V hlavách mnohých lidí stále žije představa psychiatra jako poněkud roztržitého, od reality odtrženého, postaršího pána s plnovousem, který si mne bradu a podivně bručí. Přitom psychiatr je lékař jako každý jiný, má za sebou mnoho let náročných studií a jeho úkolem je pomoci pacientovi, nikoliv jej trápit.
Polovina populace byla, je nebo v budoucnu bude potenciálním psychiatrickým pacientem,
je přesvědčen Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. přednosta Psychiatrické kliniky 1. Lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Přesto v pacientech a často i v jejich okolí převládá dojem, že navštívit psychiatra je totéž jako nosit nálepku blázen.
Stačí přijít včas
Před maturitou jsem se složila a vyhledala psychiatrickou pomoc. Nepříjemně mě překvapilo, jak se ke mně lidé chovali, dávali mi dost najevo, že jsem jiná-nenormální,
popisuje své zkušenosti Monika Černá, která v současnosti úspěšně studuje vysokou školu.
Psychiatričtí pacienti se stejně jako slečna Monika obávají tzv. stigmatizace. Veřejnost se nesprávně domnívá, že psychiatričtí pacienti jsou nějak odlišní od ostatní populace. Nezáleží na tom, zda je u pacienta diagnostikována těžká schizofrenie nebo jen lehčí forma úzkostné poruchy, stejně je vnímán negativně,
vysvětluje As. MUDr. Martin Anders, Ph. D., odborný asistent Psychiatrické kliniky 1. LF a VFN. Právě strach ze stigmatizace je u mnohých pacientů tak silný, že se snaží ignorovat příznaky psychických problémů a k lékaři přichází často až po mnoha letech utrpení, které je však zbytečné. Přitom by stačilo přijít včas.
K lékaři je potřeba se vydat, kdy obtíže způsobují značnou psychickou nepohodu pacienta nebo jakmile pacient není schopen vykonávat každodenní činnosti, aniž by mu to nezpůsobovalo problémy,
dodává asistent Anders. Psychické problémy jsou navíc mnohem lépe léčitelné ve své počáteční fázi.
Co bude psychiatra zajímat
V psychiatrii již dávno neplatí, že lékař je tím, kdo přece ví, co je pro pacienta nejlepší a také mu to bez ohledu na jeho názor vnutí. Tento paternalistický postoj byl obvyklý v socialistickém zdravotnictví, nyní pacient aktivně spolupracuje na své léčbě a stává se více partnerem lékaře,
doplňuje profesor Raboch. Samozřejmě zde zůstává nerovnováha znalostí na straně lékařů, ale výrazně k lepšímu se změnil jejich přístup k pacientům. Přání pacienta samozřejmě musíme brát vážně,
dodává odborný asistent Anders. Podle něj se pacient sám rozhoduje o průběhu své léčby na základě informací podaných lékařem.
Samotné psychiatrické vyšetření je založeno především na rozhovoru s pacientem. Lékař se bude vyptávat na rodinnou i osobní anamnézu, včetně informací, zda někdo z rodiny trpěl duševním onemocněním nebo jak se vyrovnáváme se zátěžovými situacemi. Dále bude psychiatr zkoumat, kdy se objevily psychické obtíže a jak se projevují. Je rovněž možné, že také změří tlak, index tuku, váhu a výšku.
„Dobré“ rady okolí
Velkým problémem pro psychiatrické pacienty jsou „dobré“ rady jejich okolí. Často slýchají, že je potřeba se vzchopit, nemyslet na své obtíže a hlavně nepředstírat nemoc. Není neobvyklé, že si okolí o pacientovi myslí, že je jen líný, protože přece vypadá zdravě. Ve skutečnosti jsou psychická onemocnění stejnými nemocemi jako třeba společensky přijatelná cukrovka nebo vyšší tlak. Při jejich zanedbání hrozí vážné komplikace, včetně možné smrti, proto by pacient neměl návštěvu odborníka odkládat bez ohledu na poznámky „rádců“. Psychiatrie je obor, kde máme nejvíce odborníků mezi laiky, kteří mají pocit, že mu rozumí, byť to není vůbec pravda,
upozorňuje profesor Raboch.
Nebezpečná je také „samoléčba“ ordinovaná ať už samotným pacientem nebo někým z jeho blízkých. Panuje mýtus, že když je přípravek z přírody, tak je naprosto zdraví prospěšný a nemá žádné vedlejší účinky,
varuje Doc. MUDr. Dagmar Lincová CSc., zástupkyně přednosty Farmakologického ústavu 1. LF UK. Například třezalka snižuje účinnost léků na srdeční problémy a astma, navíc způsobuje nespolehlivost hormonální antikoncepce, vyloženě nevhodná je pro pacienty po transplantacích orgánů. Oblíbený potravinový doplněk ginko bilboa se nesmí užívat společně s acylpyrinem a léky snižujícími srážlivost krve, přípravek totiž zvyšuje krvácivost.
Pacienti se velmi obávají i antidepresiv v domnění, že jim zcela změní osobnost a podlomí jejich charakter. To je však pouhý mýtus, antidepresiva naopak člověku pomáhají, aby se vrátil zpět do běžného života,
dodává docentka Lincová. Vývoj antidepresiv šel přitom mimořádně kupředu a v současnosti mají minimum nežádoucích účinků. Stejně tak neplatí, že na antidepresivech vzniká závislost. Závislý se pacient může stát na alkoholu, ten bývá častou volbou v případě psychických problémů, anebo lécích na uklidnění, tzv. anxyolitikách. Ty mají své místo jako léky první volby ve fázi akutních psychických problémů, ale dlouhodobě problém neřeší, tam musí nastoupit terapie antidepresivy,
vysvětluje docentka Lincová. Antidepresiva přitom může předepsat i praktický lékař.