Kde loni otevřeli praktici a zubaři nové ordinace? Stále jich víc končí, než začíná

Příklady vychází ze seznamu Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která je největší na trhu. Na konci ledna zveřejnila předběžný soupis okresů s nově otevřenými ordinacemi. Jsou na něm ty, jež v roce 2023 čerpaly finanční podporu z programu VZP Plus, tedy až 800 tisíc korun na otevření praxe v oblastech, kde dětským i dospělým pacientům chybí základní zdravotní péče.

Celkem se v celé ČR díky pobídce pojišťovny otevřelo 47 nových ordinací ve 28 okresech a 13 krajích. Ambulance praktických lékařů pro děti a dorost vznikly loni nově také při 11 nemocnicích.

Nové ordinace otevřeli lékaři, kteří se vracejí po rodičovské nebo odcházejí z nemocničních ambulancí. O tom, že by se ale výrazně zvýšil celkový počet praktických lékařů třeba příchodem nového, silného ročníku, se mluvit nedá, říká pro Vitalia.cz ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Pomoc z krajů i obcí

Otevíraly se i další ordinace, které v seznamu VZP uvedené nejsou. Třeba v Jihomoravském kraji mají nově dětského praktika v Nemocnici Vyškov a v Brně čtyři nová pracoviště zubařů (viz box níže).

Kromě VZP vznik nových ordinací podporují samotná města, obce či kraje. Nejde jen o jednorázový příspěvek na vybavení ordinace nebo navýšení úhrad za vykázanou zdravotní péči, ale třeba i několikaleté dotování platu zdravotní sestry. Míra pomoci, stejně jako její formy, se liší.

Násobená pomoc zafungovala třeba v Třebíči, kde se loni o městskou dotaci úspěšně přihlásili dva zájemci a získali i podporu VZP. Novou ordinaci pro dospělé ve městě od 1. července otevřela společnost MP Medicare. Od 1. srpna mají také novou ordinaci pro děti a dorost společnosti MiniMedica.

Dotace pro pediatry a praktické lékaře spustila Třebíč loni, peníze jdou z městského rozpočtu. K programu město přistoupilo zejména z toho důvodu, že někteří lékaři, hlavně pediatři, odešli do důchodu, vysvětluje místostarosta Třebíče Miloš Hrůza. Městský úřad je každý rok ochotný lékařům rozdělit celkem dva miliony korun. Má ale podmínky: ordinace musí být otevřena pět dní v týdnu a vždy minimálně čtyři hodiny denně. Podporu je město schopné nově otevřené ordinaci vyplácet pět nebo deset let.

Nejde ovšem jen o peníze, ale i o poskytnutí zázemí pro nové ordinace a pomoc s administrativou. Jihomoravský kraj zřídil nové ambulance ve vlastních nemocnicích. Nové lékaře krajský úřad aktivně vyhledává a pomáhá jim s nezbytným vydáním souhlasu s poskytováním zdravotních služeb či s akreditací, aby si lékaři ve svých ordinacích mohli vychovat zástupce. Podle mluvčí úřadu Aleny Knotkové je důležitá také spolupráce se zdravotními pojišťovnami, městy, obcemi i školami a také, aby pomoc všech stran byla koordinovaná.

Ne vždy také pomoc míří přímo do ordinací. Třeba v Libereckém kraji podpora lékařům směřuje přes obce. Kraj vyhlašuje podruhé dotační program pro obce na podporu primární péče, protože vnímá stále nedostatek praktických lékařů pro dospělé i pro děti a také zubních lékařů, kteří uzavírají smlouvy se zdravotní pojišťovnou, popisuje radní pro zdravotnictví Vladimír Richter.

Lékaři chybějí ve 243 obcích

Navzdory desítkám otevřených ordinací však v některých částech republiky zubní či praktičtí všeobecní lékaři stále chybějí.

Třeba na Karvinsku sice loni otevřely tři nové ordinace, v samotné Karviné ale ani jedna. 

Statutární město Karviná se snaží přilákat nové zubaře, ale zatím se to příliš nedaří, říká mluvčí města Lukáš Hudeček. „Důvodem nedostatku zubařů v Karviné je hlavně jejich odchod do důchodu. Ti, kteří skončili, se většinou starali o cca 2200 až 2500 pacientů. Nově přicházející zubaři však přijímají zhruba 750 pacientů a dělají řadu úkonů za přímou úhradu,“ dodal mluvčí.

V primární péči je ve všech okresech Jihomoravského kraje situace neutěšená. V současné době lékaři primární péče chybí nejvíce v okresech Blansko, Hodonín a Znojmo, podotýká také mluvčí krajského úřadu Alena Knotková.

Nedostatek lékařů se přitom týká i velkých měst. Některé obvody bez pokrytí všeobecným praktickým lékařem máme i v Praze a zatím se nám to i přes naše snahy nedaří změnit, podotýká místopředsedkyně správní rady VZP, poslankyně Věra Adámková.

Podle online seznamů lokalit, kde lékaři dostanou přednostně smlouvy, zveřejňovaných VZP je v ČR aktuálně 96 oblastí, v nichž chybí dětští praktici. V 90 místech hledají zubaře a v 57 obcích by rádi viděli otevřenou ordinaci praktického lékaře pro dospělé.

• 
• 
• 

Další 4 fotografie

Více ordinací zavírá

Neutěšenou situaci v dostupnosti dětských praktických lékařů na konci loňského roku prezentoval na sjezdu lékařské komory ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Vyčíslil, že bez základní lékařské péče je zhruba 180 tisíc dětí. Navíc v následujících pěti až sedmi letech do důchodu může odejít 700 až 900 lékařů. 

Ladislav Dušek také ukázal data, která ukazují, že v letech 2018 až 2022 síť dětských praktiků přišla o celkem 336 ordinací. Ukázalo se také, že i přes otevírání nových praxí je stále více těch, které končí. A to platí také pro praktické lékaře pro dospělé.

Ředitel VZP připustil, že trend, kdy více ordinací zavírá, než otevírá, se zatím nepodařilo zastavit. 

To je potřeba si přiznat. Chceme proto zintenzivnit snahu oslovovat lékaře, aby zřizovali nové ordinace nebo se přihlásili do programu VZP Plus a získali bonifikace za navýšení kapacity počtu registrovaných klientů, říká Zdeněk Kabátek.

Pro rok 2024 si VZP žádnou metu v počtu nově otevřených ordinací nestanovila. Lékařů je výrazný nedostatek, a pokud by se nám podařilo zopakovat příběh loňského roku, byl by to úspěch, dodává ředitel pojišťovny.

Přečtěte si také:

Dětských psychologů a psychiatrů se nedostává. Kde jinde hledat pomoc?

V ČR přitom zdaleka nechybějí jen lékaři primární péče. Zcela kritická je situace v dětské a dorostové psychiatrii, kde podle šéfa ÚZIS bylo k 10. červenci 2023 lékařů s touto specializací dohromady jen 198, z toho 83 ve věku 60 let a více let. 

Dalším příkladem jsou diabetologové. Těch v ČR pracuje 914 a jejich průměrný věk je 53 let. Z toho 499 lékařů působí v ambulancích, těch ale ubývá. Mezi 2018 až 2022 systém přišel celkem o 50 pracovišť. Diabetes přitom patří mezi onemocnění, u kterého přibývá pacientů.