lze docílit alespoň částečného vymýcení blafů a výživově nehodnotných potravin z českých prodejen. Jenže, k čemu nám je povědomí o složení, zbavení se tlaku z reklamy na nejovocnější jogurty, když prodejce následně potraviny špatně skladuje? Což se mnohdy nemusíme vůbec dozvědět.
Čtěte také: Kdy se jídlo začne skutečně kazit?
Poznáte špatně skladované maso?
Jestli byly banány ještě včera půl dne složené na paletě, do které pralo slunce, dnes asi nepoznáte. S nanuky je to jiné, rozmrazený a znovu zamrazený cuc na kládě snadno odhalíte i skrze obal. Ale poznáte třeba špatně skladované maso? S tím není žádná legrace. Maso, vejce či mléčné výrobky skladované za jiných než doporučených teplot vám do střev mohou přihnat uragán, zapříčinit zvracení, křeče v břiše nebo horečku. Když budete mít štěstí, ze špatně skladovaného, případně upraveného masa nedostanete salmonelu. Když budete mít štěstí.
Čtěte také: Vajíčka jsou zdravá! Mňam!
Opravdu nemusí být člověk vystudovaným veterinárním lékařem, humánním doktorem, absolventem přírodních věd nebo zemědělské univerzity, aby věděl, že syrové potraviny, v tomto případě živočišného původu, se musejí odpovídajícím způsobem uchovávat. Ale víme my, jak a při jakých teplotách má prodejce potraviny uchovávat, aby v nich nezmnožil bakterie a nám tak nenasadil do těla bacila?
Jak mají výrobci skladovat mléčné výrobky a maso?
Informace o skladování živočišných potravin musí být vždy uvedeny na obale. Většinou tento údaj najdete pod složením daného výrobku. Jsou to údaje doporučené prodejcem. Státní zemědělská a potravinářská komora shrnula několik základních zásad, které by měl zákazník v obchodě i hospodyňka doma vědět. Prodejci mají povinnost udržovat potraviny při stanovených teplotách, a tyto teploty také kontrolovat.
Uvádíme pro představu, jak to má být:
- 7 °C pro maso vepřové, hovězí, skopové a velké zvěře
- 4 °C pro maso drůbeže, králíků a drobné zvěře
- 3 °C pro vnitřnosti
- 5 – 18 °C pro vejce (nekolísavá teplota)
- 4 – 8 °C pro mléčné výrobky jiné než UHT, sterilované a sušené
- 0 °C pro čerstvé chlazené ryby (teplota tajícího ledu)
- Ostatní výrobky musí být uloženy při teplotách stanovených výrobcem
Kromě toho, že balené potraviny živočišného původu musejí být správně označeny, musí být například uvedena doba minimální trvanlivosti, popřípadě doba použitelnosti s uvedením podmínek skladování, jsou právě za nejčastější prohřešky považovány problémy s teplotou.
Za samozřejmé lze považovat to, že prodávat potraviny s prošlou dobou použitelnosti je nepřípustné a že nabízené potraviny musejí být po celou dobu uvádění do oběhu chráněny před jakoukoli kontaminací a před přímým vlivem klimatických podmínek. A tyto všechny podmínky kromě samotného zákazníka kontrolují také inspektoři Státní veterinární správy.
Přečtěte si dále: Jídlo ve fast foodech je nezdravé, ale ne kvůli tučnosti. To je to nejmenší
Jsou-li podmínky skladování dodrženy, což si můžete ověřit přímo na prodejně v chladícím boxu, je dále dobré vědět, jak takovou zkaženou potravinu poznat. U masa a salámů můžete zapojit čich a zrak. Stárnoucí maso tmavne a uvolňuje se z něj šťáva, což poznáte i u baleného masa. Ano, to je přesně ten důvod, proč prodejci pod tácek s masem dávají savou buničinovou podložku. Zkažená vajíčka většinou poznáte až doma, když je vhodíte od vody. Staré plave, čerstvé zůstane u dna. V obchodě si vždy řádně prohlédněte celé plato, vyvarujte se plesnivých, nakřáplých a prošlých vajec. Stejně jako ze zkaženého masa vám z nich hrozí salmonela. U jogurtů a mléka obloukem obcházejte bomby skryté pod nafouklými víčky a v odulých krabicích.