Vybrat si, zda budete v práci chodit jen na ranní, nebo jen na odpolední směnu, je v mnoha zaměstnáních prakticky utopie. Plán je jasný a střídání směn obvykle pevně dané, s možnými výjimkami, ale nikoli takovými, jaké si sami stanovíte. Kuchař, pekař, dělník ve výrobě či zdravotník si obvykle nemůže moc vybírat. Špatné nebo chaotické rozvržení směn dokáže s našimi biologickými hodinami výrazně zamávat. Kde a komu škodí nejvíce?
V noci se má spát
Biorytmus lidského těla je nastavený tak, že ve dne jsme aktivnější a v noci se nám chce spát. Pokud tento rytmus narušíme, můžeme mít potíže se spánkem nebo jeho kvalitou. Onehdy jsme vám představili Šimona, který kvůli své nepravidelné noční i denní práci „zabere“ i během odpoledního rozhovoru v kavárně. Vyrazil tehdy na speciální noční vyšetření. Jak dopadl? Ne, nemá bombu. Jen by pořád spal.
Největší zátěží jsou tak pro lidský organismus noční směny. Práce v noci představuje pro člověka nesoulad s jeho přirozeným biorytmem, tedy časem vyhrazeným pro spánek, stravování a sociální aktivity. Práce na směny, a mnohdy i chaotické střídání směn, tento přirozený biorytmus narušují a lidské tělo pak prochází podobným procesem jako při pásmové nemoci, tzv. jet lagu. Významnou roli hrají přestávky a množství odpočinku pro regeneraci. Společnost Déhora, která se zabývá plánováním a řízením pracovních sil ve společnostech se směnným režimem, uvádí, že bdění po dobu sedmnácti po sobě jdoucích hodin odpovídá fyzickému a psychickému stavu po požití dvou piv, tedy zhruba půl promile alkoholu v krvi.
Pracovník na směny má často kila navíc
Špatně nastavené směny mohou způsobit zdravotní potíže spojené s nevolností, nechutenstvím, zácpou nebo bolením hlavy. Jak dále uvádí Déhora, lidé s narušeným biorytmem také častěji trpí úzkostmi a depresemi. Z dlouhodobého hlediska pak mohou být nesprávně naplánované směny důvodem poruch trávení a obezity. Však už jsme dříve psali o tom, že práce na noční huntuje tělo a vede k tloustnutí. Radili jsme, jak se stravovat na noční, zda jíst, či hladovět, zda pak doma snídat, nebo jíst spát hladový. Rady na toto téma jsme hledali i u Petra Havlíčka, který nám doporučil, co konkrétně na nočních směnách jíst, abyste netloustli, což je u střídavých směn velmi časté: „Je to dáno nedostatkem spánku, vyšší hladinou kortizolu a zvýšenou hladinou hormonů, která zvyšuje chuť k jídlu,“ uvedl výživový poradce.
Třísměnný provoz je pro tělo nejlepší
Když už práce na směny, tak je podle společnosti Déhora pro lidské tělo nepřirozenější střídání směn ranní – odpolední – noční. Tělo se prý rychleji a lépe vypořádává s tzv. rychlou rotací, kdy se počet směn v řadě za sebou pohybuje podle namáhavosti práce v rozsahu dvě až čtyři směny. Takové střídání pomáhá předcházet hromadění nedostatku spánku během nočních a ranních směn.
Naopak pět nebo více stejných směn v řadě vede k vysokému pracovnímu vytížení, únavě a zvyšuje riziko zdravotních potíží. Délka směn by neměla překročit devět hodin a podceňovat bychom prý neměli ani řazení směn za sebou. „Riziko poranění je v průměru o 6 % vyšší při druhé noční směně, o 17 % při třetí noční směně a při čtvrté je to už o 36 %. U tří po sobě jdoucích denních směn se riziko úrazu sice také zvyšuje, ale podstatně méně,“ zaznívá ze společnosti Déhora.
Směnný provoz není pro každého
Takový provoz zvládají lépe mladší lidé a ti, kteří jsou více nezávislí a nemají rodinu. Biorytmus každého člověka je nastavený jinak a někteří lidé mohou mít dispozice k tomu, aby časté, a hlavně dlouhodobé střídání směn snášeli lépe než jiní. Schopnost zvládat práci na směny se mění i s přibývajícím věkem. Čím je člověk starší, tím potřebuje více času na to, aby se z náročných směn zotavil. Ale jsou lidé, kteří bez významných zdravotních problémů pracují ve směnném režimu až do důchodového věku, zatímco u jiných se postupně rozvíjejí zdravotní potíže již od věku kolem čtyřiceti pěti let.
ČLÁNKY DO MAILU