Ve čtvrtek 21. července projede Prahou cyklojízda. Tentokrát bude spojena s výletem v čase do období, které zná řada účastníků jízdy jen z kočárku. Po stopách zmizelých, poničených i dochovaných plastik ze 70. a 80. let povede lidi na kolech sochař Pavel Karous ze skupiny Vetřelci a volavky, která dokumentuje normalizační umění.
Obsese plastikami vodních ptáků
„V období normalizace u nás vzniklo obrovské množství soch. Zákon tehdy nařizoval vyčlenit v rozpočtu každé státní stavby 1 až 4 procenta nákladů na výzdobu. Toto „čtyřprocentní umění“ pak tvořilo estetické dominanty kolem vznikajících sídlišť, poliklinik, obchodních domů, výrobních podniků, administrativních a správních budov,“ popisuje historii sochař Pavel Karous. Protože se normalizační umělci chtěli vyhnout politickým tématům, vznikaly často mimozemsky vypadající objekty nebo sochy létajících volavek, podle nichž si skupina dala své jméno.
Cyklojízda vyjede v 18 hodin z náměstí Jiřího z Poděbrad, přes park Folimanka povede kolem Paláce kultury na Pankrác a do tréninkové kavárny Café Na půl cesty, kde je připraven koncert. Bude provázena výkladem.
Informace: http://www.cyklojizdy.cz/?p=1775
„Normalizační sochy mnohdy nejsou hodnotné a při opravách parků a ulic se často odstraňují. Na druhou stranu dnes ve veřejném prostoru umění nevzniká vůbec. Investoři nemají povinnost věnovat část peněz na umělecké projekty a veřejný prostor se čím dál víc ochuzuje. Chceme podpořit debatu o podobě našich ulic a náměstí,“ říká Vít Masare z iniciativy Auto*Mat.
Normalizační sochy najdete v Zelené mapě Prahy
Auto*Mat ve spolupráci se skupinou Vetřelci a volavky vydává u příležitosti cyklojízdy speciální edici Zelené mapy Prahy. Je v ní vyznačena cyklistická trasa, po níž si mohou zájemci sami naplánovat prohlídku zhruba 650 přežívajících normalizačních soch a plastik.
Zelená mapa představuje jiný pohled na město. Nejde o mapu dopravní, ale plán příjemných tras pro chodce, rodiče s dětmi, seniory a cyklisty, odpovědných obchodů a míst pro trávení volného času. Zelenou mapu připravuje občanské sdružení Auto*Mat, ale možnost vkládat do mapy všechna zajímavá místa, pokud splňují základní kritéria, je otevřena všem.
Po vydání tištěné Zelené mapy je spuštěna také webová verze nabízející mnohem více informací, než tištěná. Internetová verze Zelené mapy Prahy je dostupná na adrese www.zelenamapa.cz.
Čtěte také: Cyklostezky aneb všichni nenávidí všechny
Socha, co ztratila klíče
„Tak bizarní kombinace abstraktního a realistického umění nemá ve světě obdoby,“ uvádějí autoři projektu Vetřelci a volavky. Normalizační plastiky dělí do několika základních kategorií:
Ztratila klíče aneb dívka na malé
- Ztratila klíče (aneb také zvaná „dívka na malé“, pozn. red.) – realistické akty dívky sedící v dřepu. Postoj vycházel z tvaru bloku koupeného pískovce, sochař v rámci optimalizace práce a maximálního využití materiálu vtěsnal tyto nahé dívky do krychle, ne náhodou tyto sochy pak působí skličujícím pedofilním dojmem.
- Kyčelní kost mamuta – abstraktní plastiky silně inspirované tvaroslovím kostí, mořských vyplavenin a podobných přírodnin. Objekty vypadají jako po půdní erozi obnažené hroby nějakých prehistorických příšer.
- Trifidi - surrealistické, vertikální, většinou osově symetrické kašny, větrací komíny apod. Při troše fantazie si můžeme představit, že to jsou pomníky lidožravých v Číně vypěstovaných rostlin z apokalyptického románu Den Trifidů.
- Vetřelci – sochy vejcovitých forem měly evokovat optimistickou náladu nového života a vitality na tehdy vznikajících sídlištích. Nápadně připomínají kokony mimozemských příšer z amerického sci-fi filmu.
- Volavky - je neuvěřitelné, jaké oblibě se těšily plastiky vodních ptáků, rafinovaně kombinované s bazénky, vodními nádržemi a kašnami. Obsese byla podmíněna nejen fascinací zvířecí morfologií. Byl to i způsob, jak před schvalovací cenzorskou komisí naplnit podmínky socialistického realismu a zároveň se vyvarovat lidské figuye, kde by se autoři poplatným tématům nevyhnuli.
Více o projektu, mapy a fotogalerii najdete na http://www.vetrelciavolavky.cz.
A jaké kousky uvidíte během cyklovýletu? „Folimanka a Pankrác jsou díky svému rezidenčnímu charakteru na sochy z období normalizace mimořádně bohaté a potkáme tu řadu bizarností,“ láká sochař Pavel Karous, který odtud pochází. „Jsem jako houbař, který chodí po městě. Mezi prašivkami a jedovatými houbami se najdou i křemenáči a hřiby. Na trase cyklojízdy najdeme i ty nejlepší kousky, například odvážnou realizaci opěrné zdi u Nuselského mostu od Stanislava Kolíbala nebo progresivní plastiku Zdeňka Šimka ze šedesátých let. Bizarní je naopak památník na stanici Pražského povstání, který patří mezi nejunavenější sochařské výplody té doby,“ popisuje monumenty na trase prohlídky.
Zdroj: Auto*Mat, www.vetrelciavolavky.cz
ČLÁNKY DO MAILU