Moc děkuji za krásně napsaný, realistický článek. Pocházím z vesnice, a i když nyní žiji ve velkém městě (300 tisíc obyvatel), celá má rodina na vesnici nadále žije a já vnímám veškeré problémy, které toto žití přináší. Špatná dostupnost všeho, nejen zdravotní péče - bankomat nenajdete, dopravní spojení mizerné, bez vlastního auta se neobejdete. Špatně zásobené obchody, vysoké ceny.... A sehnat práci - dostupnou, dobře placenou...??? O problémech venkova se dá mluvit hodiny, ale lidi z velkoměst (i těch kolem 10 tisíc obyvatel) to stejně nezajímá - přesně v duchu hesla: "Sytý hladovému nevěří"..... Aspoň že se na vesnici všichni znají, dočkáte se pomoci v nouzi. Děti Vás na ulici pozdraví, i když jste pro ně neznámí..... V autobuse Vás pustí sednout, protože stoprocentně tam cestuje i některý ze sousedů, který rodičům požaluje a ti by vám dali!! .....Mým snem je se na vesnici jednou vrátit - snad pak i seženu v okolí práci. Krásný den všem.
Bohužel máte pravdu. Vidím to sice jen z pohledu víkendového lufťáka, ale podepíši vám vše.
Jedna osobní zkušenost. Když vás "chytnou zuby" a na Vysočině potřebujete zajít na pohotovost, pak se to nesmí přihodit o víkendu odpoledne. Na celou Vysočinu je v tu dobu jediná zubařská pohotovost v jihlavské nemocnici.
Pak zjistíte, že je nejlepší zajet do Prahy. Takže můj obdiv k doktorům, kteří to na venkově táhnou. Bohužel většina z nich je ve věku 60+. Takže malér se bude ještě prohlubovat.
Zkusme si to ujasnit. Jste člověk v produktivním věku, který utekl za lepším platem z venkova do velkoměsta. Nějací "oni" by to měli zařídit tak, aby se lidi na venkově měli lépe. Aby měli vyšší platy, blízko k bankomatu i do nemocnice a dobře zásobený hypermarket se všemi akčními nabídkami hned za humny. Pak se vám splní váš sen a vrátíte se na váš milovaný venkov. Vaše děti prozatím vyrůstající ve městě naučíte zdravit i neznámé lidi a uvolňovat místo starším spolucestujícím.
Vidím tam jistý rozpor ve vašem přístupu a v přístupu autora článku. Ten sice absolvoval medicínu ve městě, protože venkovské univerzity u nás jaksi ještě nejsou, ale pak se rovnou vrátil pracovat na venkov.
Já bych s autorem článku nesouhlasil v tom, že jsou lidi na venkově bráni jako méněcenní. Podle mých zkušenosti považuje většina lékařů za méněcenné všechny lidi bez nějakého Dr. před jménem. Ať jsou z venkova nebo z města. Čest výjimkám potvrzujícím pravidlo.
Také považuji za pozoruhodné, jak se práce venkovského praktika odchyluje od západní medicíny. Sám autor ten rozpor naznačuje, když píše o kritickém pohledu některých moderních specialistů na postupy venkovských praktiků. Vyplývá to z toho, že život v komunitě lékaře přirozeně nutí vést lidi ke zdraví. Buduje si tím důvěru u lidí a také si tím ušetří práci, která by ho pronásledovala i mimo pracovní dobu.
Ve "velkém" zdravotnictví to už jistou dobu funguje jinak. Pacient je zákazník a málo zákazníků znamená málo tržeb. Kdyby se nedejbože využilo všech vědeckých poznatků a lidi by najednou byli zdravější, provoz málo využívaných zdravotnických zařízení by byl najednou ztrátový. Ale hlavně by neměl kdo kupovat ty tuny chemických léků. Systém nutně potřebuje nemocné.
Venkovský praktik samozřejmě používá stejné postupy jako kterýkoli jiný praktik. Jiné ani používat nesmí. Smlouvu s pojišťovnami má stejnou jako ostatní. Co však má možná navíc jsou výhody a dotace kraje a obcí, aby si ho udrželi. Nevím o jaké komunitě mluvíte, ale většina venkovských lékařů má několik ordinací rozstrkaných po kraji, kde ordinují. Každý den jinde a lidí mají registrovaných do limitu. Takže žádný komunitní život se nekoná. Možná jste ovlivněn romantikou filmu o básnících, ale realita je jiná. A co se týká specialistů v nemocnicích, tak to záleží na tom, o jakou nemocnici se jedná a kdo je zřizovatel. Samozřejmě srovnávat práci venkovského praktika s prací lékaře v soukromém zařízení je nesrovnatelné. Ale i venkovský lékař je závislý na vykázaných výkonech, takže žádný velký rozdíl.
"Systém myšlení praktika a základní pravidla, podle kterých vede léčbu, jsou již dnes pro většinu jiných lékařů velice obtížně pochopitelná a dost často i označována z jejich pohledu za chybná, byť praktik v tu chvíli postupuje vzhledem ke své specializaci naprosto dle nejnovějších trendů a doporučení. "
"Druhým aspektem venkova je větší znalost svých pacientů, s kterými často žijete v rámci jedné komunity. Znalost pacienta pro vás nekončí zavřením dveří ordinace, ale obnáší i znalost volného času pacienta, práce, rodiny, rodinných vztahů, problémů celé komunity…"
"A v neposlední řadě jste pro pacienty na venkově „jejich lékař“ a máte tak určitou komunitní roli. Například ve formě přednášek v sokolovně jako známe z básníků, kurzů první pomoci pro děti, setkání se seniory, školení hasičů, působení na obecní úřad ze stran životního prostředí, sociálních otázek apod."